Po baskickém atentátu na premiéra frankistické diktatury zůstal v zemi osmimetrový kráter

Baskická teroristická organizace ETA pod silnicí, po níž premiér Blanco projížděl na mši, kopala pět měsíců. Násilná smrt Frankova nástupce přispěla k pádu španělské fašistické diktatury.

Baskická teroristická organizace ETA spáchala 20. prosince 1973 atentát na španělského fašistického premiéra, admirála Luise Carrera Blanca. Do funkce předsedy vlády ho vybrala samotná hlava španělské diktatury, generál Francisco Franco. Ten o Blancovi uvažoval jako o svém nástupci. Oba dva spojovala nenávist k menšinovým národům žijícím ve Španělsku, především ke Kataláncům a Baskům.

Blanco nesl podle svých odpůrců odpovědnost za fungování represivního policejního státu, jehož vliv prorůstal do všech pater španělské společnosti. Pro frankistický režim byl Blanco zásadní postavou, a to zejména díky své schopnosti obratně manévrovat, a udržovat tak enormní vliv oligarchie na španělskou společnost. Právě oligarchie totiž pomáhala držet Frankův režim při životě.

Baskičtí separatisté kvůli atentátu na Blanca kopali pět měsíců tunel pod silnicí, po níž měl v den útoku projíždět cestou na mši. Výbuch vymrštil jeho auto do výšky dvaceti metrů a „přehodil“ vozidlo přes pětipodlažní budovu. Na silnici zůstal po explozi osmimetrový kráter. Kromě Blanca při atentátu zahynul také jeho řidič a policejní doprovod. Blancova smrt podle některých urychlila pád frankistického režimu. Sám Franco zemřel o dva roky později.

Pohled na fašistickou diktaturu ale Španělsko rozděluje dodnes, což je vidět také na tom, jak se o atentátu na admirála Blanca hovoří a píše. O tom, jak moc ho část obyvatelů Španělska nenáviděla, svědčí fakt, že je Blanco v narážce na extrémní intenzitu bombového útoku baskických teroristů označován za „prvního španělského kosmonauta“. Ještě v roce 2017 španělský státní zástupce zažaloval Cassandru Verovou za to, že na Twitteru během tří let zveřejnila třináct posměšných tweetů o smrti admirála Blanca. Státní zástupce pro ni žádal trest dvou a půl roku vězení za schvalování teroristického činu. Soud ji nakonec odsoudil k jednomu roku, rozsudek však v roce 2018 zrušil španělský nejvyšší soud.

S Cassandrou Verovou tehdy solidarizovala také španělská společnost. Na Twitteru se v době soudního projednávání shromažďovaly hlasy na její podporu pod hashtagem #YoSoyCassandra (#JsemCassandra) a odsouzení kritizovala i vnučka zavražděného politika Lucía Carrero Blanco. „Mám strach ze společnosti, v níž může svoboda slova, jakkoli politováníhodná, vést k trestu odnětí svobody,“ řekla v rozhovoru pro španělský deník El País.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies