Markéta Pekarová Adamová v čele TOP 09: pořád ta stejná písnička

Nově zvolená předsedkyně TOP 09 nepředstavuje v politice strany žádnou změnu. Jako letitá významná členka je pevně usazená ve stranických strukturách. 

Někteří se po víkendovém sjezdu zaradovali, že do čela české parlamentní strany vystoupala po třetí od roku 1989 žena. Po Haně Marvanové, která předsedala Unii svobody, je Markéta Pekarová Adamová skutečně teprve druhou ženou v čele politické strany. Je to samozřejmě známka genderové prostupnosti české politiky, ale to je tak všechno.

Pro další je mladá politička, ale letitá členka strany, vyslyšením voličské základny. Tu dnes u TOP 09 tvoří takřka jen městští pravicoví liberálové z Prahy, takže Pekarové soupeř, otevřeně konzervativní politik z venkova Tomáš Czernin, představoval pro skomírající stranu moc velké ohrožení. Nadto byl Czernin favorit Miroslava Kalouska a jasné vítězství Pekarové už v prvním kole se dá vnímat i jako signál, že se TOP 09 chce problematického dědictví v podobě „nenáviděného“ Kalouska zbavit. Ostřílený politik sice představuje pro malou část lidí modlu, pro většinu společnosti se ale v letech Topolánkovy a Nečasovy vlády stal ztělesněním neoliberálního běsnění, pohrdání životy pracujících a asociální politiky. Ne nadarmo si na vymezování proti němu vystavěl Andrej Babiš většinu své kampaně. Touto optikou dává vítězství Pekarové Adamové smysl a je určitě lepší variantou, než byl Tomáš Czernin – a to nejen pro voliče a voličky TOP 09. Myslet si ale, že nová předsedkyně představuje ve směřování strany nějakou výraznou změnu, by bylo naivní. Zvlášť ve chvíli, kdy byla drtivá většina předsednictva navolena proti přání Pekarové – Adamové.

Progresistka s asociálními sklony

Příběh Markéty Pekarové Adamové je jako vystřižený z českého postkomunistického pravicového snu. Mladá politička v podstatě ztělesňuje nekritickou, veřejně adorovanou představu o té správné občanské společnosti: self made woman z dělnické rodiny, která byla občansky aktivní už na gymnáziu a do politiky vtrhla v době, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. K TOP 09 ji přilákalo období Paroubkovy vlády: tvrdí, že nemohla vydržet jeho arogantní chování a hledala změnu, platformu, kde by mohla aktivně působit. Na Karlově univerzitě vystudovala andragogiku a do strany přišla původně jako personalistka – na Praze 8 přijímala většinu uchazečů a uchazeček do TOP 09. Účastní se demonstrací na Letné a i ve svém projevu na předsedkyni zdůrazňovala potřebu občanské společnosti.

Většina lidí tak nějak tuší, že mluví-li TOP 09 o odpovědnosti a prosperitě, myslí hlavně šetření na těch, kteří už dnes mají málo. V tomhle ohledu nepředstavuje Markéta Pekarová Adamová žádnou větší změnu.

Pokud bychom měli hledat politický směr, který Pekarová Adamová reprezentuje, je to spíš standardní neoliberalismus než cokoliv jiného. Je trochu české specifikum, že se u nás právě tento politický proud stal symbolem liberalismu jako takového a že je tu liberalismus až na výjimky konotovaný pravicově. Pekarová často mluví o individuální svobodě, o tom, že stát nemá „překážet“, že je důležitá individuální svoboda. Jenže tyto obecné úvahy trochu pomíjejí fakt, že ne každý z nás má stejné možnosti a že stát tu je především proto, aby lidi v kritické chvíli podržel a vyrovnával prohlubující se nerovnosti a nespravedlnosti.

Ano, Markéta Pekarová Adamová chce přijímat uprchlické děti, bojuje za nezávislost médií, vyvěšuje tibetskou vlajku, pořádá tábory pro znevýhodněné děti, jako dobrovolnice byla v Maroku nebo Arménii a pomáhala tam v dětských domovech. Podporuje sňatky stejnopohlavních párů a brojí proti Rusku. Jako politička ale opakovaně projevuje nepochopení pro nižší třídy: tvrdila, že zákon o sociálním bydlení nepotřebujeme – prý vyrobí víc ghett. Při debatách o karenční době vyzývala pracující chudé, aby měli „lepší životní styl“. Nepodporuje navyšování minimální mzdy a sama říká, že její strana zastupuje spíše zaměstnavatele. Nejasná stanoviska měla TOP 09 také k exekucím; problém s brutálním předlužením v Česku by nová předsedkyně nejraději řešila podporou finanční gramotnosti. O tom, že právě tento způsob práce k ničemu nevede, psali před časem Saša Uhlová a Pavel Šplíchal. V neposlední řadě bude Pekarová Adamová velmi pravděpodobně obhajovat další privatizace, například ve zdravotnictví.

Demokracie ve smyslu pravice

Markéta Pekarová Adamová, podobně jako další politici z jejího spektra, ráda používá slova jako „hodnoty“, „demokracie“ nebo „svoboda“. V tomto duchu mluví i několik dní po svém zvolení: volá po založení koalice demokratických stran. Na sjezdu mluvil předseda ODS Petr Fiala a diskuse se samozřejmě vedou i o spojení se Starosty a nezávislými, společnou řeč chce TOP 09 najít i s lidovci. To je logické: volební preference menších pravicových stran stále klesají, ODS už nějakou dobu opět stagnuje. Bude zajímavé sledovat, co v tomto smyslu spojení všech pravicových subjektů proti Babišovi přinese. Mluvit o možném budoucím bloku jako o „demokratickém“ je ale trochu urážka, nebo minimálně devalvace a privatizace demokracie.

„My oslovujeme lidi samostatné, aktivní, kteří vědí, že cesta k úspěchu vede přes jejich vlastní aktivitu,“ uvádí nová předsedkyně TOP 09. Je vlastně komplikované kritizovat podobná nicneříkající a vágní vyjádření bez širšího společenského kontextu. Slovník české pravice je dlouhodobě vydáván za nějaký vrcholný projev české demokracie. Kdokoliv jiný než pravice je vždy rozhazovačný, neekonomický, nemyslí na budoucnost, omezuje lidi, odírá je a dozoruje. Právě tento dogmatický přístup dovedl zdevalvované pojetí státu až na absurdní vrchol a vytvořil iluzi, že na ničem jiném než na individuálním snažení nezáleží. I tímhle přístupem umetla TOP 09 Babišovi cestu ke slávě a nedá se čekat, že by to kdy vůbec pochopila.

Je přitom paradoxní, že velkou část vyjmenovaných atributů reprezentovala právě vláda, ve které TOP 09 zasedla, a to ačkoliv se navenek projevovala vším tím rádoby „demokratickým“ a „hodnotovým“ slovníkem. Od té doby, co chtěl Drábek zavádět sKarty, kdy se objevily nucené práce pro nezaměstnané a politika „škrtů“ se stala politikou pošlapávání lidské důstojnosti, ale lidé tak nějak tuší, že mluví-li TOP 09 o odpovědnosti a prosperitě, myslí hlavně šetření na těch, kteří už dnes mají málo. V tomhle ohledu nepředstavuje Markéta Pekarová Adamová žádnou větší změnu a dojímat se nad jejím zvolením nemá smysl. Pro hrstku pravověrných liberálů z města, co dodnes nosí na klopě placku s Karlem, bude určitě dobrou předsedkyní TOP 09. Pro ODS, STAN nebo lidovce bude dobrou spojenkyní. Pro zbytek společnosti ale zůstane předsedkyní prudce nepopulární, právem skomírající strany.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies