dělník, foto: Tomaso Castelazo, Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Evropský komisař pro pracovní místa Nicolas Schmidt si vytkl za cíl zlepšit podmínky zaměstnanců v Evropské unii, zejména v její východní části. „Všem zaměstnancům pracujícím v rámci Evropské unie by toto opatření mělo zajistit důstojný život,“ uvedl minulý měsíc Schmidt, který má v úterý 14. ledna předložit svůj návrh na zavedení jednotné evropské minimální mzdy. Iniciativě, na kterou během kampaně před volbami intenzivně upozorňovala Strana evropských socialistů, vyjádřila v minulosti podporu německá kancléřka Angela Merkel i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle šéfky Evropské komise Ursuly van der Leyen má zmírnit „odliv mozků“ z východní do západní Evropy, západní dělníci si totiž stále přijdou na mnohem větší peníze.
Největší obavy mají ze zavedení minimální mzdy severské státy. V Dánsku, Finsku ani ve Švédsku tento institut nefunguje, dělnici však mají v těchto zemích nejvyšší mzdy, a to díky systému vyjednávání odborů a zaměstnaneckých organizací. Například v Dánsku si dělník přijde minimálně na patnáct eur za hodinu, v Dánsku a Finsku je to podobné. Dánský ministr zaměstnanosti Peter Hummelgaard uvedl pro britský deník Guardian, že je rozhodně pro navýšení mezd pro nejhůře placené zaměstnance v Evropské unii. Podle něj to však znamená nutnost zároveň respektovat fungující národní modely. „Ty, které využíváme v Dánsku, jsou staré přes sto let,“ zdůrazňuje Hummelgaard.
I ostatní zástupci severských zemí se nyní k návrhu Nicolase Schmidta vyjadřují kriticky. Mají obavy, že zavedení přesného limitu by znamenalo nejen snížení mezd, ale i stopku pro vyjednávání zaměstnaneckých organizací. Komisař však už před časem předesílal, že jeho záměrem není skandinávskou tradici ohrozit. I podle Schmidta je nakonec systém kolektivního vyjednávání tím preferovaným. „Nechceme přímo zavádět konkrétní limit. Cílem je zavést parametry pro vypočítávání minimálních mezd.“ Zástupci severských zemí ale budu přesto raději požadovat písemné zaručení, že jejich tradice zůstane neporušená.
„Určování výše mezd podle dánského modelu je založeno na vyjednávaní mezi všemi partnery, míře produktivity a inovacích v daném odvětví,“ říká prezidentka dánské odborové organizace Lizette Risgaard. „Model je podporovaný jak dělníky, tak zaměstnavateli a zajišťuje, že dělníci dostávají plat, který je důstojný a zároveň jim zajistí dobrou kvalitu života.“ Podle komisaře Schmidta je klíčové především zlepšit podmínky těm, kteří pracují, ale přesto žijí v chudobě. V Bulharsku dostane pracovník pobírající minimální mzdu asi 268 eur měsíčně, zatímco v Lucembursku je to přes 2070 eur. Komisař chce zajistit, aby minimální mzda v každé zemi odpovídala šedesáti procentům tamějšího mediánového platu.