Foto pexels.com
Jakkoli se často vedou ožehavé debaty o automatizaci a nahrazování lidských pracujících novými technologiemi, řada otázek zůstává z důvodu nedostatku dat nezodpovězena. Nová studie Univerzity v Illinois, jež se soustředila na automatizaci práce v amerických skladech, nabízí konkrétnější pohled na to, jak technologie práci skladníků ovlivňují. Přestože dokáže pracovníkům pomoci s monotónními a fyzicky náročnými aktivitami, může také negativně ovlivnit jejich zdraví, bezpečnost a morálku a urychlit fluktuaci. Technologie jako samojízdné vozíky, tělesné senzory nebo umělou inteligencí poháněné systémy řízení mohou tlačit pracující k rychlejší, tvrdší práci, která je navíc pod neustálým dohledem. To může zvýšit produktivitu, ale negativně to dopadá na pracující. Právě k takovým závěrům autoři studie dospěli.
Skladníci se nedovědí, zda jsou jejich data používána k datovému zásobování umělé inteligence. Pokud ano, znamenalo by to, že nevědomky trénují stroje, kterými budou v budoucnosti nahrazeni.
Obor skladnictví v současnosti zaměstnává přes milion amerických pracujících. Jejich počet v posledních letech stále roste, a to především kvůli větší popularitě nakupování přes internet. Mezi roky 2014 a 2017 vzrostla zaměstnanost v tomto sektoru o 37 procent. Očekává se, že mezi roky 2016 a 2026 naroste o dalších 21 procent. Na platech zaměstnanců skladů se to ale nijak neprojevilo. S přihlédnutím k inflaci naopak jejich platy poklesly. Ačkoli si sektor internetového obchodu vede dobře, skladníci, u jejichž práce je pravděpodobnost zranění oproti průměru zaměstnání v soukromém sektoru dvojnásobná, úspěch nijak nepociťují, píše web Recode. Pracující ve skladech bývají převážně mladí nebělošští muži – podle studie tvoří 66 procent zaměstnanců. Právě ti tak dopady nových technologií pocítí nejvíce.
Pod dohledem strojů
Autoři studie Beth Gutelius a Nik Theodore vedli rozhovory s desítkami provozovatelů skladů, kterých se ptali, jaké technologie zavádějí a jak dopadají na zaměstnance. Studie například zmiňuje bezprecedentní zrychlení procesu doručování zboží. „Všechno probíhá hrozně rychle kvůli Amazonu,“ říká Gutelius. To na pracující vyvíjí nebývalý tlak. Roboti společnosti Kiva, kterou koupil Amazon v roce 2012, tak například pomáhají skladníkům s přesunem balíků, a šetří jim tak ušlou cestu a vynaloženou sílu. Senzory strojů však podle studie zároveň digitalizují každý skladníkův pohyb: jak dlouho mu trvá někam dojít, oskenovat štítek, vybrat produkt a uložit ho do koše. Tyto senzory jsou propojené s algoritmickými systémy řízení skladů, které „zaznamenávají, analyzují a informují pracovníky o jejich výkonu“ v reálném čase. Tím je měří, srovnávají je s kolegy a nastavují čím dál bezohlednější cíle.
„Už tak byla svoboda rozhodování skladníků značně omezená, ale tohle je úplně jiný level sledování a řízení,“ říká Gutelius. Krátkodobě sice může dojít ke zvýšení produktivity, ale z dlouhodobého hlediska to podle výzkumníků pracující vyčerpá. Ti nevylučují přepracování a vyhoření. Dalším problematickým aspektem jsou nasbíraná soukromá data a to, zda mají zaměstnanci právo vědět, jak je s nimi nakládáno. Například jestli jsou používána k datovému zásobování umělé inteligence. Pokud ano, znamenalo by to, že skladníci nevědomky trénují stroje, kterými budou v budoucnosti nahrazeni.
Studie také tvrdí, že různé technologie stavějí prostřednictvím gamifikace jednotlivých úkonů pracující proti sobě. Někteří skladníci plní objednávky pomocí her jako PicksInSpace, Mission Racer či CastleCrafter, kde se odráží jejich hodnocení. Přestože to společnost popírá, zaměstnanci tvrdí, že je to o to víc stresuje.
Podle Gutelius ale nejsou technologie samy o sobě špatné a veškeré negativní dopady lze zmírnit pomocí adekvátních politických kroků a jejich citlivé implementace. Své slovo v tom mají jak zaměstnavatelé, tak politici. „Celý tento proces není nevyhnutelný. Provozovatelé skladů jsou si výhod technologického pokroku jistě vědomi, důležitá je ale otázka, jak se s těmito výhodami naloží.“