Kurdská Rojava padla. Kurdové se dohodli s Asadem

Kurdové pouštějí na své území syrské a ruské síly. Kurdsko-arabské jednotky SDF budou součástí syrské armády. Rozhodnutí je důsledkem turecké vojenské invaze na sever Sýrie, kterou umožnily USA.

Asadův režim včera v noci převzal města Manbič, Kobaní a pravděpodobně i město Kámišlí. Všichni novináři se z těchto míst evakuují, nejde internet. Jednotky SDF vyzývají ke klidu. Na ulicích není ani noha, vše je zavřené. Byla to těžká noc. Američané už vyklidili i pozice v Kobaní. „Konec Rojavy přijde za pár hodin. Nechceme o tom mluvit,“ říkají místní. Většina lidí proklíná Erdoğana i Trumpa. „Odkud jste?“ ptají se nás, kamkoliv přijdeme. „Kdybyste byly Američanky, tak bychom se s vámi nebavili,“ říkají.

Je opravdu strašlivé, co Turecko rozpoutalo: jsou tu mrtví, ranění, prchající. Lidé pláčou a prosí Evropu, ať jim pomůže. Jenže pomoci se pravděpodobně nedočkají. Válka v Sýrii vstupuje do další krvavé fáze.

Kurdové neměli na výběr a lidé to chápou. Pokud by se nespojili s Asadem (a jeho spojenci Ruskem a Íránem), celý syrský Kurdistán by dobylo Turecko se svými žoldáky. A to nechtěl dopustit nikdo. Stažení USA z oblasti totiž uvolnilo Turecku vzdušný prostor a při masivním bombardování už zemřely desítky civilistů a téměř 500 vojáků a vojaček SDF. Na útěku je 200 tisíc lidí. Část obyvatel se ovšem návratu Asada bojí a část Kurdů dokonce lituje, že nebudou pod správou Turecka. „Byli bychom na tom líp ekonomicky. V podstatě je to jedno, kdo nás okupuje, zda Turecko nebo Asad,“ říká muž, kterému vadí, že v syrském Kurdistánu má velký vliv Kurdská strana pracujících (PKK).

Islámský stát

Kurdská autonomie dnešní nocí skončila. I když prý součástí dohody s Asadem bude ponechání jisté samosprávy v rukou Kurdů, detaily nejsou známé. Tento nový vývoj však rozhodně neznamená konec války v Sýrii. Erdoğan zcela jistě ještě není spokojen a už dokonce prohlásil, že bude o oblast bojovat i proti Asadovi (potažmo Rusku a Íránu). Syrská armáda a Kurdové budou bojovat proti Turecku společně. Cílem je vyhnat Turecko z celé Sýrie – tedy i z měst Džarabulus, Al Báb a z celé oblasti Afrín. Problém je, že na různých místech Sýrie znovu útočí Islámský stát.

Dnes se na svobodu dostalo 859 manželek a dětí bojovníků ISIS – jde hlavně o cizinky, které byly drženy v detenci u Kurdů v Ain Issa a říká se jim „Královny Chalífátu“. Budou se bezesporu snažit dostat do Turecka, a pak odjet zpět do svých zemí. Pro všechny jsou velkou bezpečnostní hrozbou. Mluví se o tom, že jim k útěku pomohly milice turecké Svobodné syrské armády – tedy syrští žoldáci najatí Tureckem. Podle všeho se vzbouřily i samy ženy v detenci, když dostaly zprávu, že tuto oblast brzy převezme pod kontrolu režim Bašára Asada. Jejich odhady byly správné: právě to se momentálně děje.

Agresi přitom páchá jeden z členů NATO. Aliance však Erdoğana nedokáže a kvůli jeho výhružkám vpuštěním uprchlíků do Evropy ani nechce usměrnit a jen přihlíží násilí, které se nyní v Sýrii odehrává. Málokdo si přitom uvědomuje, jaké důsledky to může mít pro celou Evropu, potažmo pro celý svět: na severu Sýrie je totiž ještě jeden tábor pro ISIS – Al Hol – a tam je 70 tisíc lidí. I ti se nyní chystají utíkat před Asadem – a pravděpodobně zamíří přímo do Turecka, ke svému současnému spojenci.

Na útěku je 200 tisíc lidí

Další fáze války

Žoldáci najatí Tureckem před dvěma dny provedli výpad na silnici M4 na severu Sýrie u města Hasaka a zastavili auto kurdské političky Hevrin Khalef. Její strážce a řidiče postříleli a ženu znásilnili a pak ukamenovali k smrti. Celé brutální mučení si agresoři natáčeli. A takových žoldáků (ze Sýrie i Turecka) si Turecko najalo na 12 tisíc. Mnozí z nich jsou islamisté. Hevrin bojovala za práva žen a za mír v Sýrii. Byla místopředsedkyní Future party. Čest její památce. Toto je válečný zločin, za nějž je odpovědné Turecko. A bohužel není zdaleka jediný.

Včera Erdoğanovy jednotky spáchaly letecký útok na konvoj novinářů a civilistů. Na místě je podle posledních zpráv 47 mrtvých civilistů a tři mrtví novináři – místní i zahraniční. Zraněno bylo na sto lidí. My jsme v konvoji naštěstí nebyly, především proto, že jsme celý den trávily mezi uprchlíky před tureckou invazí. Už jich je 200 tisíc. Viděly jsme až převoz raněných po výbuchu. Je opravdu strašlivé, co Turecko rozpoutalo: jsou tu mrtví, ranění, prchající. Lidé pláčou a prosí Evropu, ať jim pomůže. Jenže pomoci se pravděpodobně nedočkají. Válka v Sýrii a její porcování vstupuje do další krvavé fáze. Včerejšek byl černým dnem pro celý region. A nejen pro něj.

Autorky jsou válečné reportérky.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies