Foto Julien Harneis, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)
Technologické společnosti Apple, Google, Dell, Microsoft a Tesla čelí žalobě konžských rodin, jejichž děti zemřely nebo byly zmrzačeny při těžbě kobaltu. Ten tyto společnosti využívají při výrobě lithium-iontových baterií do smartphonů, tabletů, laptopů či elektrických vozidel. Čtrnáct rodičů z Konžské demokratické republiky viní ve své žalobě, kterou za pomoci organizace International Rights Advocates podali 15. prosince, technologické giganty ze smrti a zranění svých potomků. Žádají také kompenzace za to, že se tyto společnosti nespravedlivě obohatily, nezajistily dostatečný dohled a bezpečné pracovní podmínky a způsobily jim hlubokou emoční újmu.
Společnosti věděly o spojení těžby kobaltu s ilegální dětskou prací v nebezpečných podmínkách a současně prý měly pravomoc i zdroje na to, aby na veškeré části procesu dohlédly a zajistily bezpečnost pracujících.
Podle rodičů děti ilegálně pracovaly v dolech vlastněných britskou těžební společností Glencore. Ta podle soudních dokumentů prodávala kobalt zmíněným firmám pomocí bruselské traderské společnosti Umicore. Další žalobci zmiňují práci v dolech vlastněných hlavním čínským dodavatelem kobaltu Zhejiang Huayou Cobalt, který ho poskytl firmám Apple, Dell a Microsoft.
Poptávka po kobaltu využitelného v levné spotřební elektronice se za posledních pět let ztrojnásobila a očekává se, že do konce roku 2020 se ještě zdvojnásobí. Přes šedesát procent této suroviny pochází z Konga, jedné z nejchudších a nejméně stabilních zemí světa. Těžba je zde dlouhodobě spojována s vykořisťováním, porušováním lidských práv, korupcí, dětskou prací nebo destrukcí životního prostředí.
Miliardové výnosy za otrockou dětskou práci
Extrémní chudoba podle dokumentů dohnala konžské děti k práci v temných podzemních, nezabezpečených tunelech, v nichž často dochází ke zřícením. „Tito chlapci riskují svůj život za nicotný plat v podmínkách doby kamenné, aby poskytli takzvanému ,high-techʻ sektoru jeho nezbytný kobalt,“ tvrdí žalobci, podle nichž pracují v extrémních podmínkách i šestileté děti. Obvykle si dětští pracovníci vydělají v přepočtu dva až tři dolary (44 až 66 korun) za den, ale často prý ještě míň. „Jednoduše řečeno, miliardy dolarů, které obžalovaní každoročně vydělají, by bez důlní těžby v Konžské demokratické republice nebyly možné,“ píše se v dokumentu.
Děti žalobců na místech buď přímo zemřely nebo budou trpět v důsledku zranění doživotními následky. V jednom případě začal v dolech pracovat malý chlapec poté, co si jeho rodina nemohla dovolit platit měsíčně šest dolarů škole. Podle žaloby se na něj loni zřítil tunel společnosti Kamoto Copper Company, již Glencore vlastní, a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Jiný devítiletý chlapec pracoval pro stejnou společnost jako nosič za 0,75 dolarů denně, když spadl do tunelu. Poté, co ho spolupracovníci vytáhli, zůstal ležet na místě, dokud se o něm rodina nedozvěděla a nepřišla pro něj. Od té doby je od pasu dolů ochrnutý. Žádná z rodin, jejichž děti zemřely nebo utrpěly vážná zranění (jako zlomená páteř či rozdrcená žebra), nebyla podle dokumentu odškodněna.
Důležitým bodem žaloby je nařčení, že společnosti věděly o spojení těžby kobaltu s ilegální dětskou prací v nebezpečných podmínkách a současně prý měly pravomoc i zdroje na to, aby na veškeré části procesu dohlédly a zajistily bezpečnost pracujících. „Nikdy jsem neviděl tak obrovské rozdíly v rozdělování financí mezi horními a dolními patry dodavatelského řetězce,“ říká Siddharth Kara, jenž se zabývá výzkumem moderního otroctví. „Právě pro tyto obří rozdíly se jedná zřejmě o nejstrašnější případ zotročení a vykořisťování dětí, s jakým jsem se za dvacet let své praxe setkal.“