Stoupáme prudce vzhůru vesnicí blízko Brna. Míjíme pěkné opravené domy. Pak se najednou objeví jeden docela odlišný. Opadaná omítka, omšelá křesílka před domem, odpadky, otlučené dveře, temná špinavá chodba, ze které se line silný zápach. Vcházíme a jdeme chodbou až ke dveřím, za nimiž nás čeká další překvapení. V bytečku to nepáchne, jen je tam hodně těžký vzduch a přetopeno. Po barevně vymalovaných stěnách jsou rozvěšené umělohmotné květiny a svaté obrázky. Je tu čisto a uklizeno. Paní Božena (jméno je z důvodu respektování soukromí smyšlené – pozn. SU) stojí ve dveřích a vítá nás. Za ní stojí její tři dcery. Vesele se na nás smějí, při chůzi se trochu kolébají a mají trhané pohyby. Vrhají se nadšeně k mé společnici Silvii. Všechny jsou už dospělé, ale na první pohled je jasné, že mentálně jsou na tom jako malé děti.
Každá má pro Silvii dárek, barevnou umělohmotnou růži. Silvie jim na oplátku rozdává náramky z korálků, ale dodává, že ona žádné dary přijímat nesmí, a ať už jí hlavně nic nedávají. Mladé ženy mají radost, smějí se, s obtížemi se snaží něco říct. Silvie jim oznamuje radostnou novinu, že se bude vdávat. „Ty… ty se máš,“ vyráží ze sebe jedna ze sester, „to já… já bych ta-taky chtěla,“ zadrhává při řeči a žádostivě se dívá na Silvii. „Však mně už je čtyřicet,“ směje se Silvie, máš ještě čas. „Ale mně už je třicet? Nebo třicet jedna? Kolik mi je, mami?“ obrací se žena nejistě na svou matku, která přikyvuje, že jednatřicet. Sedáme si s paní Boženou ke stolu. Dívky usedají na pohovku, jedna odchází vedle k babičce.
Půjčky mentálně postiženým
Před dvěma lety úvěrová poradkyně Ivana Malíková zprostředkovala paní Boženě, dvěma jejím mentálně postiženým dcerám a sousedce postupně tři půjčky u nebankovní společnosti Profi Credit. Další dvě půjčky vyřídila bratrovi paní Boženy a jednu jejich sestře.
Praxe s velmi nadsazenými úrokovými sazbami po účinnosti novely spotřebitelského zákona stále trvá, jedná se například o sazbu 162 procent.
„Ona nám zavolala jako první, přišla až k nám domů,“ vzpomíná paní Božena, jak to celé začalo. První půjčky Malíková zprostředkovala paní Boženě a jejím dcerám v srpnu 2016, druhou sérii různých částek pak v prosinci téhož roku a třetí v březnu 2017. Nejnižší půjčka byla úročena sazbou 66,64 procenta ročně, druhá měla úrok 84,97 procenta a třetí se vyšplhala na 146,29 procenta. Úvěrová poradkyně podle paní Boženy musela jedné dceři pomoct s podpisem, protože to neumí, ta druhá je schopná své jméno kostrbatými tiskacími písmeny opsat. Papíry vyplňovala Malíková.
Společnost Profi Credit jim půjčila přesto, že paní Božena už v té době nějaké půjčky a exekuce měla, a bylo tedy dost pravděpodobné, že bude mít problémy splácet. Od roku 2016 má navíc poskytovatel půjčky povinnost prověřovat bonitu klientů, což společnost Profi Credit v tomto případě zjevně neudělala. Přes všechny problémy se dařilo paní Boženě první dvě série půjček za sebe i své dcery splácet včas, nad její síly se ukázala až třetí půjčka, kdy už se celkový objem splátek vyšplhal na 17 095 korun měsíčně. A aby toho nebylo málo, vypsala jí úvěrová poradkyně na papír, kolik mají splácet další lidé v domě a ke kterému datu, a pověřila ji, aby na to dohlížela. Kvůli sobě a svým dcerám měla paní Božena chodit na poštu se složenkou vždy k pátému, šestému, dvanáctému, šestnáctému a osmnáctému dni v měsíci. U svých sourozenců a sousedky měla dohlížet na to, aby spláceli k desátému, dvanáctému, osmnáctému, dvacátému a dvaadvacátému každého měsíce.
Ve chvíli, kdy už paní Božena nevěděla kudy kam, zmínila se o svém problému Silvii Elsnerové, sociální pracovnici z IQ Roma Servis. Ta díky tomu zjistila, že úvěrová poradkyně napůjčovala lidem v domě postupně peníze tak, že nebylo v jejich silách je pravidelně splácet, a také, že šest půjček poskytla zcela zjevně mentálně postiženým dcerám paní Boženy. „To pro mě byl asi největší šok. Holky znám, bavíme se spolu, ale vždy jen o velmi jednoduchých tématech. Vůbec nechápu, jak někdo mohl věřit tomu, že vědí, co podepisují,“ podivuje se, jak mohl někdo ženám poskytnout půjčku, když měl možnost s nimi mluvit.
Když do situace vstoupila sociální pracovnice, začala se paní Božena bránit právní cestou. Poslala společnosti Profi Creditu dopis, kde namítala, že úroková sazba 146,29 % je neplatná, neboť se příčí dobrým mravům. Případ nakonec skončil u soudu.
Bezbranní klienti
„Bez pomoci právníka naší organizace by se mi asi nepodařilo provést klientku úspěšně soudním řízením,“ upozorňuje Silvie Elsnerová, která považuje jednání u soudu, kdy proti sobě stojí právník velké firmy a člověk, který se jen obtížně orientuje, za neetické. K proběhlému soudu se vrací i paní Božena. „Proč nám ta soudkyně nedala za pravdu?“ ptá se, když si sedáme ke stolu. „Ale vždyť jsme vyhrály, máte platit jen to, co jste si půjčily, a nic dalšího,“ oponuje radostně Silvie a paní Božena se uklidňuje a obrací se na mě s otázkou, jestli jsem z televize. Odpovídám, že ne, že jen píšu články a o Profi Creditu chci napsat proto, aby lidé věděli, jak peníze půjčují. „Oni pořád půjčují? I když prohráli ten soud?“ podivuje se paní Božena. Silvie klidným hlasem vysvětluje, že jeden prohraný soud s jedním klientem nestačí. „A když paní napíše článek, tak už půjčovat nebudou?“
Soud dal skutečně paní Boženě částečně za pravdu, teď splácí jen jistinu. Jednání ohledně úroku označil soud za nepoctivé a příčící se dobrým mravům. Podle soudu je sice pochopitelné, že se společnost snaží dosáhnout zisku, „ale musí respektovat určitá pravidla a je nepřijatelné, aby jediným kritériem byl trh, tedy nabídka a poptávka,“ píše se v rozsudku. Obě dcery paní Boženy byly jiným soudním rozhodnutím na základě psychiatrického posudku zbaveny svéprávnosti, a tudíž také splácejí už jen jistinu a nemusejí platit vysoké úroky.
Úvěrová poradkyně Ivana Malíková má telefon opakovaně obsazený, ale po nějaké době sama volá zpátky. Půjčky pro Profi Credit sjednává i nadále. Otázka, jak mohla půjčit dvěma mentálně postiženým ženám, ji zaráží. „Jednala jsem hlavně s matkou, s tou jsem všechno vyřizovala,“ odpovídá nejistě. Na dotaz, zda ji poskytnutí všech těch úvěrů ve zjevně sociálně vyloučené lokalitě nepřipadalo jako zneužití tísně a lehkovážnosti dotyčných lidí, už reaguje s větším klidem. „Nevím, jestli tam od začátku byl záměr nesplácet, jestli se nejednalo o podvod,“ předestírá svou verzi a popírá, že by smlouvy mohly být i pro ostatní klienty v domě nesrozumitelné „Některé věci chápali až moc dobře,“ tvrdí už zcela sebejistě. Na to, kdo koho první kontaktoval, zda paní Božena ji, anebo naopak, si u soudu paní Malíková nemohla vzpomenout.
Skutečnost, že Ivana Malíková i nadále pracuje pro Profi Credit jako úvěrová poradkyně, odůvodňuje marketingový manažer společnosti Karel Horádek tím, že soud ve svém pravomocném rozhodnutí jednání paní Malíkové neoznačil za protizákonné, a proto nebyl důvod ukončit s ní pracovněprávní vztah. „Interním šetřením jsme však dospěli k tomu, že poradkyně porušila část etického kodexu, a proto jsme ji finančně sankcionovali a následně musela znovu absolvovat celý systém interních školení, která zajistí, aby se obdobné situace neopakovaly,“ říká Horádek. K výši úvěru pak dodává, že je individuální a odvíjí se od splnění souboru podmínek, které jsou u daného žadatele vždy důkladně prověřovány dle mechanismů schválených a dozorovaných Českou národní bankou. Cílem Profi Creditu podle Horádka je, aby se klienti nedostávali do problémů a své závazky včas spláceli.
Kapky v moři
Podle odborníka na dluhy Daniela Hůleho je Profi Credit jediná velká nebankovní společnost, která se opakovaně chová nemravně. Pokud jejich klienty někdo zastupuje, daří se vyhrávat soudy kvůli jejich zjevnému postupování v rozporu s dobrými mravy, ale podle Hůleho jsou tyto případy „kapky v moři“ oproti ohromným ziskům, které Profi Credit má. Kromě toho velká část sporů běží jen před finančním arbitrem, většinou tak dojde ke smíru – Profi Credit odpustí vše kromě jistiny a k soudu se tak hodně případů ani nedostane. Většina klientů této firmy ale žádné zastoupení nemá a společnosti, která má velkou část klientely mezi chudými lidmi, se tudíž jednat nemravně a někdy i nezákonně vyplatí. „Klienti se navíc Profi Creditu bojí, takže když mají půjčky u různých společností, upřednostní splácet této společnosti, a tím jim pak vznikají dluhy jinde,“ vysvětluje Hůle, jaké dopady mají praktiky společnosti na situaci chudých dlužníků.
Podobně to vidí i advokát Petr Němec, který zastupuje stovky klientů Profi Creditu. Ti podle něj nemají proti takto velké společnosti bez právního zastoupení šanci. „Výhoda je, že je zastupujeme ve velkém množství. Známe jejich argumentaci a víme, jak tomu čelit. Profi Credit u soudu vytáhne stovku rozhodnutí krajských soudů, ale my teď už vytáhneme dvě stovky, které říkají něco jiného,“ osvětluje Němec, jakou výhodu jeho kanceláři přináší množství případů, které zastupují.
I zkušenosti odborné sociální poradkyně přes dluhy Barbory Halířové z Člověka v tísni ukazují, že se praktiky Profi Creditu a jiných velkých nebankovních společností značně liší: „Z našeho pohledu je Profi Credit stále velkým hráčem na poli půjček, a to rozhodně ne příkladným. Velmi nás trápí praxe, kdy lidé, kteří pracují na živnostenský list v domnění, že čerpají úvěr spotřebitelský, získají úvěr na podnikání, a tím se připraví o významnou možnost obrany u soudu v případě neschopnosti splácet,“ vysvětluje Halířová. „V neposlední řadě nás pak trápí, že téměř každý náš druhý klient má u Profi Creditu revolvingový úvěr, aniž by v podstatě tušil, že tím pádem čerpá více, a navíc s jinými, novými a velmi neetickými podmínkami,“ pokračuje poradkyně, „i když už samotnému Profi Creditu musí být jasné, že dlužníkovi příjmy nepostačí na úhradu takových podmínek.“
Další podivnou půjčku zaznamenala kolegyně Elsnerové z IQ Roma servis z Břeclavi Romana Vařáková. „Moji klientku si odchytli v parku u nádraží, kde tehdy pracovala na veřejně prospěšných pracích. Ona smlouvu o úvěru podepsala, poté zjistila, že je to hodně nevýhodné, a ještě tentýž den chtěla od smlouvy odstoupit, říkali jí totiž, že to může udělat, když smlouvu podepisovala,“ vypráví Vařáková. Nakonec od ní ale peníze zpátky vzít nechtěli.
Že smlouvy poskytují úvěroví poradci v rychlosti a za podmínek, které neodpovídají závažnosti závazku, potvrzuje i advokát Petr Němec. „U soudu se nám pravidelně stává při výpovědích svědků, že to ti lidé uzavírají někde v autě na parkovišti, před supermarketem, v obchodním centru: ‚Rychle, rychle nemám čas, mám další klienty‘,“ shrnuje advokát, který u soudů rovněž naráží na praxi úvěrových poradců měnit při vyplňování podkladů údaje o příjmech tak, aby klienti prošli systémem posuzování žadatelů.
Je 160procentní úrok lichva?
Na otázku paní Boženy, proč společnost Profi Credit může dál podnikat, i když prohrála soud, existuje celkem jednoduchá odpověď. Půjčovat peníze může na základě oprávnění k činnosti, které jí udělila Česká národní banka (ČNB). Ta oprávnění uděluje a nad společnostmi provádí kontrolu od roku 2017. Předtím byl trh s nebankovními půjčkami zcela neregulovaný a bez dozoru. ČNB také může oprávnění odejmout, pokud přestane poskytovatel splňovat podmínky dané zákonem o spotřebitelském úvěru nebo poruší povinnost danou tímto zákonem, a to opakovaně nebo závažně.
Na dotaz Alarmu, kolik případů porušení zákona by muselo být zdokumentováno, aby ČNB mohla přistoupit k odnětí oprávnění činnosti Profi Creditu, nelze podle mluvčí ČNB Petry Vodstrčilové jednoznačně odpovědět. „Nejenže je podstatné, zda k takovému pochybení dojde opakovaně, ale také, jaká je míra závažnosti pochybení a jaký má dopad na spotřebitele. Každý případ je vždy na konkrétním posouzení a zvážení všech skutečností a okolností,“ tvrdí Vodstrčilová.
O tom, zda má ČNB schválený mechanismus, podle něhož by poskytovatelé půjček jasně věděli, kdy mohou přijít o licenci, a jestli má vytvořenou metodiku vlastního prověřování a sběru dat o porušování zákona, nemůže mluvčí poskytnout žádné informace. „Vzhledem k povinnosti mlčenlivosti stanovené zákonem o České národní bance nemůže ČNB sdělovat ani komentovat dohledové a kontrolní postupy vůči dohlíženým společnostem,“ předestírá mluvčí situaci, ze které vyplývá, že tento orgán ze zákona nepodléhá žádné veřejné kontrole.
Stejně tak není jasné, jakým způsobem se k ČNB dostávají informace o zkušenostech dlužníků s poskytovateli nebankovních půjček. Na stránkách ČNB není žádný formulář, kam by mohli napsat stížnost. Vzhledem k tomu, že se podle Hůleho většina případů ani nedostane k soudu, protože společnost nabídne smír, na který dlužník přistoupí, nelze z počtu soudních proher odhadovat celkový počet selhání společnosti. Nedá se ani zjistit, zda ČNB nějak analyzuje případy, které se k soudu přece jen dostanou. Společnost ústy svého mluvčího tvrdí, že absolutní většina jejích klientů poskytnuté úvěry bez problémů splácí, i když přesná čísla neposkytla. „Těm, kteří své případné potíže se splácením aktivně řeší a kontaktují nás, vycházíme vstříc s odložením splátek. V mnoha případech dokonce promíjíme splátku úroků nad rámec sjednané jistiny,“ vypočítává Karel Horádek.
„Máme kupu rozsudků, usnesení, ze kterých je patrné, že smlouvy jsou nemravné, že úrok je tak vysoký, že je v rozporu s dobrými mravy. V zákoně není, že lichva je sto nebo sto padesát procent, ale chrání nás dobré mravy. Profi Credit půjčuje tak, že se to dobrým mravům zjevně příčí, na to je mnoho soudních rozhodnutí,“ tvrdí advokát Němec. Podobnou zkušenost má i dluhová poradkyně Člověka v tísni. „Praxe s velmi nadsazenými úrokovými sazbami po účinnosti novely spotřebitelského zákona stále trvá, jedná se například o sazbu 162 procent, kterou se ještě při napadení u soudu snaží hájit. Naštěstí se soudy staví na stranu dlužníka,“ říká Halířová k vysokým úrokům. Na stranu dlužníka se však ze zkušeností advokátů i sociálních pracovníků staví pouze v situaci, kdy mají klienti právní zastoupení. A to je případ jen malé části lidí, kteří se do podobné situace dostanou. Mluvčí Profi Creditu navíc tvrdí, že se jejich společnost řídí mechanismy schválenými a dozorovanými ČNB. Soudy tedy sice často v případě výše úroku rozhodují ve prospěch dlužníků, ale to neznamená, že takto vysoké úroky posuzuje jako nemravné i ČNB.
Prokleté rozhodčí doložky
Problémy, se kterými se lidé dlužící Profi Creditu setkávají, by se daly rozdělit z hlediska posuzování zákonnosti a etického půjčování do dvou skupin. První jsou jasně kvantifikovatelná data, jako jsou výše úroků, podmínky ve smlouvě nebo systém posuzování žadatelů. To, jak společnost v těchto otázkách postupuje, může ČNB snadno kontrolovat a veřejnost pouze neví, zda tak skutečně činí. Pak je tu ale ještě chování jednotlivých úvěrových poradců, do něhož můžeme zahrnout, jaké klienty si vybírají, jakým způsobem a jak rychle smlouvy uzavírají, zda mění údaje tak, aby žadatelé půjčku spíše dostali, či jestli je nabízejí i lidem, kteří o ně sami nepožádají. U uzavírání smlouvy jsou zpravidla jen klient a úvěrový poradce, takže je velmi těžké některé praktiky dokázat. Kromě toho klienti často nevědí ani to, že pokud na ně poradce vyvíjí nátlak, aby si půjčili, chová se nezákonně.
„Nedaří se mi vysvětlit jeden důležitý aspekt, a to, že chudí lidé si vždycky peníze půjčí, když k nim někdo přijde a nabídne jim to,“ zoufá si sociální pracovnice Elsnerová, která je přesvědčená, že by společnosti lidem v exekucích neměly půjčovat vůbec. Názory na to, zda půjčovat zadluženým, se však různí i mezi lidmi, kteří se otázkou dluhů zabývají. Podle dluhového analytika Hůleho by měli i zadlužení lidé mít možnost si půjčit, ovšem za etických podmínek. Zda je z hlediska zákona problematické takovým lidem půjčovat a co přesně znamená posoudit bonitu klienta, opět nevíme.
Když se vrátíme zpátky do bytu ve vesnici nedaleko Brna, narazíme ještě na jeden velmi zajímavý aspekt českých exekucí. Jsou jimi rozhodčí doložky, tedy ustanovení, která dříve smlouvy obsahovaly a na jejichž základě rozhodovali o případných sporech rozhodci, mnohdy napojení na poskytovatele půjček. Nepřekvapivě ve prospěch věřitelů. Rozhodčí doložky používal i Profi Credit a advokát Němec v této souvislosti připomíná, jak se jim podařilo rozkrýt fungování rozhodčího soudu. „Rozhodci tam ve skutečnosti ani nerozhodovali, ale dělal to místo nich rozhodčí soud v Pardubicích,“ vzpomíná Němec.
Rozhodčí doložky jsou obvykle vnímány jako relikt minulosti, který se týká jen starých případů. Jsou totiž u spotřebitelských smluv zákonem zakázány od roku 2012, ale rozhodčí smlouvy na zvláštním papíře bylo možné používat až do prosince 2016. A právě takovou smlouvu paní Božena v roce 2016 při své první půjčce od paní Malíkové podepsala. Rozhodce dal v listopadu 2017 opět nepřekvapivě za pravdu Profi Creditu, a exekutor proto mohl následně uvalit exekuci na byt, kde paní Božena bydlí. Ten na ni obec totiž v devadesátých letech převedla. Když žádala o přezkum tohoto rozhodnutí, dozvěděla se, že je zpoplatněn částkou 6500 korun. Podle sociální pracovnice Elsnerové to jen dokresluje, jaký mají chudí lidé přístup ke spravedlnosti.
Autorka je redaktorka Alarmu.