─îeskoslovensko na cest─Ť od socialistick├ęho technokratismu k┬áneoliberalismu

Dv─Ť nov├ę publikace ─Źesk├Żch historik┼» zkoumaj├ş expertn├ş skupiny v dob─Ť socialismu a poukazuj├ş na jejich v├Żznamn├Ż pod├şl na porevolu─Źn├ş transformaci ─îeskoslovenska.

V t─Ťsn├ęm sledu za sebou vy┼íly dv─Ť historick├ę publikace, kter├ę zkoumaj├ş zat├şm nedostate─Źn─Ť zpracovan├ę t├ęma expertn├şch forem vl├ídnut├ş v socialistick├ęm ─îeskoslovensku. Zat├şmco publikace ┼ś├şdit socialismus jako firmu od V├şt─Ťzslava Sommera zkoum├í ko┼Öeny technokratick├ęho vl├ídnut├ş od za─Ź├ítku 20. stolet├ş a p┼Öedev┼í├şm za socialismu, kolektivn├ş monografie Architekti dlouh├ę zm─Ťny na toto t├ęma navazuje a nach├íz├ş v expertn├şch skupin├ích pozdn├şho socialismu kontinuitu s v├Żvojem po roce 1989. Ob─Ť knihy nov├Żm zp┼»sobem odpov├şdaj├ş na ot├ízku, pro─Ź se ekonomick├í a spole─Źensk├í transformace ─îeskoslovenska po roce 1989 odehr├íla tak hladce a bez sebev─Ťt┼í├şho odporu. P┼Öevl├ídaj├şc├ş odpov─Ťd├ş do ned├ívn├ę doby bylo pouk├íz├ín├ş na dominuj├şc├ş neoliberalismus na Z├ípad─Ť, kter├Ż byl importov├ín do postsocialistick├ęho prostoru. Tato p┼Öedstava v┼íak p┼Öehl├ş┼ż├ş v├Żvoj, kter├Ż se odehr├íval v┬ásamotn├Żch zem├şch b├Żval├ęho socialistick├ęho bloku d├ívno p┼Öed revolu─Źn├şm rokem 1989. Nositeli zm─Ťny byly zejm├ęna expertn├ş skupiny uvnit┼Ö jednotliv├Żch socialistick├Żch zem├ş, kter├ę mohly po revoluci uskute─Źnit sv├ę p┼Öedstavy o zm─Ťn─Ť hospod├í┼Ösk├ęho, soci├íln├şho, politick├ęho, ale i pr├ívn├şho syst├ęmu.

Důraz na kontinuitu

V├şt─Ťzslav Sommer ve sv├ę knize identifikuje obrat k expertn├şmu vl├ídnut├ş ji┼ż v poststalinsk├ęm obdob├ş, kdy doch├íz├ş k n├ír┼»stu v─Ťdn├şch obor┼» a instituc├ş. Hled├ín├şm nov├Żch cest, jak vy┼Öe┼íit probl├ęmy socialistick├ęho modelu a p┼Öedstavit spole─Źnosti vizi budoucnosti, zalo┼żenou na p┼Ö├şslibu materi├íln├şho blahobytu, v─Ťt┼í├ş politick├ę participace a ┼íirok├Żch mo┼żnost├ş osobn├şho rozvoje ka┼żd├ęho jednotlivce, se intenzivn─Ť zaob├şraly expertn├ş skupiny v reformn├şch obdob├ş druh├ę poloviny ┼íedes├ít├Żch let. Tuto technokratickou vlnu nezastavilo ani radik├íln├ş odm├ştnut├ş reformist┼» a n├ístup normalizace. Naopak, jak ukazuj├ş p┼Öedlo┼żen├ę studie v knize, posrpnov├Ż re┼żim vyu┼żil reformn├ş expertizu a nav├ízal na n─Ťkter├í jej├ş t├ęmata. Vznikla tak kontinuita s┬átechnokratick├Żmi tendencemi p┼Ö├ştomn├Żmi v reformn├şm komunismu. ÔÇ×Pragmatick├ę spojenectv├ş mezi stranick├Żmi elitami a technokraty bylo z├írukou stability socialistick├Żch re┼żim┼», p┼Öesto se mohlo st├ít v├Żchodiskem politick├Żch a soci├íln├şch pohyb┼», podr├Żvaj├şc├şch zd├ínliv─Ť pevn├ę a jednozna─Źn├ę rozd─Ťlen├ş moci,ÔÇť dod├ív├í ve sv├ę knize Sommer.

Expertn├ş skupiny, technokrati, kte┼Ö├ş p┼»sobili za socialismu ve st├ítn├ş spr├ív─Ť, a ─Ź├íst stranick├ę elity byli na porevolu─Źn├ş transformaci na rozd├şl od zbytku obyvatelstva p┼Öipraveni.

Kontinuitou mezi expertn├şm prost┼Öed├şm pozdn├şho socialismu a tv┼»rci liber├íln─Ť demokratick├ęho syst├ęmu po roce 1989 se v─Ťnuje druh├í publikace Architekti dlouh├ę zm─Ťny. Kniha navazuje na koncepci tzv. dlouh├ę zm─Ťny, kter├í nabour├ív├í zab─Ťhnutou p┼Öedstavu o ÔÇ×zamra┼żen├ęm socialismuÔÇť, izolovan├ęho a nem─Ťnn├ęho molocha, kter├Ż byl po revoluci 1989 transformov├ín vlivem importu z├ípadn├şho neoliberalismu. Publikace naopak ukazuje, ┼że socialistick├ę elity se spole─Źn─Ť s expertn├şmi skupinami minim├íln─Ť od sedmdes├ít├Żch let st├íle v├şce p┼Öibli┼żuj├ş k┬áv├Żvoji na Z├ípad─Ť ve snaze jej dohnat a stabilizovat sv┼»j hospod├í┼Ösk├Ż syst├ęm. P┼Öedstava, ┼że se hospod├í┼Ösk├Ż syst├ęm poda┼Ö├ş zachr├ínit aplikac├ş tr┼żn├şch mechanism┼» v r├ímci st├ítem ┼Ö├şzen├ę centralizovan├ę ekonomiky, se v┼íak v druh├ę polovin─Ť osmdes├ít├Żch let rozplynula. V souvislosti s prob├şhaj├şc├ş p┼Öestavbou a glasnost├ş se st├íle ─Źast─Ťji z┬áexpertn├şch kruh┼» oz├Żvala kritika st├ívaj├şc├şho syst├ęmu a komunistick├Ż re┼żim se pod t├şmto tlakem za─Źal hroutit.

Pragmati─Źt├ş ekonomov├ę, nep┼Öipraven├ş ekologov├ę

Revolu─Źn├ş rok 1989 tento proces dokonal. Expertn├ş skupiny, technokrati, kte┼Ö├ş p┼»sobili za socialismu ve st├ítn├ş spr├ív─Ť, a ─Ź├íst stranick├ę elity byli na porevolu─Źn├ş transformaci na rozd├şl od zbytku obyvatelstva p┼Öipraveni. Andrej Lukanov v Bulharsku, Leszek Balcerowicz v┬áPolsku, V├íclav Klaus v┬á─îeskoslovensku nebo Jegor Gajdar s┬áAnatolijem ─îubajsem v┬áSov─Ťtsk├ęm svazu od osmdes├ít├Żch let spat┼Öovali v neoliberalismu sm─Ťr, jim┼ż by se jejich zem─Ť m─Ťla vydat. Jejich ekonomick├ę recepty byly nav├şc ─Źasto radik├íln─Ťj┼í├ş ne┼ż ty, kter├ę navrhovali z├ípadn├ş ekonomi─Źt├ş poradci, jejich┼ż expert├şzu u┼ż porevolu─Źn├ş tahouni ekonomick├ę transformace ani nepot┼Öebovali. Inspirac├ş pro n─Ť nebyli ani tak z├ípadn├ş zem─Ť, jako sp├ş┼íe Latinsk├í Amerika a zejm├ęna Pinochetova ┼íokov├í doktr├şna. P┼Öipraveni na zm─Ťnu byli i podnikov├ş mana┼że┼Öi st┼Öedn├ş generace, kte┼Ö├ş ─Źasto vyu┼żili sv├ę pozice k rozpu┼ít─Ťn├ş st├ítn├şho majetku do sv├Żch rukou. Mimo ekonomickou sf├ęru byli na nov├Ż politick├Ż ┼Ö├íd p┼Öipraveni i pr├ívn├ş experti. My┼ílenka pr├ívn├şho st├ítu v┬ár├ímci stranick├ęho monopolu KS─î dominovala p┼Öedstav├ím pr├ívn├şch expert┼» po velkou ─Ź├íst obdob├ş pozdn├şho socialismu. Nov├í podoba pr├ívn├şho syst├ęmu m─Ťla obnovit d┼»v─Ťru lid├ş ve st├ítn├ş instituce. ÔÇ×Jakkoliv tyto zm─Ťny nesledovaly c├şle liber├íln├ş vl├ídy pr├íva, lze tyto zm─Ťny ch├ípat z hlediska dal┼í├şho v├Żvoje za podstatn├ę,ÔÇť konstatuje autor studie v─Ťnovan├ę pr├ívn├şmu prost┼Öed├ş Michal Kope─Źek.

Mnohem m├ęn─Ť p┼Öipraveni na zm─Ťnu sv├ę pozice po roce 1989 byli ekologick├ę skupiny a urbanist├ę. Mo┼żnosti ovliv┼łovat d─Ťn├ş v r├ímci jejich expertizy se po revoluci zmen┼íily. Kapitola Mat─Ťje Spurn├ęho o ekologick├ęm aktivismu a Petra Roubala o urbanismu pat┼Ö├ş k┬ánejpoveden─Ťj┼í├şm ─Ź├ístem monografie. Podle Spurn├ęho je za┼żit├Ż obraz socialistick├ęho re┼żimu, kter├Ż je k┬áekologii nep┼Ö├ítelsk├Ż, a ekologie jako prim├írn─Ť protire┼żimn├ş aktivity neudr┼żiteln├Ż. Je┼ít─Ť v sedmdes├ít├Żch letech investoval st├ít nemal├ę ─Ź├ístky do podpory ekologick├Żch expertn├şch skupin, n├írodn├şch park┼» a jin├Żch chr├ín─Ťn├Żch ├║zem├ş, do v├Żzkumu ┼żivotn├şho prost┼Öed├ş a do ekologick├ę v├Żchovy mlad├Żch lid├ş. Podpora ekologick├Żch t├ęmat v┼íak m─Ťla svoje meze. Socialistick├Ż st├ít nedok├ízal n├íle┼żit─Ť reagovat tam, kde se ochrana d─Ťdictv├ş ─Źi p┼Ö├şrody a krajiny dost├ívala do rozporu s budov├ín├şm ┼ż├ídouc├ş modern├ş infrastruktury nebo se z├íjmy t─Ť┼żk├ęho pr┼»myslu.

Porevolu─Źn├ş kolaps ekologick├ęho hnut├ş, kter├ę m─Ťlo v dob─Ť revoluce 1989 velkou spole─Źenskou podporu, p┼Öi─Ź├şt├í Spurn├Ż faktu, ┼że tehdej┼í├ş experti z ekologick├ęho hnut├ş odm├ştali vstoupit do politiky. Ovlivn─Ťni p┼Öedstavou havlovsk├ę nepolitick├ę politiky, sna┼żili se na dan├ę ekologick├ę probl├ęmy a jejich ┼Öe┼íen├ş poukazovat prost┼Öednictv├şm nepolitick├Żch spolk┼». V d┼»sledku celospole─Źensk├ęho z├ípalu pro transformaci zem─Ť se na ekologick├í t├ęmata op─Ťt zapomn─Ťlo, a nav├şc nem─Ťla na politick├ę ├║rovni ┼ż├ídn├ę zastoupen├ş. Ekologi─Źt├ş aktivist├ę za─Źali b├Żt vn├şm├íni jako brzda pokroku. Prvn├ş zm├şnka o ekoteroristech se datuje do roku 1991.

Podobn─Ť i urbanistick├í kritika nefunguj├şc├şho nastaven├ş koncepce m─Ťstsk├ęho pl├ínov├ín├ş akcelerovala postupnou delegitimizaci komunistick├ęho re┼żimu. Mezi nejv─Ťt┼í├ş akce spole─Źensk├ęho v├Żznamu pat┼Öil odpor k pl├ín┼»m asanace ┼Żi┼żkova a tunelu v pra┼żsk├ę Stromovce, je┼ż vyvolaly vlnu ob─Źansk├Żch protest┼». Po roce 1989 se v┼íak pro urbanisty zm─Ťnila situace v jejich neprosp─Ťch. ÔÇ×Moc urbanisty, kter├Ż rozhodoval o prostorov├ę distribuci investic v socialistick├ęm m─Ťst─Ť, nahradila moc investor┼», kte┼Ö├ş naviguj├ş politiky i urbanisty, tak aby se m─Ťstsk├Ż rozvoj vyv├şjel sm─Ťrem v├Żhodn├Żm pro nadn├írodn├ş kapit├íl,ÔÇť uzav├şr├í autor studie Petr Roubal.

Základy populismu

Jak dokl├ídaj├ş ob─Ť nov├ę publikace, nen├ş mo┼żn├ę nad├íle vn├şmat pozdn├ş socialismus jako nem─Ťnn├Ż syst├ęm, kter├Ż ─Źekal na sp├ísu ze Z├ípadu. Naopak expertn├ş skupiny v ─îeskoslovensku, ale i v ostatn├şch v├Żchodoevropsk├Żch zem├şch byly minim├íln─Ť od sedmdes├ít├Żch let v ─Źil├ęm kontaktu s v├Żvojem na Z├ípad─Ť, p┼Öi─Źem┼ż inspiraci hledaly tak├ę v Asii a Latinsk├ę Americe a v r├ímci mo┼żnost├ş zkou┼íely aplikovat n─Ťkter├ę prvky kapitalistick├ęho tr┼żn├şho modelu a liber├íln─Ť demokratick├ę spole─Źnosti v centralizovan├ęm socialistick├ęm syst├ęmu. Revoluce 1989 znamenala pro tyto skupiny p┼Ö├şle┼żitost, jak voln─Ť uv├ęst v ┼żivot sv├ę dlouholet├ę p┼Öedstavy o tom, jak├Żm sm─Ťrem by se m─Ťla ─îeskoslovensk├í spole─Źnost vydat.

K celkov├ęmu obrazu dlouh├ę zm─Ťny by bylo pot┼Öeba zm├şnit je┼ít─Ť roli disidentsk├Żch skupin, jejich┼ż aktivita hr├íla podstatnou roli v tom, ┼że revoluce se uskute─Źnila nen├ísiln├Żm zp┼»sobem u kulat├ęho stolu v diskusi mezi re┼żimem a opozic├ş a z├şskala demokratick├Ż r├íz s d┼»razem na lidskopr├ívn├ş agendu. Podle ┼Öady z├ístupc┼» expertn├şch skupin v zem├şch v├Żchodn├ş Evropy se toti┼ż neoliber├íln├ş transformace zem─Ť nemusela nutn─Ť odehr├ívat v demokratick├Żch mantinelech. Do t├ę doby byla preferovanou metodou cesta autorit├í┼Ösk├ęho re┼żimu po vzoru Pinocheta v Chile. Av┼íak i demokratizace spole─Źnosti m─Ťla sv├ę meze. P┼Öedstavy ┼íir┼í├ş spole─Źnosti o daleko v─Ťt┼í├ş demokratizaci, jako nap┼Ö├şklad zaveden├ş principu p┼Ö├şm├ę demokracie nebo samospr├ívy podnik┼», je┼ż byly v dob─Ť revoluce popul├írn├ş, byly od po─Ź├ítku omezov├íny politickou reprezentac├ş ze strachu p┼Öed nekontrolovan├Żm vyjeven├şm negativn├şch sentiment┼» v podob─Ť nacionalismu, populismu a n├ísil├ş. Tato elitami uskute─Źn─Ťn├í transformace spole─Źnosti bez aktivn├ş ├║─Źasti ┼íir┼í├şho obyvatelstva vedla k odcizen├ş spole─Źnosti od politick├ęho procesu. V├Żsledkem je mimo jin├ę tak├ę chronick├í ned┼»v─Ťra v politick├Ż syst├ęm a r┼»st podpory hnut├şm, kter├ę jsme si zvykli ozna─Źovat za populistick├í.

Autor je produk─Źn├ş Alarmu.

 

─ît─Ťte d├íle