Foto jam_90s, flickr.com (CC BY 2.0)
Britský stínový ministr financí John McDonnell v úterý během projevu ve Westminsteru představil základní cíle labouristů. Nejvíce pozornosti si získalo McDonnellovo prohlášení, že labouristická vláda by z londýnské burzy vyřadila firmy, které nepodnikají dostatečné kroky v boji proti změně klimatu. Neekologické firmy by tak nemohly získávat více kapitálu prodejem svých akcií.
Boj proti klimatické změně je jednou z hlavních priorit labouristů. Odstranění z burzy však nemusí samo o sobě stačit. Akcie totiž mohou být obchodovány na jiných burzách, a dokonce i mimo ně (systém „over-the-counter“). Samotnou firmu opatření poškodí pouze v situaci, kdy bude chtít prodat nové akcie.
Všechny navrhované změny spojuje důraz na to, aby lidé při jakémkoli rozhodování brali v potaz dlouhodobé dopady.
Odstraňování firem z burz se děje běžně. Většinou je to signál pro investory, že firma je ve špatném stavu a hroutí se. V případě, že bude firma vyřazena z ekologických důvodů, investoři o tom budou vědět, a i když bude následné obchodování daných akcií složitější, pořád to nemusí znamenat žádný větší problém.
V boji proti oteplování je tak mnohem významnější o pár měsíců starší slib labouristů, že budou aktivně pomáhat zemím třetího světa a jižní polokoule získávat ekologické technologie. Sám McDonnell to považuje za spravedlivou daň Velké Británie za emise, které vyprodukovala od začátku průmyslové revoluce.
Chystaná ekonomická revoluce
Ještě radikálnější jsou změny, které chce McDonnellova strana zavést ve vztazích mezi zaměstnanci a korporacemi. Označují to jako přechod od systému, který se orientuje na majitele společností („shareholder economy“), k systému, který bere více ohledů na potřeby celé společnosti („stakeholder economy“). Podle McDonnella by měli na rozhodování společností mít vliv všichni lidé, na jejichž život má existence dané společnosti dopad. Tedy nejen akcionáři, ale i zaměstnanci, zákazníci a lidé žijící v místě, kde firma působí. Firma by tak měla být motivována více faktory, nikoli jen ziskem pro své akcionáře a vedení.
Většího zapojení zaměstnanců do rozhodování chtějí labouristé dosáhnout převedením desetiprocentní daně z akcií každé firmy do speciálního fondu, který bude spravován zaměstnanci a z něhož jim budou vypláceny dividendy. Stejně jako ostatním akcionářům. „Věřím, že to bude velmi efektivní. Už nyní víme, že čím vyšší mají na vlastnictví firmy podíl zaměstnanci, tím vyšší je i produktivita,“ uvedl McDonnell.
Další důležitá opatření
Nad velkými firmami budou zavedeny dohlížecí orgány. V nich budou zasedat odběratelé, volení zaměstnanci i dlouhodobí investoři a budou mít kontrolu nad celkovým směřováním firmy. Do jejich rozhodování by měly vstupovat i zájmy široké veřejnosti a přírody.
Změny se budou týkat i platů. Labouristé dlouhodobě usilují o zvyšování minimální mzdy, odstraňování pracující chudoby a zkrácení pracovního týdne na dvaatřicet hodin. Nově mezi tyto požadavky přibyl návrh na zastropování platů ředitelů a vrcholových manažerů. Nejlépe placený člověk ve firmě by tak mohl dostávat maximálně dvacetinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance.
Všechny navrhované změny spojuje důraz na to, aby lidé při jakémkoli rozhodování brali v potaz dlouhodobé dopady. Firmy nemají pouze vysát své okolí, vytvořit zisk a zmizet. Mají se stát partnerem komunity, jehož primárním cílem není maximalizace zisku, ale maximalizace kvality života shareholderů i stakeholderů. Labouristé se tak snaží do kapitalismu vrátit zodpovědnost firem.