Hlavní spor tohoto týdne se povede ve jménu veřejnoprávnosti

Ve čtvrtek čeká Sněmovnu schvalování šesti výročních zpráv České televize za léta 2016 až 2018. Jejich neschválení by znamenalo destabilizaci veřejnoprávní televize u nás.

Rozpočet, nebo Česká televize? Zeman, nebo Babiš? Přesně tak zněla hlavní dilemata tohoto týdne. Sněmovnu totiž čeká každoroční schvalování výročních zpráv naší jediné veřejnoprávní televize: tři jsou o činnosti a tři o hospodaření této instituce. Podle Zákona o České televizi stačí, aby Sněmovna nepřijala dvě zprávy za sebou (například zprávy o hospodaření z roku 2016 a z roku 2017) a mohou s okamžitou platností přestat platit mandáty všech stávajících členů a členek Rady České televize. Navíc by mohlo dojít i k odvolání Petra Dvořáka z pozice generálního ředitele.

Jako nejpravděpodobnější se jeví schválení určité části výročních zpráv, třeba těch za rok 2016. To by pro Babiše bylo ve všech směrech nejjednodušší: sice nevyhoví Zemanovi, ale udrží vedení České televize pod tlakem ještě další rok.

Tuto situaci zažilo Česko jen jedenkrát: v roce 2000, kdy generálního ředitele dokonce volila dolní komora parlamentu a následně vypukla televizní krize. Navzdory různým informacím to však vypadá, že stávající český premiér podobnou situaci nebude chtít zopakovat. Zvlášť proto, že se blíží oslavy třiceti let od listopadu 1989 a spolu s tím i řada společensky kritických akcí namířených proti Babišovi a jeho střetu zájmů. I proto Babiš a zástupci ANO veřejnost včera ujistili, že se nic podobného nechystá. „Dohodli jsme se na podpoře zpráv. Ujištění, že programové prohlášení platí a žádný obchod neexistuje, mi od premiéra stačí,“ řekl podle ČTK ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Obsaď a panuj

Veřejnoprávní televize se během uplynulých let stala jedním z mnoha bojišť kulturních válek u nás. Ostřeluje ji kdekdo: Zeman a jeho hradní parta, Babiš, SPD, Václav Klaus mladší a naposledy si přisadil i Jaroslav Foldyna. Tito kritici chápou veřejnoprávní média jako politický nástroj, který pokud nefunguje podle jejich představ, nemá raději vůbec existovat. Socioložka médií Johana Kotišová z Fakulty sociálních studií v Brně k tomu říká: „Média veřejné služby v ČR jsou pod různými tlaky, nejen pod tlakem probíhajícího politicko-kulturního boje, ale i pod globálně se projevujícími tlaky komercionalizace nebo technologických změn a souvisejících očekávání publik. Politický tlak, projevující se i verbálními útoky politiků na jednotlivé novinářky a novináře, je velmi nepříjemnou okolností dalších tlaků, se kterými se dnes televize musí vypořádávat. Na ČT samozřejmě je co kritizovat – žádná televize není dokonalá. Je to ale třeba činit na pozadí konsenzu na tom, že jako demokratická společnost potřebujeme silná média veřejné služby, a taky se znalostí toho, jak Česká televize funguje.“

Ze všech nejvíc kritizuje vedení České televize Miloš Zeman: k neschválení výročních zpráv poslance a poslankyně otevřeně nabádal a skrz problematickou menšinovou vládu, stojící často na hlasech komunistů a nezřídka i na hlasech SPD, vytváří na premiéra nátlak. Babiš ale už na jaře slíbil, že televizi torpédovat nebude. A včera svá slova znovu zopakoval. Podle vyjádření čelných představitelů koaliční ČSSD to vypadá, že sociální demokraté Babišovi věří. I tak ale může ve čtvrtek nastat nějaká neočekávaná situace.

Média mají sloužit veřejnosti

Podle Kotišové by neschválení výročních zpráv, které jsou podle všeho věcně neproblematické, televizi veřejné služby mohlo dostat pod institucionalizovanější, systémově nastavenou politickou kontrolu a vliv. „To je ale proti smyslu médií veřejné služby, která ze své definice mají sloužit veřejnosti, nikoliv podporovat vládnoucí aktéry, a ze své podstaty mají zůstat co nejvíce osvobozená od tlaku státních představitelů i tržních sil.“

Kotišová dále zmiňuje, že problematické je už samotné obsazování mediálních rad, které se děje skrz poslance a poslankyně. „Věcně bezdůvodné odvolání a nové zvolení Rady ČT by bylo pro nezávislost televize veřejné služby fatální. Následovali bychom tak trend postupného faktického zestátňování médií veřejné služby, který ohrožuje mediální systém Polska nebo Slovenska, kde se televize veřejné služby dostávají finančně i personálně pod politický vliv vládnoucích stran. Taková situace nemusí nutně ústit v přímé a strategické ovlivňování práce jednotlivých zaměstnankyň a zaměstnanců televizí přímo ze strany nejužšího vedení televize. Politický vliv může způsobit i postupnou proměnu organizační kultury a vytvořit prostředí, ve kterém dochází k autocenzuře a k odchodům lidí, kteří politicky nesouhlasí se svými nadřízenými. Tím pak trpí hlavně kvalita zpravodajství: profesionální žurnalistika v takové situaci de facto přestává existovat,“ vysvětluje Kotišová. „Myslím si, že televize by měla od političek a politiků dostat podporu a důvěru, aby se mohla soustředit na vyrovnávání se s technologickými výzvami digitální éry. Neustálá nejistota a útoky na samotnou ideu médií veřejné služby ji ve vykonávání služby veřejnosti brzdí.“

O tom, co se ve čtvrtek odehraje, se bude v následujících dnech ještě debatovat. Jako nejpravděpodobnější se jeví schválení určité části výročních zpráv, třeba těch za rok 2016. To by pro Babiše bylo ve všech směrech nejjednodušší: sice nevyhoví Zemanovi, ale udrží vedení České televize pod tlakem ještě další rok. A to se může vždycky hodit.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies