Foto Petr Zewlakk Vrabec
Bavíme-li se v současnosti o duševním zdraví ve spojitosti s klimatickou změnou, často se setkáváme s termínem „environmentální žal“. Při pohledu na množství vymírajících živočišných druhů a zanikajících biotopů dnes na spoustu lidí doléhají depresivní pocity a úzkostné stavy. Podle deníku deníku Independent má ale vlna klimatického aktivismu pozitivní dopad na psychiku mladých lidí.
Několik psychologů, psycholožek a vedoucích pracovníků škol se s deníkem Independent podělilo o svá pozorování. Jednou z nich je i Alison Roy z britské Asociace dětských psychoterapeutů. Podle ní dětem a teenagerům aktivismus pomáhá vypořádat se z pocity bezmoci a beznaděje. „Spousta mladých lidí si připadá, že je pořád někdo kontroluje a chová se k nim jako k dětem. Nyní cítí, že lidé jejím názorům přikládají váhu, a to je velice důležité.“
Zapojení v globálním klimatickém hnutí, o jehož vlivu nelze pochybovat, vede podle Grahama Frosta ze základní školy Roberta Fergusona v hrabství Cumbria ke značnému poklesu úzkosti. „Takoví žáci jsou mnohem optimističtější a cítí, že s problémem dokážou něco udělat,“ říká Frost. Údajně si také všiml, že studenti zapojení do klimatického aktivismu jsou mnohem živější, zatímco ostatní zůstávají apatičtí a úzkostní. Právě to, že stojí bok po boku s ostatními aktivisty, studentům údajně pomáhá překonávat pocity bezmoci.
Pokles úzkosti i sebepoškozování
Jenny Brown, Ředitelka dívčí školy City of London School for Girls, zase tvrdí, že soustředění žaček na problematiku udržitelnosti a klimatické změny snížilo negativní projevy v jejich chování. Speciálně zmiňuje pokles případů sebepoškozování. Díky aktivismu navíc nově vnímají svou roli ve společnosti. Na pokles úzkosti poukazuje také psychoterapeutka Caroline Hickman, vyučující na Univerzitě v Bathu. U studentů prý zaznamenala menší výskyt pocitů izolace a osamělosti.
Hickman už v říjnu pro BBC prohlásila, že klimatická úzkost v podobě deprese nebo vzteku není nic nelogického. Jedná se o zdravou reakci na existenční ohrožení, a proto je důležité tyto pocity nepatologizovat. Zároveň je ale potřeba jim zcela nepodléhat. Jedním z kroků, jak mohou takoví lidé svůj duševní stav zlepšit, je i vstup do aktivistického hnutí. Upínání pozornosti na praktické kroky, na konkrétní cíle a koncepce je podle ní v současné situaci nejdůležitější a nejúčinnější strategie, jak se projevů klimatické úzkosti zbavit.