Foto Joshua Stevens / NASA Earth Observatory Image
Trend je jednoznačný. Celosvětově byl zatím nejvyšší naměřený teplotní průměr v roce 2016, kdy ještě dozníval mimořádný jev El Niño z let 2014–2016, který měl na svědomí celosvětové zvýšení teplot v průměru o 0,12 stupně Celsia. V Evropě pak byl nejteplejším rokem ten uplynulý. Vyplývá to z dat Koperníkovy služby pro klimatickou změnu. Ve srovnání s léty 1981–2010 byly globální teploty v roce 2019 vyšší o 0,6 stupně Celsia. Koncentrace CO2 v atmosféře se rovněž dostala na své historické maximum: je nejvyšší za nejméně 800 tisíc let.
Podle vyjádření OSN z minulého roku by lidstvo mělo snižovat produkci skleníkových plynů o 7,6 procenta ročně, pokud se chce vyhnout růstu teplot vyššímu než 1,5 stupně Celsia, jak se státy zavázaly v Pařížské klimatické dohodě.
Podle odhadů OSN muselo v roce 2019 opustit své domovy v důsledku přírodních katastrof dvacet milionů lidí. Už v prvních týdnech roku 2020 vypukly požáry v Austrálii a domovy ztratily stovky tisíc lidí. Povodně v Indonésii pak připravily o život desítky lidí. Podle vědců bude růst teplot do budoucna znamenat větší množství přírodních katastrof.
Koperníkova služba pro klimatickou změnu měří proměny počasí pomocí satelitů, meteorologických balónů a stanic a díky nim může sbírat velké množství klimatických dat a srovnávat je s historickými teplotními rekordy. Měření v roce 2019 ukázala jak výjimečnou úroveň krátkodobých veder, tak pokračování dlouhodobého oteplování Země.