Čína zavádí digitální soudy: odsoudí vás umělá inteligence, rozsudek přijde do aplikace

Aplikace WeChat od března loňského roku nabízí krom objednávky jídla či taxi také takzvané mobilní soudy. Dvě strany sporu v nich rozsuzuje avatar soudce.

Podle vyjádření čínského Nejvyššího lidového soudu vyřídil „mobilní soud“ zřízený na aplikaci WeChat od svého založení v březnu 2019 přes tři miliony soudních sporů a jiných soudních úkonů. Vyplývá to z dokumentu vydaného Nejvyšším lidovým soudem, který má poodhalit fungování čínských kybersoudů. O fenoménu píší mimo jiné The Japan Times.

WeChat je populární čínská komunikační aplikace, která je vlajkovou lodí služeb tohoto druhu. Aplikace obohacuje obyčejné chatování o řadu dalších funkcí, jako je možnost zaplatit elektřinu a jiné služby, zkontrolovat dopravu prostřednictvím veřejných kamer, objednat si donášku jídla, zavolat si taxi či ohlásit zločin policii.

Od března minulého roku umožňuje WeChat v Číně také „mobilní soud“. Probíhá prostřednictvím videochatu, jejž moderuje avatar soudce sedícího pod čínským státním znakem. Mluví za něj umělá inteligence, která také hodnotí argumenty obou stran sporu, takže nemusí být u soudu fyzicky přítomny. Stačí se registrovat online a pak požádat o virtuální soudní řízení.

Podle předsedy Nejvyššího lidového soudu Čou Čchianga experimentují čínské soudy s řadou online nástrojů. „Mobilní soud“ na WeChat je zatím dostupný ve dvanácti z třiatřiceti čínských provincií, ale podle Čou Čchianga bude od října tohoto roku devadesát procent všech čínských soudů řešit případy do jisté míry online.

Cílem digitalizace je částečně pomoci soudům držet krok s rostoucím počtem soudních sporů, který souvisí s možností nakupovat a platit po internetu, kterou v Číně využívá 850 milionů uživatelů. Pod tlakem prezidenta Si Ťin-pchinga jsou Číňané vedeni k celonárodnímu úsilí, aby se jejich země s pomocí strany a vlády stala světovým technologickým lídrem. Součástí projektu je výstavba masivního high-tech monitorovacího aparátu a ambice zpochybnit americkou dominanci v blockchainové technologii, kterou by Čína mohla použít pro řadu účelů – od vydávání digitálních peněz přes racionalizaci vládních služeb až po sledování loajality ke komunistické straně.

 

Čtěte dále