U.S. Department of Agriculture
V Austrálii už letošním požárům podlehlo území o velikosti zhruba šedesáti tisíc kilometrů čtverečních. To je skoro stejná plocha, jakou má Česká republika. Pokud bychom počítali domy, které shořely, šlo by přibližně o ekvivalent města se čtyřmi sty tisíci obyvatel. V Austrálii je zničeno pětkrát větší území, než zlikvidovaly loňské požáry pralesů v Brazílii, a už nyní se jedná o třetí největší vlnu požárů v australské historii. A to ještě neskončily.
Australští vědci už několik desítek let volají po aktivních krocích k utlumení těžby uhlí a pro řešení klimatické změny, která může být pro Austrálii velmi brzo smrtelně nebezpečná.
Běžně v Austrálii k požárům dochází v lednu a únoru. Současné požáry však začaly už na konci listopadu. Podle klimatické zprávy Australské meteorologické agentury je jedním z viníků těchto požárů klimatická změna. Od roku 1910 se průměrná teplota v Austrálii zvýšila o více než 1 °C, což má za následek zvýšení pravděpodobnosti vln veder a extrémního horka. Letošní rok je nejteplejší a nejsušší od roku 1900. Srážky v jihovýchodní Austrálii v období května až června klesly od roku 1970 o celých dvacet procent. Klimatická změna tedy zásadním způsobem zhoršuje dopad požárů, prodlužuje jejich trvání a připravuje podmínky pro jejich vznik.
Před nebezpečím tohoto vývoje přitom varovali australští vědci a klimatologové již od osmdesátých let. V roce 1988 publikoval doktor Tom Beer první studii na světě, která zkoumala vztah globálního oteplování a požárů. V souvislosti s klimatickou změnou poukazovala studie na korelaci mezi snižující se relativní vlhkostí a stoupající teplotou. „Když stoupá teplota,“ vysvětlil Beer pro Guardian, „vzduch je sušší, takže stoupají rizika požáru.“ Beerovy závěry se však nestaly předmětem veřejné debaty, což si australský vědec dnes velmi vyčítá. „Někdy se dívám zpět a kladu si otázku, co jsme při komunikaci tohoto tématu udělali špatně,“ ptá se Beer sám sebe.
Před vlivem klimatické změny na riziko ničivých požárů varovala také klimatická zpráva profesora Rosse Garnauta z roku 2007. V ní se označuje za kritický přímo rok 2020 a zpráva upozorňuje také na to, že požáry budou začínat dříve, končit později a budou mnohem intenzivnější.
Australští vědci tak již několik desítek let volají po aktivních krocích ke snížení těžby australského uhlí. Spalování uhlí se výrazně podílí na klimatické změně, která může být pro Austrálii velmi brzo smrtelně nebezpečná. Austrálie přitom patří k největším vývozcům uhlí na světě. Pro svoje energetické potřeby využívá asi dvacet pět procent vytěženého uhlí a zbytek vyváží.