Foto Arman Dz. (CC BY-ND 2.0)
Balkánská města se dusí smogem. V několika z nich dosáhla úroveň znečištění vzduchu v posledních dnech alarmujících hodnot. Lidé raději nosí při pohybu venku masky, přes smog není vidět na krok. Jedno z měst ale skutečně vyčnívá nad ostatní. Míra znečištění zde dalece překračuje například i situaci v Pekingu nebo Novém Dillí. Už zřejmě nemá ani cenu ho řadit do konkrétní kategorie, protože si vytvořilo svou vlastní. Úroveň smogu – Sarajevo.
Hlavní město Bosny a Hercegoviny je přitom menší než Brno. Celá aglomerace má osmatřicetkrát méně obyvatel než indická metropole Dillí, kterou minulý týden dvojnásobně překonalo v koncentraci látek znečišťujících vzduch. Smog přichází do Sarajeva každou zimu. Katastrofální situaci se loni snažil zpochybnit odborník na kontrolu kvality vzduchu Plamenko Tais. Americká ambasáda v Sarajevu tenkrát vydala data o nebezpečné míře znečištění. Informace vyvolaly rozruch a obyvatelé města požadovali rychlé řešení situace. Plamenko Tais si ale na rozdíl od ostatních všiml zásadní skutečnosti: Americká ambasáda leží v blízkosti jedné ze sarajevských čevabdžinic, tedy místa, kde si lidé mohou koupit tradiční a oblíbené grilované šišky z mletého masa, čevapi. Podle Taise byly výsledky měření ambasády nevěrohodné, protože čidlo pravděpodobně zaznamenalo kouř linoucí se z občerstvení. Plamenko Tais po svém příspěvku do diskuse sklidil posměch celého balkánského internetu. Pro představu: ambasáda Spojených států amerických v Bosně a Hercegovině je bez přehánění olbřímí pevností, která leží na rozloze přibližně odpovídající ploše pražského Náměstí Míru. Byla by to skutečně veliká náhoda, kdyby čidlo na měření znečištění vzduchu umístili Američani zrovna do bezprostřední blízkosti čevabčinice.
Letos už nikdo nepodezírá zaměstnance žádné z ambasád, že snad tajně strkají měřáky k ventilaci stánků s rychlým občerstvením, aby podkopali důslednou práci odborníků na kontrolu kvality vzduchu. Lidé se v katastrofálně znečištěném městě snaží bránit nečinnosti tamní správy. Na dvacátého ledna chystají protest před vládou kantonu Sarajevo. Nebyli by to bývalí Jugoslávci, kdyby si i z takto těžké situace nedokázali udělat trochu legraci. Navrhují, aby kanton přijal novou hymnu: píseň srbské turbofolkové zpěvačky Cecy. Ta v baladě Maskarada zpívá o tom, jak se lidé schovávají za své masky. „A i když se svlékneme do naha, naše masky nám zůstanou,“ šprýmují sarajevští. Před smogem můžou na krátko utéct na hory, které město obklopují. Při příležitosti smogu jim dokonce město Sarajevo o polovinu zlevnilo jízdenku na lanovku, která je a jejich plíce vyveze na horu Trebević. Sotva jde ale o řešení, o které by někdo stál.
Problémy mají vedle Sarajeva i další města v Bosně a Hercegovině – například Tuzla a Zenica. Masky lidé nosí také v srbském Bělehradě a kosovské Prištině. Všechna se na seznamu nejznečištěnějších měst světa pravidelně umisťují v první dvacítce. Všude jsou největším problémem uhelné elektrárny, které produkují obrovské množství škodlivin. Sarajevo navíc leží mezi horami, takže se smog nerozfouká ani prouděním vzduchu. Politické autority bohužel nejsou schopné s problémem cokoliv dělat nebo ho rovnou ani řešit nechtějí. Pokud autority nezačnou na ekologickou krizi rychle reagovat, může mít katastrofální následky pro celou populaci.