Olga Richterová: Kdo se bojí rodičovského příspěvku?

Otiskujeme komentář pirátské poslankyně a místopředsedkyně sociálního výboru Poslanecké sněmovny k navýšení rodičovského příspěvku.

Nechápu, jak je možné, že jednání o navýšení rodičovského příspěvku stále není u konce. Nejdřív se vláda Andreje Babiše nemohla domluvit, o kolik příspěvek navýší. Potom se zase hledala shoda na tom, kdo bude mít na navýšení nárok. A teď nejsou vládní politici už několik měsíců schopni tuto úpravu odhlasovat, ačkoliv napříč Sněmovnou panuje shoda na tom, že vzhledem k inflaci v minulých letech je navýšení o 80 tisíc korun adekvátní. Jako kdyby v koalici panovaly obavy i z pouhého projednání konkrétních pozměňovacích návrhů. Rodiny přitom potřebují vědět, s čím mají do budoucna počítat, aby na základě toho pak mohly plánovat. Ne, že budou ve stresu, jestli se vláda a poslanci dohodnou na přidání, nebo ne. Tak se zodpovědná rodinná politika nedělá.

Potřebujeme předvídatelné řešení

Z každé strany zastoupené ve Sněmovně k tématu rodičovského příspěvku vystupuje pouze omezený počet lidí. Obvykle věcně přednesou, co je podstata jimi navrhovaných změn, a jednání pokračuje dál. Běžná rutina. A pak se přihodí něco, co tuto věcnou debatu naruší – jako při posledním jednání v pátek 1. listopadu. Většina poslanců a poslankyň, a s nimi i rodiče malých dětí, očekávali, že slibovaná úprava bude konečně odhlasována. Jenže ministryně Maláčová vystoupila s podrobnou argumentací (takovou, kterou jiná ministerstva dávají poslancům předem k dispozici písemně) a mluvila celou hodinu, tedy dvě třetiny času určeného k rozpravě nad zákonem. Pro poslance potom bylo kvůli konci doby na rozpravu nemožné obratem vyvrátit různé nepravdy nebo zavádějící komentáře k jejich pozměňovacím návrhům. Takže tím sama ministryně reálně zablokovala kýžené hlasování a dá se říct, že vyobstruovala vlastní zákon.

Skokové zvýšení rodičovského příspěvku vede k citelným rozdílům mezi skupinami obyvatel, a to bez objektivního zdůvodnění.

Rodičovskému příspěvku se věnuji s několika experty od začátku diskusí o navýšení, tedy už téměř rok. Jako Piráti jsme vyjednali podporu několika dalších stran a předkládáme návrh, který by do budoucna podobnému handrkování zamezil. Chceme pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku, založenou na růstu cen a reálných mezd (obdobně jako je tomu u starobních důchodů). Kalkulačka na webu názorně ukazuje princip navrženého mírného zvyšování. Trik je v tom, že se celková částka příspěvku zvýší ve chvíli, kdy vzniká nárok na „rodičák“. Takový systém by už pak nevyžadoval další diskuze ve Sněmovně ani další zásahy, a přitom by se kontinuálně zvyšoval rodičovský příspěvek podle růstu cen a platů.

Třeba v srpnu 2021, čili osm měsíců po zavedení navyšování z výchozí hodnoty 300 tisíc, by na rodiče nově žádající o rodičovský příspěvek čekala celková částka 308 tisíc korun. Každý měsíc by se, při současném vývoji ekonomiky, vstupní celková částka měnila zhruba o tisícikorunu. Jde tedy o postupný růst. Péče o děti hrající si spolu na pískovišti bude podpořena stejnou částkou, pokud jejich rodičům vznikne nárok na příspěvek ve stejný měsíc. Tento návrh valorizace má sice podporu i několika dalších stran, ovšem pro jeho úspěch je rozhodující stanovisko ministryně Maláčové.

Nechceme, aby při každém dalším skokovém zvyšování někdo zůstal stranou. Aktuálně jsou například vynecháni rodiče, kteří příspěvek vyčerpali rychleji proto, že si podle platných pravidel naplánovali dřívější návrat do práce. Neudělali nic protizákonného, mimosystémového ani vypočítavého. Logicky se tedy cítí poškozeni. Navrhujeme proto kompromisní řešení: možnost vyčerpat poměrnou část navýšení příspěvku podle věku dítěte. Ani o tom ale nechce paní ministryně jednat, stejně jako o návrhu, aby kompletní navýšení dostaly všechny děti do věku čtyř let. Skokové zvýšení rodičovského příspěvku přitom vede k citelným rozdílům mezi skupinami obyvatel, a to bez objektivního zdůvodnění.

Podpora pro živnostníky a studentky

Třetí z pirátských návrhů nepřitahuje tolik pozornosti, ale ve skutečnosti jde o velmi důležitou věc třeba pro ženy, které otěhotněly na škole nebo krátce po ukončení studia, nebo pro živnostnice, které si neplatily nemocenské pojištění a jsou buď samoživitelky, nebo je jejich partner také živnostník. Je to něco, na čem lze demonstrovat, jaké chyby by bylo možné opravit, kdyby současná vláda byla otevřená diskuzi. Dnes je celkový příspěvek 220 tisíc korun. Zmíněné skupiny mají měsíční limit na čerpání těchto peněz 7600 korun. Tato částka se dá vyčerpat za 30 měsíců. V návrhu zákona, který zvyšuje celkový příspěvek na 300 tisíc korun, ale zůstává těmto skupinám limit 7600 korun. Chtěli bychom jej navýšit na 10 tisíc korun tak, aby to odpovídalo oněm 30 měsícům, za které se dá „rodičák“ vyčerpat. Na první pohled se to možná nezdá, ale pro tuto skupinu rodičů to má velký význam. Většinou si musí různě přivydělávat, aby se vůbec uživili, a 2400 korun měsíčně navíc může hrát zásadní roli. Na brigádu můžete jít, když jsou dítěti dva roky, ale stát by k ní neměl rodiče pobízet, když jsou kojenci třeba jen tři měsíce.

A ještě důležitá poznámka: když je někdo plně odkázaný na státní sociální podporu, jako rodič s jedním dítětem dostává okolo 12 tisíc korun měsíčně (s podporou na bydlení). Čili není to tak, že by se tímto pozměňovacím návrhem posílila závislost na dávkovém systému (ve sněmovním systému jde o tzv. návrh E3). Stejně tak by tato úprava dala rodičům větší volbu co do rozestupu mezi dětmi a tolik rodin by nepřišlo o možnost příspěvek dočerpat třeba kvůli narození druhého dítěte.

Deník Právo 2. listopadu citoval ministryni Maláčovou, která chtěla vysvětlit, proč nepodporuje pravidelné navyšování „rodičáku“. Ministryně v tomto případě tvrdí vyloženou nepravdu: „Pokud se bavíme o valorizaci, u důchodů k tomu dochází pouze jednou ročně, a rodičovskou bychom podle tohoto návrhu valorizovali každý měsíc?“ cituje Právo přímo Maláčovou a dál uvádí, že „podle ní by rodiče taková změna motivovala k neustálému spekulování s rodičovskou, zastavování jejího čerpání a dalšímu obnovování“. Ale tak to není. Právě na tento bod jsme se s legislativci při formulaci pozměňovacího návrhu soustředili nejvíce. Celková částka se stanoví k okamžiku vzniku nároku na rodičovský příspěvek jako součet základní částky a valorizace příspěvku a nelze ji během čerpání příspěvku změnit. Proč se bát tohoto návrhu natolik, že o něm začnete šířit nepravdy? Mrzí mě to, ale nic to nemění na tom, že si naši rodiče zaslouží víc.

Autorka je místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny ČR.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies