Babiš: na turismus 55 miliard, na dostupné bydlení nic

Premiér plánuje do rozšíření pražského letiště investovat až 55 miliard korun. To vše v době, kdy bezohledný turismus drtí hlavní město způsobem, který je pro původní obyvatele naprosto zničující.

„Chceme, aby letiště Václava Havla bylo skutečně světovým letištěm,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci s tématem navyšování kapacit pražského letiště. Andrej Babiš dodal, že do jeho rozšíření chce stát investovat celých 55 miliard korun. Letiště by tak do roku 2028 mělo zdvojnásobit své kapacity: loni odbavilo necelých sedmnáct milionů lidí, dostavba letiště má umožnit odbavení pro třicet milionů lidí ročně. Jen za první pololetí přicestovala na Letiště Václava Havla 7,84 milionu lidí, což je v porovnání s předešlým rokem nárůst o celých pět procent. K největším plánovaným projektům patří především stavba nové paralelní dráhy, která by podle dřívějších plánů měla začít v roce 2025 a trvat zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Ministerstvo financí už schválilo první investice ve výši šestnáct miliard.

Navyšovat kapacity letiště v době, kdy turismus vede k vysidlování čtvrtí a zvětšování sociálních nerovností, a neřešit přitom problematiku krátkodobého ubytování, je pro Pražany smrtící.

Jak uvedl Vít Masare ze Strany zelených, který před časem inicioval vznik platformy Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat, tvoří dle oficiálních informací sedmdesát procent z odbavených pasažérů turisté. Do Prahy a České republiky míří často jen na několik dní. Dá se tedy předpokládat, že počet lidí, pro které se Praha stala oblíbenou destinací, bude s rozšířením letiště stoupat. Už dnes je přitom v Praze plno: naše hlavní město má zhruba stejný počet turistů jako trojnásobně větší Berlín a i podle Ministerstva pro místní rozvoj nebo organizace Prague City Tourism se jedná o neudržitelný stav. Mimo jiné i proto, že se tu turisty nedaří udržet na větší počet dní a stále převládají krátkodobé návštěvy. Za rok 2018 do Prahy připutovalo 7 895 002 turistů, kteří tu strávili 18 256 481 nocí – průměr je tedy 2,4 noci.

Praha, město duchů

Zhruba ve stejné době, kdy Andrej Babiš a Alena Schillerová slavnostně oznamovali plány na zdvojnásobení kapacit našeho největšího letiště, vyšla analýza poradenské společnosti Deloitte. Ta jen potvrzuje to, co všichni už dávno víme: krátkodobé ubytování přes takzvané sdílené platformy ničí život starousedlíkům, zvyšuje hladinu nájmů a způsobuje vysidlování hlavního města.

Za několik posledních let narostlo užívání platformy Airbnb o 34 procent, zatímco hotely a hostely zaznamenaly zvýšení jen o 1,6 procenta, takže většina nových příchozích využívala právě krátkodobé ubytování, a nikoli oficiální lůžka. Hotelová nebo hostelová optika ale představuje tu menší část celého problému. Nejhorší dopad krátkodobých pronájmů souvisí s dvěma fenomény. Jeden je naprostá devastace normálního života pro ty, kteří žijí v domech, kde tento typ ubytování převládl. Praha se za poslední roky vyprofiovala jako město levného piva a nekonečné zábavy, což se promítlo i do skladby turistů. Nekonečné párty do rána, neúcta ke sdíleným prostorům, ruch, výtržnosti a také pocit ztráty bezpečnosti – minimálně na emocionální úrovni. To jsou pocity, které postižení zmiňují nejčastěji. Místa, kde byli třeba i po desítky let doma, se pro ně stávají noční můrou. A dovolat se pomoci není takřka vůbec možné.

Ačkoli krátkodobé pronájmy Prahu takřka dusí, politici a političky s opravdu důsledným řešením nepřicházejí. V době, kdy zuří největší bytová krize za poslední roky, se na magistrátu diskutuje o navýšení ubytovacího poplatku z patnácti na padesát korun. Mluví se také o trochu vyšších daních, živnostenských oprávněních a podobných podružnostech, nic z toho ale krátkodobé ubytování nevyřeší. Airbnb je byznys založený na nepochopitelné kumulaci vlastnictví: lidé jako například Ivana Tykač mají třeba i stovky bytů k pronájmu a zcela v logice volného trhu s nimi nakládají tak, aby své bohatství ještě navyšovali.

Namísto zákazu Airbnb v některých postižených rezidenčních čtvrtích (metoda, kterou používá Vídeň), možnosti pronajímat jen byt, v kterém pronajímatel sám žije (Barcelona), nebo pouze jeho část (Berlín) od lidí, jako je Hana Marvanová, slýcháme, že není ani potřeba vědět, kolik bytů na jaké účely se v Praze používá.

Nájemníci – nová potenciálně ohrožená skupina

Druhý, na společenské rovině možná ještě závažnější problém, je zvyšující se nedostupnost bydlení v Praze obecně. Momentálně je na trhu nabízeno zhruba patnáct tisíc bytů na krátkodobé ubytování, tedy čtyřikrát více než k nájemnímu bydlení. Nejvíce nabídek je samozřejmě na Praze 1. Třeba na Starém městě je v režimu krátkodobého ubytování hned každý čtvrtý byt, ale ohnisko nákazy se za uplynulé tři roky rozšířilo i do okolních čtvrtí. Namísto občasného sdílení se Airbnb (a spolu s ním další platformy) takřka okamžitě stalo tvrdým byznysem, ze kterého někteří majitelé bytů a domů těží. Proč dnes pronajímat byt nějaké rodině na stálo a mít z něj třikrát méně peněz, než když ho pronajmete turistům?

Je přitom paradoxní, že současná kampaň pražské turistické kanceláře je zaměřená na propagaci Vinohrad, Vršovic nebo Žižkova, aniž by se jakkoli kriticky řešilo, jak brutální turismus dopadá na původní obyvatele města, jak ohrožuje jejich životní stabilitu a jestli oni sami vůbec chtějí, aby Praha byla místem, kde se cítí spíš jako cizinci než jako domácí.

Krátkodobé pronájmy nejen že byty odsávají, ale navíc dále ještě navyšují nájmy takzvaně dlouhodobé (i když mluvit o něčem takovém snad ani nelze – smlouvy na rok nepředstavují pro nájemníky žádnou jistotu, spíše naopak). Je úplně běžné, že majitelé domů a bytů odpočítávají nájmy od běžné cenové hladiny, do které započítávají právě platformy typu Airbnb. To ze čtvrtí jednak vyhání další lidi, jednak dál znedostupňuje bydlení. Vzhledem k alarmujícímu nárůstu cen nájmů v našem hlavním městě se tak nájemníci stáli potenciálně ohroženou skupinou. Zatímco dříve umožňovalo bydlení v nájmech relativní svobodu, možnost stěhovat se podle rodinných potřeb nebo za prací, dnes jsou to právě nájemníci a nájemnice, pro které se město stává nedostupnou zónou.

Za udržitelné město

Podle vyjádření ministryně financí ale nepředstavuje Airbnb pro Prahu žádný větší problém. Pro ni konkrétně určitě ne, ale pro celé desítky tisíc obyvatel hlavního města ano. Naivenstovat 55 miliard do rozšíření letiště znamená vynaložit tyto peníze na ještě větší zatížení Prahy turismem. A to je něco, co si dnes Praha prostě nemůže dovolit, protože se tím bourá koncept jakékoli myslitelné udržitelnosti.

„Město s udržitelnou turistickou strategií je takové, které ví, kolik návštěvníků dokáže ubytovat, aby to neohrožovalo bytovou situaci místních obyvatel,“ vysvětluje Vít Masare svůj pohled na tento koncept. „Takové město aktivně pracuje na tom, aby do něj návštěvníci jezdili v prvé řadě emisně co nejšetrnějšími cestami: ideálně vlakem, ti aktivnější – cykloturisté – bezpečnými cyklostezkami na kole, případně autobusy. Emisně mnohem náročnější letecká, lodní nebo automobilová doprava jsou pro udržitelnou budoucnost velká zátěž. Toto město si přes veškeré zisky z turistického průmyslu v prvé řadě váží svých stálých obyvatel,“ uzavírá svou kritiku s tím, že se problematice chce dále věnovat a hledat politické cesty, jak letiště nerozšiřovat.

Místostarosta Prahy 1 Pavel Nazarský z Pirátské strany říká, že „čím víc lidí se bude moct v Praze ubytovat, tím víc jich přijede“. A má pravdu. Navyšovat kapacity letiště v době, kdy turismus vede k vysidlování čtvrtí a zvětšování sociálních nerovností, a neřešit přitom problematiku krátkodobého ubytování, je pro Pražany smrtící. Tyto peníze mohl stát využít jinak – třeba jako investici do celých dvaceti tisíc bytů, které by pro obyvatele a obyvatelky Prahy postavil. Namísto toho navazuje Babiš na léta praktikovanou politickou mantru, že hlavní město je třeba co nejvíce turisticky podojit. I kdyby mělo dojít k jeho proměně na skanzen, v němž žijí jen ti, kdo na to mají, a to ještě na úkor všech ostatních, kteří tu pracují a tvoří jeho opravdový život.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies