Foto Michal Špína
Jízdní řád vlaků se v Česku i většině zemí Evropy sice mění každoročně, ale letošní změna je do značné míry přelomová: znamená totiž mimo jiné nástup soukromých dopravců na tratě, kde vlaky objednává a dotuje ministerstvo dopravy a kraje. Celkově počet spojů mírně vzroste. V dálkové dopravě budou díky objednávce ministerstva doplněny některé rychlíky, zrušené při snahách o úspory za vlády Petra Nečase, čímž tehdy na části tratí vznikly až čtyřhodinové mezery mezi spoji. Novinkou je také o něco větší počet večerních vlaků. Četnější a rychlejší spojení s Prahou získají Klatovy nebo České Budějovice. Na vytíženou trasu Brno – Ostrava nastupuje RegioJet Radima Jančury, který nabídl ministerstvu nižší cenu. Čtyři rychlíkové trasy bude obsluhovat společnost Arriva, ovládaná německými státními drahami. Ta místo letitých, ale modernizovaných motoráků nasadí ojeté motoráky zděděné právě po Deutsche Bahn (a ani těch nemá dostatek), takže cestující žádné výrazné zlepšení nepocítí.
Například při cestě z valašského Halenkova do Brna, kde dosud stačila jedna jízdenka, bude cestující potřebovat lístek Arrivy do Vsetína, jízdenku ČD do Hranic na Moravě a do třetice lístek RegioJetu do Brna.
Praha po letech bude mít přímé spojení s polskou Vratislaví, dopravce LeoExpress je však bude provozovat jen o víkendech. Mezistátní spoje Českých drah budou doplněny například o vlak EuroCity z Grazu přes Vídeň, Ostravu a Krakov do Přemyšlu s přípojem dále na Ukrajinu. Vlaky EuroCity také poprvé dojedou z Česka až do běloruského Brestu. Dochází ale i k redukcím: například poslední vlak z Prahy do Drážďan pojede už v 16:26 (od května o hodinu později), což nahrává autobusovým dopravcům v čele s FlixBusem. A navzdory renesanci nočních vlaků končí jeden ze dvou nočních spojů ČD z Prahy do Košic.
Tentokrát se neruší provoz na žádné lokální trati, naopak se na dvou lokálkách obnovuje. V regionální dopravě se ale situace bude lišit kraj od kraje – právě ty totiž dopravcům kompenzují finanční ztrátu. Některé zadaly zajištění dopravní obslužnosti opět Českým drahám, jiné se rozhodly část výkonů vysoutěžit, přičemž hlavním kritériem byla nabízená cena. Příchod soukromých dopravců proto ne vždy znamená novější vozidla a lepší služby.
Nejdál v „liberalizaci“ zašel Ústecký kraj: například na nádraží v Mostě se budou potkávat vlaky pěti dopravců. Jeden z nich – společnost Die Länderbahn, která sídlí v Bavorsku, ale spadá pod dceřinou společnost italských drah – například na svých stránkách den před spuštěním provozu nedokáže vyhledat své vlastní spoje a cenu jízdenky za hranici Ústeckého kraje. Téhož dne navíc firma oznámila, že na části trasy u Mostu nasadí místo vlaků autobusy, údajně kvůli výluce trati, která má ale trvat jen několik týdnů, nikoli čtyři měsíce. Také Arriva zveřejnila svůj ceník pro vlaky v závazku veřejné služby teprve několik dní před vyjetím. Někteří pozorovatelé proto očekávají nový jízdní řád s obavami.
Na cestující zároveň čeká řada tarifních komplikací. Část krajů původně nechtěla uznávat jízdenky a slevy ČD ani ve vlacích ČD a plánovala je nahradit výhradně „krajským“ tarifem, nakonec ale většina z nich ustoupila. Jízdenku ČD ale nebude možné koupit tam, kde budou státní dráhy vystřídány jiným dopravcem, takže při přestupech bude cestující potřebovat někdy i tři jízdní doklady. Například při cestě z valašského Halenkova do Brna, kde dosud stačila jedna jízdenka, bude cestující potřebovat lístek Arrivy do Vsetína, jízdenku ČD do Hranic na Moravě a do třetice lístek RegioJetu do Brna. Zlínský kraj navíc nedokázal zajistit elektronický prodej jízdenek, takže obyvatelům nachystalo krajské vedení v čele s Jiřím Čunkem návrat do minulosti. Za tuto situaci nejsou primárně odpovědní dopravci, ale jednotlivé kraje a ministerstvo dopravy, jež nestihlo spustit slibovaný státní tarif, který budou muset uznávat všichni dopravci na železnici.
Problémům české železnice se Alarm bude věnovat v miniseriálu na začátku roku 2020.