Přijde Karlín o Kasárna? Unikátnímu pražskému prostoru hrozí konec

Provozovatelům Kasáren Karlín končí smlouva a radnice její pokračování nepodporuje. Bude objekt, kam chodí i místní z gentrifikované čtvrti, znovu prázdný?

Foto Anna Šolcová, facebookový profil Kasáren Karlín

Karlín se v posledních letech stal synonymem pro pražskou gentrifikaci. Ve čtvrti plné velkých kancelářských komplexů, drahých restaurací a trendy bister už nezbývá moc nekomerčních prostorů, kde může trávit čas téměř každý. V posledních dvou letech byla takovým místem karlínská kasárna, obrovský blok s rozlehlým dvorem hned u Florence, kde je od jara 2017 Kulturní a společenské centrum Kasárna Karlín, spravované neziskovou organizací Pražské centrum. V bývalém vojenském objektu ovšem nevznikl jen kulturní prostor, z kasáren a hlavně z jejich dvora se stalo místo, kam chodí trávit volný čas nejen obyvatelé Karlína, ale celé Prahy.  Převažovaly sice mladší ročníky a na první pohled by si člověk řekl, že jde o další hipsterský spot, do velkého vnitrobloku si však navykli chodit různí lidé – důchodci, rodiče s dětmi i místní, kteří přišli o zdejší hospody.

Jako náměstí

„To pivo by mohlo bejt levnější teda, ale je to tady pěkný. Občas sem zajdem, jinak se tady už nikam moc chodit nedá,“ prozradil mi v létě Josef Vrňák, když jsem s ním na kasárenském dvoře probírala situaci pražských hospod. Vrňák mnoho let provozoval jednu z legendárních karlínských putyk, dnes už neexistující hospodu U Zpěváčků. V současnosti si k důchodu přivydělává instalatéřinou a současné restaurace a bary obvykle hodnotí velmi kriticky. To, že si Karlínská Kasárna vysloužila jeho pochvalu, už něco znamená. Kasárenská dvorana slouží skoro jako náměstí. „Stanovili jsme si pravidlo nízkoprahovosti. Nabízíme proto nóbl kávu, ale i levný čaj, aby se člověk, který má hluboko do kapsy necítil nevítaný,“ vysvětloval v září v Českém rozhlase hlavní dramaturg Kasáren Matěj Velek.

V případě Kasáren Karlín nejde jen o jedno kulturní centrum a poněkud překvapivý postoj radnice, ale i o schopnost státu hospodařit se svým majetkem.

Centrum podepsalo smlouvu na využívání dlouhodobě prázdného objektu v březnu 2017, v červnu téhož roku se kasárna otevřela veřejnosti. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán měl v plánu budovu výhledově proměnit v justiční palác a Pražské centrum ho oslovilo s tím, že by kasárna v mezidobí oživilo a vytvořilo v nich kulturní a společenský prostor. Organizace už měla zkušenosti s provozováním kulturního centra na Nákladovém nádraží Žižkov a ministr s dočasným využitím souhlasil. Smlouva byla sice uzavřena jen na tři roky, ale předběžně se počítalo, že bude nejspíš prodloužena. Že by přestavba na justiční palác začala dříve než v horizontu několika let, se nezdálo realistické.

Dnes už také bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek se po svém nástupu do funkce v červenci 2018 sice vyjádřil, že podpoří prodloužení smlouvy, letos na jaře se ale Pražské centrum dozvědělo, že kasárna přešla pod správu Úřadu zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „Nikdo nám to neoznámil, dozvěděli jsme se to v podstatě náhodou, když jsme se na ministerstvu ptali, komu odevzdat nějaký papír od vodoměrů,“ říká Velek. Na podobu smlouvy sice nemá změna majitele vliv, protože jejím subjektem je Česká republika, ale zatímco u ministerstva spravedlnosti se dalo aspoň teoreticky prodloužení smlouvy předpokládat, pod novým správcem je spolek v nejistotě. A to hlavně proto, že ÚZSVM podle svých vyjádření hodlá postupovat striktně podle zákona o majetku. „Nejprve areál nabídneme ostatním organizačním složkám státu. V případě jejich nezájmu pak vyhlásíme v souladu se zákonem transparentní výběrové řízení nebo veřejnou dražbu,“ uvedl mluvčí Úřadu Radek Ležatka.

Jóga v Kasárnách Karlín. Foto David Stejskal, facebookový profil Kasáren Karlín

Památka, kterou nikdo nechce

Mezi Pražským centrem a ÚZSVM teď probíhají jednání o prodloužení smlouvy. Velek si komunikaci pochvaluje, nicméně žádnou záruku úspěchu nemá. Doufá jen, že se Úřad při případném výběrovém řízení na dočasné využití stavby nebude řídit jen nejvyšším finančním výnosem, ale vezme v potaz zejména veřejnou a obecnou prospěšnost. Zákon ji ostatně zmiňuje a podle Velka ji jím vedený spolek prokazatelně vykazuje. Mimo to Velek argumentuje tím, že přítomnost spolku v kasárnách šetří státu peníze. „Objekt udržujeme, zabezpečujeme i hlídáme. Státu tak ročně ušetříme tři až pět milionů korun,“ vysvětluje. Domnívá se přitom, že by objekt v případě, že volnočasový program z kasáren zmizí, mohl zůstat znovu prázdný. Stát totiž v hledání využití pro budovu, která byla postavena pro jednostranný účel, rozkládá se na ploše větší než 1,5 hektaru a je chráněnou památkou, zatím moc úspěšný nebyl. V roce 2008 objekt opustila armáda a v roce 2013 se ho ministerstvo obrany pokusilo privatizovat. Soutěž vyhrála firma Griva Art Ivany Tykač, která chtěla budovu přeměnit na univerzitní kampus. Objevilo se ale podezření z nekalých machinací a prodej se nakonec neuskutečnil. Do nově vypsané soutěže se už žádný kupec nepřihlásil. Ministerstvo spravedlnosti pak v roce 2016 kasárna převzalo.

Cílem ÚZSVM je podle Ležatky konečně najít definitivního majitele. O budovu zatím projevil zájem pražský magistrát, který ji chtěl vyměnit za pozemky v Letňanech. „Stát byl k této výměně připraven. Na konci září jsme se z médií dozvěděli, že už o areál zájem nemá, což jsme vzali na vědomí,“ sdělil mluvčí ÚZSVM. Pokud se do dubna, kdy končí stávající smlouva České republiky s Velkovým Pražským centrem, nenajde jiný zájemce z řad organizačních složek státu, dojde zřejmě na výběrové řízení na dočasné využití stavby. ÚZSVM prostřednictvím svého mluvčího prohlašuje, že zákon o majetku je jednoznačný a ukládá usilovat o co nejvyšší výnos z majetku. Pro Alarm ale uvedl, že tuto možnost zákon pouze preferuje. „S největší pravděpodobností nebude možné smlouvu prodloužit a budeme vyhlašovat výběrové řízení na pronájem. Rozhodnuté to ještě není, jednání probíhají,“ prohlásil také v Českém rozhlase.

Velek se nicméně domnívá, že subjektu, který by musel platit nájem, by se užívání kasáren nevyplatilo. Komerční pronájem bývá obvykle ve výši pěti procent prodejní ceny, a v případě kasáren by tak vycházel asi na 23 milionů korun ročně. „To by se vám dost možná nevrátilo, ani kdybyste celý dvůr vykácela a udělala tu obří parkoviště,“ myslí si Velek. Samotná neziskovka je v kasárnách v bezúplatném nájmu za nula korun. Spolek chce státu nabídnout, že se začne starat i o další části objektu, aby ušetřil ÚZSVM další miliony. Podmiňuje to ale prodloužením smlouvy na několik dalších let.

Volejbal v Kasárnách Karlín. Foto facebookový profil Kasáren Karlín

Souboj s Patrioty

Ve chvíli, kdy se jedná o osudu tak obřího komplexu, je na místě se ptát, jak se v tom angažuje městská část, kde se objekt nachází. Současná koalice (ODS a Svobodní, TOP 09 a STAN, Patrioti) podle Velkových slov setrvání spolku v kasárnách nijak nepodporuje. Nejvíce se prý proti Kasárnám Karlín vymezuje hnutí Patrioti pro Prahu 8, hlavně radní pro krizové řízení, územní rozvoj a bezpečnost Jiří Vítek a radní pro kulturu, sport a volný čas Michal Švarc. „Patrioti si na odporu proti nám postavili předvolební kampaň, kdy nás označovali jako ty, co dělají multikulti, Pride a podobně,“ říká Velek. „Naznačují nám, že kultura, jakou děláme my, a vůbec takový otevřený prostor oni ve svém Karlíně nechtějí.“ Nevraživost už vyústila i v konkrétní kroky. Předchozí zimu bylo například na dvoře kasáren umístěno kluziště, kdežto letos jeho umístění radnice bez udání jasného důvodu nepodpořila. Podle Velka přitom stál provoz jejich kluziště méně než provoz dvou dalších, která se na Praze 8 nacházejí.

„Praha 8 oceňuje aktivity pana Velka v kasárnách, ale raději bychom viděli i s ohledem na stav nemovitosti zahájení rekonstrukčních prací a následné smysluplné a koncepční využití všech interiérů a exteriérů,“ napsal radní Švarc Alarmu. Na otázku, co konkrétně znamená smysluplné a koncepční využití, ovšem Michal Švarc odpověděl poněkud nekonkrétně: „Velmi se nám líbil například navrhovaný studentský kampus či bychom určitě nestáli v cestě jakékoliv kombinaci kancelářských a kulturních prostor.“ V čem by byly Karlínu přínosem další kanceláře a jakou jinou kulturu než tu stávající by si v kasárnách představoval, ovšem nerozvedl.

Švarc argumentuje stížnostmi okolních obyvatel na provoz kulturního centra – poslední léto prý přišlo několik stížností individuálních i skupinových. Velek oponuje, že stížnosti většinou pocházely od jedné osoby, které se existence centra nelíbí. „Po otevření kulturního centra městská policie čas od času přijme oznámení na rušení nočního klidu, zejména pokud se jedná o venkovní produkci na nádvoří,“ vnesla do sporu jasná fakta mluvčí městské policie Irena Seifertová. „V letošním roce oznámení na rušení nočního klidu z této oblasti ubylo, za městskou policii tedy můžeme konstatovat, že je situace v Kasárnách o poznání klidnější.“ Od června do srpna letošního roku přišlo podle Seifertové pouhých osm oznámení na rušení nočního klidu, loňské léto jich bylo 19.

Pohled ze střechy Kasáren. Foto facebookový profil Kasáren Karlín

Karlštejn se taky neprodává

V případě Kasáren Karlín ovšem nejde jen o jedno kulturní centrum a poněkud překvapivý postoj radnice, ale i o schopnost státu hospodařit se svým majetkem. Důkazů, že stát nedokáže pro svůj majetek najít využití, je přitom celá řada. Podle sdružení Prázdné domy je nevyužívaných budov vlastněných státem jen v Praze několik tisíc. Objekt ve výpůjčce mělo například i Spolkově sportovně společenské centrum Výletná, které se staralo o sportoviště a hospodu na pražské Letné. Jeho představitelé se však s ÚZSVM nedohodli, a objekt tak začátkem prosince přešel opět pod správu Úřadu.

Některé neoficiální hlasy z ÚZSVM říkají, že o karlínská kasárna mít nikdo zájem nebude. „Jediný, koho sem stát dokáže dostat, jsou filmaři, kterým to tu občas pronajímá,“ přitakává Velek. Dá se také těžko odhadnout, jestli by Úřad pro objekt sehnal kupce, když se mu kasárna nepodařilo prodat před pěti lety za 620 milionů korun. Dnešní cena bude jistě mnohem vyšší. Předpokládaná hodnota kasáren a jejich lukrativní umístění s sebou přinášejí obavy, aby případný prodej nepřitáhl kontroverzní zájemce, jakými byla před lety Ivana Tykač, realitní magnátka, která v Praze pronajímá stovky bytů na krátkodobé pronájmy a figuruje i v kauze podezřele prodaných bytů na Praze 1.

Někteří úředníci se osobně staví proti tomu, aby se stát zbavoval tak hodnotného majetku, jakým jsou Karlínská kasárna. Stát ovšem v poslední době majetek ve velkém prodává, včetně nemovitostí. A údajně se proslýchá, že náměstci ÚZSVM  budou na jeho ředitelku s prodejem tlačit. „Kasárna jsou přitom kulturní památka,“ upozoňuje Velek. „Karlštejn se taky neprodává.“

Autorka je redaktorka Radia Wave.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies