V Praze vznikne nová čtvrť. Bude se v ní dobře žít, nebo poslouží hlavně developerům?

Nynější brownfield Bubny-Zátory má 110 hektarů a je velký skoro jako pražské Staré Město. Během dvaceti let se má stát domovem pro zhruba 25 tisíc lidí.

Vizualizace čtvrti Bubny-Zátory. Foto Institut pro plánování a rozvoj

Na území oddělujícím Holešovice a Letnou se dlouhá léta rozpínala jen městská divočina. Zastavění brownfieldu a propojení obou městských částí proto vítají politici, urbanisté i část veřejnosti. Návrh územní studie, kterou je možné připomínkovat do 15. října, ale vzbudil obavy u mnoha odborníků a neziskových organizací, které rozvoj města sledují. Bude nová čtvrť skutečně vypadat tak, jak město v čele s Institutem pro plánování a rozvoj (IPR) slibuje? Nebude z Bubnů zahuštěné, přelidněné a drahé skleněné peklo?

První podklad k nové čtvrti

Územní studii představil IPR v červnu letošního roku. Nejde o závazný plán, ale o návrh, jak by se území mohlo využít a rozvíjet. Dokument, který je teď ve veřejném projednání, slouží jako podklad pro rozhodování a pro změnu územního plánu. Pokud se však schválí, zástavba by měla vypadat tak, jak je ve studii navrženo. Po zapracování připomínek a schválení studie bude z území sejmuta stavební uzávěra a stavět by se mohlo začít do dvou let.

„Pokud chceme využívat město zejména tržně, bude zastavěné co nejhustěji. Takové město ale bude jen pro ty nejbohatší.“

Dva měsíce, které jsou na připomínkování vyhrazeny, se mohou zdát jako krátká doba. Veřejné projednávání studie ale není povinné a město by ho teoreticky vůbec nemuselo organizovat. Na české poměry velkou otevřenost celého procesu přípravy, a komunikaci IPRu s občany, oceňuje třeba i Michal Lehečka z neziskové organizace AutoMat, který má jinak ke studii řadu výhrad.

Hodně domů, málo prostoru a parků

„Cílem je vytvořit novou městskou čtvrť odpovídající nárokům 21. století, dostatečně vybavenou školami, školkami, zařízeními lékařské a sociální péče, příležitostmi pro volnočasové aktivity a práci,“ stojí v propagačních materiálech IPRu. V letáku se také dočteme, že v Bubnech by měla stát nová filharmonie (u dnešní Vltavské) a památník holokaustu (u dnešního nádraží Bubny). Důraz se klade na kvalitu veřejného prostoru, dostatek zeleně a celkovou adaptaci na klimatické změny. V praxi by to mělo znamenat hospodárné nakládání s dešťovou vodou nebo povinnost stavět zelené střechy.

Lehečka stejně jako třeba architektka a bývalá radní Prahy 7 pro rozvoj Kateřina Vídenová ale varují, že studie toto všechno zdaleka nezaručuje. Kritizují především velkou hustotu chystané zástavby. V rozhovoru, který vyjde v říjnovém časopisu Finmag, Vídenová mluví o tom, že hustota obyvatel by ve čtvrti mohla být dvakrát větší než v Holešovicích. Kvůli tomu tak prý na zeleň a občanskou vybavenost nezbude dost místa. Uprostřed chystané zástavby sice má být park, podle architektky je však pro tak velké území a tolik lidí příliš malý. Varuje také, že nemalá část zástavby nebude mít vnitrobloky s dvory uvnitř – ty mohou být zastavěny až do výšky dvou pater. Vídenové se nelíbí ani možnost, že nárožní domy budou dosahovat až dvanácti pater.

Michal Lehečka je o něco smířlivější. Zdůrazňuje, že vyšší domy než v sousedních čtvrtích jsou naplánované jen pro nároží. S hustou zástavbou má ale podobný problém. V Praze se s tzv. kodém míry využití plochy S a K, jejž vidíme v některých blocích ve studii, setkáme třeba na Pankráci, kde jsou administrativní budovy postaveny jedna vedle druhé, aby byly parcely maximálně vytěženy. „Na vizualizacích studie Bubny-Zátory je ale na místech s tímto označením nakreslena bloková struktura, která možnostem zastavění plochy podle těchto kódů ne zcela odpovídá. Bloky tak mohou být dle regulačního výkresu teoreticky zastavěny víc a hustěji, než se uvádí v urbanistickém výkresu,“ uvedl Lehečka pro Alarm. Skutečná podoba zástavby  se tedy bude řešit až během územního řízení.

Bude čtvrť připravená na klimatickou změnu?

Zástupci IPRu s výtkami nesouhlasí. Institut ostatně prosazuje zahušťování města dlouhodobě. A to nejen na nově budovaných územích, ale například na sídlištích, kde takový postup může způsobit mnohem větší problémy. Specialista IPRu pro architekturu a územní plánování Michal Bartošek na ČRo Vltava uvedl, že hustota čtvrti byla koncipována podle Vinohrad. Z různých stran tedy dostáváme informace, které si odporují. Adaptaci na klimatickou změnu IPR podle Bartoška řeší se specializovanými firmami. Kromě zelených střech, centrálního parku a částečně zelených vnitrobloků jsou podle nákresů ve všech ulicích plánována také stromořadí. Lehečka ale upozorňuje, že už sama hustá zástavba je velkou ekologickou zátěží, kterou stromořadí zmírní jen těžko. AutoMat a další odborníci hodlají kritiku zapracovat do svých připomínek, ke kterým se plánuje přidat i nezisková organizace Arnika. Její zástupci vypracovali vlastní studii území s ohledem na možnosti adaptace na klimatickou změnu. Organizace ji plánuje zveřejnit v nejbližší době v rámci projektu Změny Prahy.

Terčem kritiky je i velký obchodní dům, který má být téměř stejně velký jako Palladium. I přesto, že podle studie by v parterech, tedy přízemních prostorech nových domů, měl být prostor pro malé obchody. Na sousední Letné se navíc dokončuje další velký obchodní dům – Centrum Stromovka. A problémem může být i doprava. Michal Lehečka upozorňuje, že další zatížení Argentinské ulice fixuje stávající rozměry magistrály, což pro město rozhodně není  žádoucí. Spolu s Bubenskou ulicí by tak do Holešovic mohla přivádět ještě větší množství aut.

Čtvrť jen pro nejbohatší?

Kromě toho, jestli se v Bubnech-Zátorech bude dát v létě přežít, je na stole i otázka, kdo v nové čtvrti bude vlastně bydlet. Teorii, že pražskou bytovou krizi vyřeší pouze a jen masivní nová výstavba, dlouhodobě razí developeři, kterým přizvukují mnozí politici i architekti. Pokud ale hlavní město neprosadí, aby bylo splněno zadání studie a 15 procent bytového fondu tvořily městské byty, dá se těžko očekávat, že je budou dobrovolně stavět soukromí investoři, kteří v bubenském brownfieldu vlastní většinu pozemků. Zajistit, aby v nové čtvrti byly zastoupeny různé formy bydlení, by mělo být jedním z hlavních úkolů města. „Pokud město nebude aktivně vyjednávat s developery, tak s hustotou čtvrti nic neuděláme. Podle územní studie to ale vypadá, že plochy ve čtvrti budou využité velmi hustě,“ uvedl Lehečka v Českém rozhlase. „Pokud chceme využívat město zejména tržně, bude zastavěné co nejhustěji. Takové město ale bude jen pro ty nejbohatší.“

Jestli město dokáže protlačit svoje požadavky a zajistí čtvrť příjemnou k životu pro obyčejné Pražany, není vůbec jisté. Dosavadní zkušenosti ukazují, že město není příliš silným hráčem a velkou zárukou není ani IPR, který je mnohými kritizován za až příliš dobré vztahy s developery. Podobě nové čtvrti bychom měli věnovat mimořádnou pozornost i proto, že tak zásadní území ovlivní nejen Prahu 7, ale může definovat i to, jak se bude dál vyvíjet celá Praha.

O otázkách bydlení a dopravy toho však od zástupců města a IPRu mnoho nepadlo. Na četné otázky při jimi organizovaných procházkách odpovídají, že tato témata přesahují rámec studie a k jejich řešení je třeba širšího politického vyjednávání. Je tedy třeba se ptát, kdy tato vyjednávání přijdou. „Když se zeptáte, proč je tam naplánováno jen 60 procent bytů nebo zda tam bude těch 15 procent městského bytového fondu a jak je to s dopravou, odpoví vám, že teď je na to brzy. Prý se to bude to řešit v rámci územního řízení. Pak se ale často stává, že v rámci územního řízení řeknou, že už je pozdě,“ shrnuje obavy Michal Lehečka.

Autorka je redaktorka Radia Wave.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies