Ilustrace Tomáš Motal/ komiks Traum
1954. Na zamrzlém ostrově Majak 1 už funguje jen jedno z oddělení starého ruského výzkumného ústavu zřízeného v budově bývalých dolů. Zabývá se „poněkud neortodoxním výzkumem“. 1968. Sovětská vojska překračují hranice Československa a plešatá žena čerstvě po porodu zapálí stodolu plnou mužů v kápích, načež se změní v děsivé monstrum s dlouhým krkem. 1999. Pornoherečka umírá na předávkování přímo na place, zatímco v rádiu Lidská jeskyně vysílají zprávu, že „z míst, kde bouře ustupuje, přicházejí zprávy o zvláštních úkazech na obloze. Několikametrové tmavé kvádry vystupují z mraků“.
Motalova technika pracující téměř výhradně s černými a bílými plochami dává vzpomenout na autory jako Charles Burns nebo Patrice Killoffer.
Tři útlé sešity komiksové série Traum si její autor Tomáš Motal vydal vlastním nákladem – všechny najednou a bez klasického číslování. Stejně je jedno, v jakém pořadí si je přečtete – jejich příběhy na sebe totiž prakticky nijak nenavazují. Vlastně to ani žádné příběhy nejsou. Každý sešit působí spíš jako fragment vytržený z prostředku širšího vyprávění, vyšinutá imprese mířící odnikud nikam. Kdyby je autor nezařadil do téhož cyklu, poznali bychom jejich vzájemnou propojenost spíš podle stejného vizuálního stylu a fantaskní, apokalyptické nálady než z načrtnutých torzovitých vyprávění.
Dezolátní a nebezpečná městská krajina
Tím, že působí jako zjevení ze „zlé paralelní dimenze“, komiksový projekt výborně zapadá do celé autorovy tvorby. Absolvent Ateliéru malby Fakulty umění v Ostravě je frontmanem elektronické kapely Schwarzprior, jejíž texty sestávají především z úsečných enigmatických hesel a popkulturních referencí, jak naznačuje už název jejich alba IDDQD (klávesová kombinace spouštějící cheat na nesmrtelnost ve slavné střílečce Doom). Podobně fantaskní ráz má i jeho výtvarný projekt Traum Records, což je kolekce obalů k fiktivním vinylovým deskám neexistujícího hudebního vydavatelství. I trojice komiksů pojmenovaná stejně jako Motalův smyšlený hudební label má působit dojmem artefaktů odkazujících na širší, ale imaginární kontext. Jako by to byly tři nahodilé sešity nějakého rozsáhlého komiksového seriálu, na které jsme náhodou narazili v knihkupectví nebo v trafice a přečetli je, aniž bychom měli tušení, o čem vypráví seriál jako celek.
Motalova paralelní dimenze Traum je přitom na první pohled jasně identifikovatelná díky výrazné a jednotné výtvarné stránce. Autor rozhodně patří k nejsnáze rozeznatelným a také nejlepším komiksovým výtvarníkům v současném Česku. Jeho technika pracující téměř výhradně s černými a bílými plochami dává vzpomenout na autory jako Charles Burns nebo Patrice Killoffer. Bytostně noirové je i univerzum, které Motal ve svých komiksech, ale i obalech reálných či vybájených hudebních alb vykresluje. Noční výjevy tonoucí v kontrastních temných a naopak přesvětlených plochách odhalují vesměs dekadentní scenérie dezolátních městských prostředí plných nebezpečně vyhlížejících individuí, násilných zločinů, sexuálních perverzí nebo mutantů a monster. Zároveň je to prostředí silně ikonografické, plné žánrových, ale i ideologických artefaktů – automobilových bouraček, šílenců se sekerou, kouřících sovětských vojáku se samopaly a také srpů a kladiv, krucifixů či rohatých zvířecích lebek. Výrazně apokalyptické vyznění – čišící z náznakovitých vyprávění, ale i ze samotných obrazů – dotvrzuje, že alternativní dimenze Traum je impresí našeho současného světa. A jak název napovídá, je to imprese bytostně traumatická.
Svěžím zjevením, vynořivším se jakoby odnikud, se Tomáš Motal stal i na české komiksové scéně. Dosud publikoval především velmi krátké komiksy ve sbornících, a tak Traum můžeme chápat i jako autorův suverénní průlomový debut. V českém komiksu sice pořád tak trochu chybí opravdový mainstream a nejlépe se tu daří poněkud bezkrevným adaptacím událostí a osobností z „velkých dějin“ novodobé národní historie, Traum ale ukazuje, že ty nejzajímavější věci u nás vznikají na hraně populárních žánrů, všednosti a surreálných nálad, kde se kromě Motala v úplně jiných kontextech pohybuje ve svých vrcholných dílech také Vojtěch Mašek. Tomáš Motal prý ohlásil, že na první trojici sešitů cyklu Traum hodlá v dalších letech navázat dalšími svazky. Doufejme, že budou dávat stejně malý smysl jako první trojice.
Autor je redaktor kulturního čtrnáctideníku A2.