Podle nejnovějších studií je možné vyrábět 100 procent energie z obnovitelných zdrojů

Výzkum americké investiční banky Lazard ukazuje, že se namísto spalování uhlí vyplatí postavit novou solární elektrárnu.

Americká investiční banka Lazard oznámila výsledky svého výzkumu ohledně investic do energetiky. Letos podle ní došlo k významnému technologickému pokroku, a postavit novou solární elektrárnu je tak výdělečnější než pokračovat v provozu již existující elektrárny uhelné. Podle dalších studií však samotná ekonomická výhodnost čistých energií ještě neznamená, že na ně budou jednotlivé státy přecházet.

Přechod na stoprocentně čisté, obnovitelné zdroje je naprosto realistický dokonce už dnes, s technologiemi, které máme nyní k dispozici.

Pro velké energetické korporace je to nicméně signál, že se jim vyplatí investovat do solární energie. V nové solární elektrárně je možné vyrobit jednu megawatthodinu (MWh) za necelých tisíc korun, zatímco v nové uhelné elektrárně by stála výroba jedné megawatthodiny minimálně 1500 korun. U nové jaderné elektrárny se už pohybuje mezi 2700 až 4500 korunami. Zajímavější otázkou však je, jestli by se energetickým korporacím vyplatilo přestat používat uhelnou elektrárnu, kterou už provozují, a namísto ní postavit novou solární elektrárnu. Podle výzkumu Lazardu v obou případech vyjde jedna MWh na 750 korun. Pobřežní větrné elektrárny vyrábějí elektřinu ještě o sto korun levněji, takže předstihnou dokonce už existující jaderné elektrárny.

Informace publikované Lazardem potvrzují závěry dřívějšího výzkumu kalifornského výzkumného ústavu Berkeley Lab, který zkoumá energetické technologie pro americkou vládu. I podle závěrů Berkeley Lab překonávají technologie obnovitelných zdrojů ty tradiční nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Tím se otevírají dveře ke globální transformaci energetického průmyslu.

Finská technická univerzita LUT vydala nedávno zprávu o modelové studii, kterou vytvořila ve spolupráci s německou Energy Watch Group. Nasimulovali v ní celosvětový přechod na obnovitelné zdroje v energetice, vytápění, dopravě a odsolování mořské vody. Studie operuje s rokem 2050, ale jeden z jejích autorů, profesor solární ekonomiky LUT Christian Breyer, upozorňuje, že výsledky studie ukazují, že všechny země mohou navýšit své závazky z Pařížské dohody. „Přechod na stoprocentně čisté, obnovitelné zdroje je naprosto realistický dokonce už dnes, s technologiemi, které máme nyní k dispozici,“ tvrdí profesor.

Dvacet nejbohatších zemí světa, které patří do takzvané skupiny G20, produkuje dohromady 78 procent všech skleníkových plynů. Z aktuálního vývoje je přitom zřejmé, že cíle Pařížské dohody, které si každý stát dobrovolně nastavil podle sebe, splní maximálně šest zemí G20. To, že státy zatím nevyvíjejí dostatečnou aktivitu k zastavení klimatické krize, ukazuje i zpráva OSN o emisích, která vyšla minulé úterý. Vyplývá z ní, že aby se oteplování udrželo pod kritickou hranicí 1,5 °C, musely by všechny státy splnit pětkrát přísnější limity.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies