Steve Eason, Wikimedia, CC BY-SA 2.0
Hnutí Extinction Rebellion má další zásadní problém. A zdá se, že tentokrát může poškodit hnutí ještě mnohem fatálněji než akce, při které jedna z jeho skupin zablokovala londýnské metro. Zakladatel hnutí Roger Hallam totiž při příležitosti uvedení překladu své knihy na německý trh v rozhovoru s deníkem Zeit bagatelizoval holokaust.
V rozhovoru se pokusil přiblížit čtenářům fatalitu klimatické katastrofy jejím přirovnáním k systematickému vyvražďování Židů nacisty. Když německý novinář vyjádřil nad tímto srovnáním pochybnosti, Hallam šel ještě dál a řekl, že holokaust je „jen další sračkou v dějinách lidstva“ („just another fuckery in human history“), ve kterých ke genocidám docházelo v podstatě neustále. Připomněl přitom například genocidu, kterou spáchali Belgičané v Kongu v 19. století. Na závěr ještě Němcům poradil, že by měli přehodnotit svou „obsesi holokaustem“, která může být paralyzující a bránit tomu, aby se z této události mohli skutečně poučit.
Skandál samozřejmě nahrává antiekologické pravici. Zvláště pokrytecké vyjádření předvedla třeba politička AfD Beatrix von Storch, která napsala, že „klimanacisté odhalili svou pravou tvář“.
Hallamovy výroky pochopitelně rozpoutaly ve veřejném prostoru vlnu pohoršení a nesouhlasných reakcí. Odsoudili je snad všichni němečtí politici, ale distancovala se od nich také německá odnož Extinction Rebellion (XR). Ti jasně deklarovali, že v jejich hnutí není místo pro žádný typ antisemitismu a Roger Hallam mezi nimi tedy není nadále vítán. Nakonec dodali, že paralyzující jsou pro jejich práci především jeho výroky. Den po Hallamových výrocích se nakonec rozhodlo k radikálnímu kroku i německé nakladatelství Ullstein, které mělo na německý trh distribuovat Hallamovu knihu, a oznámilo, že se rozhodlo knihu zcela stáhnout z prodeje.
Reakce na sebe nenechaly čekat ani ve Velké Británii. Asi nejzajímavější přišla od Židů organizovaných v tamních XR. „Je důležité, jaká slova používáme. Každý, kdo se odvolává na holokaust, by měl myslet na to, že odkazování na zkušenost minorit s genocidou činí přeživší zranitelnými. Nikdo by neměl mluvit o traumatických dějinách určitých lidí takto lehkovážným způsobem, ani pokud je jeho cílem zvýšit povědomí o smrtelně závažných problémech,“ napsali a dodali, že zůstávají hrdou součástí Extinction Rebellion, kde se vždy cítili vítáni a respektováni.
Hallamovy výroky nakonec odsoudila celá britská organizace XR, podle které má situaci nyní na starosti pracovní skupina pro řešení konfliktů, přičemž v úvahu připadá i vyloučení Hallama z organizace. Sám Hallam se za výroky sice omluvil, hned další den ovšem poskytl rozhovor německému magazínu Spiegel, kde zopakoval, že si stojí za tím, že klimatická katastrofa je událost srovnatelná s holokaustem.
Boj německé společnosti o postoje k nacismu a holokaustu
Každý, kdo má alespoň špetku soudnosti, chápe, že způsob, jakým se Roger Hallam vyjádřil, je nepřijatelný. V českém prostředí ale bohužel ne všichni chápou jasně odmítavou reakci na samotný obsah Hallamových myšlenek. Není snad pravda, že lidé byli masově zabíjeni již před holokaustem? A neexistuje opravdu riziko, že klimatická katastrofa přispěje k procesům, které zapříčiní smrt a utrpení ještě většího počtu lidí?
Abychom odpověděli na tyto otázky, je třeba vysvětlit, že současný německý, ale i celosvětový postoj k holokaustu není z historického hlediska samozřejmostí. Zvláště v Německu (západním) začalo důslednější vyrovnávání se s nacismem a holokaustem až v šedesátých letech minulého století. Důsledné vyrovnání se s minulostí bylo jedním ze specifických důrazů německé levicové mládeže, která jinak vnášela do společnosti (stejně jako v mnoha jiných zemích) kritiku kapitalismu, byrokratického pojetí státu, feminismus, sexuální revoluci, ale také ekologická témata.
Už v osmdesátých letech se skupina pravicově orientovaných historiků, z nichž někteří byli poradci pravicového kancléře Helmuta Kohla, pokusili o změnu nově nabytého postoje německé společnosti k vlastní minulosti. Nejvýraznější z nich, Ernst Nolte, se ve svých textech opřel mimo jiné o tvrzení, že holokaust nebyl v rámci lidských dějin ani druhé světové války ničím zcela specifickým, a naznačil, že rozhodnutí nacistických vůdců k masovému vraždění Židů mohlo pramenit z jejich pocitu ohrožení bolševickým Ruskem. Tyto snahy v tzv. sporu historiků jednoznačně odmítl levicový (později spíše liberálně-levicový) německý filosof Jürgen Habermas, podle nějž podobné snahy reprezentují pokusy o částečné zbavení se nacistické viny, ale také o obnovený pokus o založení identity německé společnosti na nacionalismu, který byl nacismem zcela zdiskreditován.
V současnosti podobné výroky zaznívají především od ultrapravicových politiků z AfD. Alexander Gauland například vzbudil před třemi lety pohoršení výrokem, že „holokaust je jen ptačím hovnem na dějinách Německa“. Právě u Gaulanda je za bagatelizací holokaustu zřetelný celkem jasný cíl: odstranit překážku, která brání celospolečenskému přijetí nové politiky německého nacionalismu. V době, kdy se AfD v některých spolkových zemích dere k moci a stále aktivnější neonacisté páchají už i útoky na synagogy, jsou Hallamovy výroky obzvlášť trapné a bolestivé.
Pomýlené je také v českých debatách oblíbené kvantifikování obětí toho či onoho režimu. Jak napsal filosof a teoretik moderního antisemitismu Moishe Postone, nacistům ve skutečnosti padlo za oběť mnohem více Rusů než Židů. Klíčové je však brát ohled na specifickou antisemitskou ideologii a průmyslově organizované vraždění, které jsou s holokaustem spojené.
Aby nás apokalypsa nepřipravila o soudnost
Ačkoli se Hallamovy výroky až trapně podobají výrokům současných německých ultrapravičáků, je celkem zřejmé, že Hallam není klasický antisemita a netrpí nostalgií po nacismu ani německém nacionalismu. Jeho prohlášení jsou ale nebezpečná právě tím, jak antisemitům a ultrapravičákům nahrávají a jak necitlivé jsou k ostatním. Způsob, jakým je pronesl, ho usvědčuje z nevídaného spojení arogance a ignorance, kterou jenom podtrhl tím, že své myšlenky o dva dny později zopakoval. Pro Extinction Rebellion je to nepříjemný problém, ale také příležitost, jak se od svého pochybného zakladatele odstřihnout. Ten už vzbudil pozornost dříve, když řekl, že v hnutí XR jsou vítáni i ti, kteří přemýšlejí „trošku rasisticky či sexisticky.“
Skandál samozřejmě nahrává antiekologické pravici. Zvláště pokrytecké vyjádření předvedla třeba politička AfD Beatrix von Storch, která napsala, že „klimanacisté odhalili svou pravou tvář“. Pochybnosti o tom, zda nebezpečné myšlenky Rogera Hallama nejsou obsažené v samotném hnutí XR, ovšem zaznívají i v klimatickém hnutí. Osobně se mi to zdá jako poněkud přehnaný postoj. Byl bych ovšem rád, kdyby mé zdání podpořila jednoznačným distancováním se od Hallama i česká odnož XR. A jistě nebude na škodu zamyslet se nad tím, zda k podobným ztrátám soudnosti nepřispívá i mediální strategie XR, která klade takový důraz na emocionalitu a apokalyptický slovník. Nemůže se pak stát, že v tváří tvář hlásání celosvětové katastrofy utrpí újmu i samotná naše soudnost a rozlišovací schopnosti, tak jako se to stalo Rogeru Hallamovi?
Poznámka autora: Němečtí Extinction Rebellion zveřejnili po dokončení tohoto článku informace, podle nichž jim Roger Hallam ve vnitřní komunikaci sdělil, že srovnání klimatické krize a holokaustu bylo z jeho strany cílenou mediální strategií. Takovou instrumentalizaci holokaustu němečtí rebelové jednoznačně odmítli. Ve snaze zachovat transparentnost pak tuto komunikaci s Hallamem zveřejnili. Čeští XR se ve svém vyjádření zatím jednoznačnému odsouzení Rogera Hallama vyhnuli.
Autor je spolupracovník redakce.