Foto pixabay.com
Fake news ovlivňují veřejné mínění i volby. Toto tvrzení lze dnes směle vyslovit na základě shromažďovaných a sdílených zkušeností z nejedné země světa. Rozsáhlým využitím falešných zpráv byly poznamenány i loňské prezidentské volby v Brazílii. Oponenti současného prezidenta Jaira Bolsonara nebyli schopni včas a účinně vyvracet negativní zprávy, které se o nich šířily.
Z požárů pralesů jsou obviňovány neziskové organizace, které pomáhají domorodému obyvatelstvu.
Když bylo zřejmé, že falešné zprávy výrazně ovlivňují veřejné mínění i po volbách a že nadále vyvolávají nenávist vůči konkrétním lidem i skupinám občanů, politička Manuela D’Ávila z Komunistické strany Brazílie, která v tandemu s Fernandem Haddadem neúspěšně kandidovala na viceprezidentku a sama se coby svobodná matka setkala s vlnou útoků a dezinformací, založila institut, jehož posláním je falešné zprávy odhalovat a uvádět na pravou míru. Politička se stovkami dobrovolných spolupracovníků využívá k osvětlování šířených lží internet, včetně sociálních sítí a kanálu YouTube.
Projekt (Re)Exista je zaměřen mimo jiné na vyvracení zpráv, které mají vytvořit dojem, že zemi ovládá dekadence, že skupina LGBT osob ohrožuje většinovou společnost, že největším nebezpečím jsou feministky. Takové strašení je na denním pořádku – například ministryně pro rodinu Damares Alves (která místo toho, aby se starala o to, jak rodinám účinně pomoci sociálně, pořádá semináře proti feminismu) hned po svém nástupu do funkce prohlásila, že konečně „bude holčička chodit v růžové a kluk v modré barvě“.
Rostoucí nenávist
Za takové atmosféry samozřejmě ve společnosti roste nenávist i útoky na lidi, kteří se něčím odlišují, ať již to jsou LGBT, svobodné matky, lidé černé barvy pleti nebo občané sociálně slabších států na severovýchodě země, kde Bolsonaro nevyhrál. Na paškále jsou taktéž intelektuálové z velkých měst. Kupříkladu levicový poslanec Jean Wyllyse letos oznámil záměr opustit Brazílii a odejít z politiky kvůli výhrůžkám smrtí (za podporu LGBT a za to, že je sám gay). Uvedl, že chce žít a věnovat se akademickému životu. Připomněl loňskou brutální vraždu radní Ria de Janeiro Marielle Franco, která hájila práva lidí v nouzi a queer lidí a stavěla se proti brutalitě gangů, složených převážně z bývalých policistů.
Politička Manuela D’Ávila se vyvracení konkrétních falešných zpráv věnuje mimo jiné na pravidelně zveřejňovaných videích. Některá byla věnována právě i Marielle Franco, která je terčem nenávistných útoků i po své smrti. Ostatně letošní únorový karneval se v mnoha městech proměnil v tichý protest proti jejímu zavraždění – lidé nesli obrovské prapory s její podobiznou v barvách Brazílie. Falešné zprávy se proto snaží její pověst pošpinit i po smrti.
Útoky na kritickou pedagogiku
Hodně lží je šířeno i o filosofovi a patronovi brazilského školství Paulu Freireovi (1921–1997), který obhajoval takzvanou kritickou pedagogiku a proslul knihou Pedagogika utlačovaných. Freire prosazoval, aby při výuce byla rozvíjena kreativita žáků, nikoli, aby jim učitel vtloukal do hlav látku jako definitivu. V zemi se ale vedou útoky i na výuku sociologie, která je podvazována finančně. Je přitom vytvářen dojem, že studium ze studentů vytváří „neomarxisty“, přičemž pojem „neomarxismus“ je užíván jako synonymum pro zlo.
Hodně lží je šířeno i o environmentálních katastrofách, ať už se jedná o hořící pralesy, nebo třeba na brazilské pobřeží, kde se objevilo obrovské množství ropy, z čehož prezident Bolsonaro bez důkazů obvinil zahraniční lodi. Z požárů pralesů jsou zase obviňovány neziskové organizace, které pomáhají domorodému obyvatelstvu. I vyvracení těchto falešných zpráv se věnují videa, na kterých promlouvá Manuela D’Ávila. Její aktivity jsou obdivuhodné, ať už je jejich dosah jakýkoli. Je to lepší, než se utápět se v přesvědčení, že falešné zprávy jsou rafinované, dokáží ovlivnit obrovské množství lidí a nikdy se je nepodaří zcela porazit.
Autorka a autor jsou novináři.