Za pár dní je možné zaklepat na celý svět

V době, kdy probíhal summit OSN v Madridu (4.–8. prosince 2019), byl již ministr Richard Brabec i premiér Andrej Babiš ze Španělska zpátky doma. Přesto byla Česká republika na celosvětové konferenci OSN o změně klimatu (COP 25) neoficiálně zastoupena. Na madridském výstavišti na sebe mezi vybranou delegací poutal pozornost velký zarostlý šedivý muž s nacpanou ošuntělou brašnou. Kolem něj se motalo pár dalších lidí s krosnami.

Víte, že jsou vzadu šatny?

Šatnu nechceme. Musíme být pořád nachystaní. V krosnách nosíme natáčecí techniku a já tady mám brožury, které předávám lidem. Je tu 29 tisíc akreditovaných účastníků konference.

Rozdáváte letáky, ale na vaší na cedulce vidím Jiří Svoboda, PRESS. Tak jak tomu mám rozumět?

Jsem vědec, materiálový fyzik, a také se dlouhodobě zajímám o ochranu planety. Moje dcera točí dokument o klimatické změně a trvala na tom, že budu jeho součástí. Říkala: „Tati, přestaň už psát do těch ekologických časopisů. Čtou to pořád ti stejní, nemá to efekt. Vypravíme se tam, kde se tyhle problémy řeší.“

Měla pravdu?

Ano i ne. Je tu všude napsáno „Time For Action“ … Ale jak tak pozoruji, je tu sice volání po akci, ovšem bez systémového nápadu, co s tím. Myslím tím to, jak skutečně účinně snížit emise skleníkových plynů.

A vy snad ten nápad na akci máte?

Tady je to sepsané (vytahuje leták). Chcete anglickou, nebo španělskou verzi? Pracuji na konceptu Jednotné celosvětové uhlíkové daně a stoprocentní dividendy ve volném čase už přes deset let. Rád bych se tu o něm s někým věcně a konstruktivně pobavil. V Česku skoro s nikým řeč není a na maily do zahraničí nikdo neodpovídá.

Pokud nemá váš nápad zastání v Česku, proč si myslíte, že by měl jinde ve světě?

Já to v Česku nevzdávám. Ale většina lidí se u nás vymlouvá, že v tomto ohledu nemůže nic změnit. Evropská unie jede už přes dvacet let v režimu emisních povolenek, a přestože je to systém prokazatelně děravý a nefunkční, nikdo s tím zatím nehodlá nic dělat. Ani ředitel Odboru změny klimatu z Ministerstva životního prostředí, kterému jsem svůj koncept nabídl k prezentaci na summitu. „Mohl byste přijít s něčím novým,“ přesvědčoval jsem ho, ale k delegaci nás nepřibral (smích).

Dobrovolná skromnost je veskrze ojedinělá vlastnost, na které nemůžeme záchranu planety stavět. Chování většiny lidi nezměníme, a právě toho je potřeba využít ve prospěch záchrany klimatu.

Takže jste se sem vydal na vlastní pěst…?

Ano, vzal jsem si dovolenou v práci, dcera vytiskla letáky a sehnala kameramana. Manželka udělala web a koupila nám na cestu müsli tyčinky. Sýry a salámy jsou tady levnější než v Česku.

Objevila se tu i Greta Thunberg?

Nečekaně se objevila přímo tady na konferenci, kousek od nás, na tiché stávce Fridays For Future, kterou jsme zrovna natáčeli. Pak ještě měla projev na obří demonstraci v ulicích Madridu. Byla stále obklopená novináři, ale podařilo se nám předat jí náš dopis.

Co jste jí napsali?

Na obálce bylo For Greta’s Inspiration a uvnitř návrh, že by Fridays For Future mohli stávkovat s konkrétním programem – nástrojem, jak situaci řešit –, a ne jen obecně demonstrovat za klima. A svůj nástroj jsem tam podrobně popsal.

A popíšete ho i pro nás?

Ne, protože kdykoliv jsem jej nabízel v Česku k publikování, nikdy nevyšel. Moje koncepce nabízí celosvětovou rovnováhu pouhou úpravou pravidel pro tržní chování společnosti. Bez nutnosti dalších vnějších politických zásahů. Přináší i naději, že se nebudeme muset mít hůř, pokud včas přijmeme vhodná pravidla.

Dobrovolná skromnost je veskrze ojedinělá vlastnost, na které nemůžeme záchranu planety stavět. Smířil jsem se s tím, že chování většiny lidi nezměníme, a využívám jejich tradičního chování ve prospěch záchrany klimatu. Lidé vždy chtěli, chtějí a budou chtít za minimum prostředků maximálně uspokojovat své potřeby. Na tom je postaven vývoj civilizace. Pokud se ovšem stane ekologické chování ekonomicky výhodné, podaří se nám do ochrany planety zapojit všechny, i ty, které to nezajímá.

Ale jak to udělat prakticky?

Najít hlavní příčinu vzniku emisí CO₂. A tím je uhlík ve fosilních palivech – v uhlí, v ropě a zemním plynu. Těžební společnosti na celém světě odvedou za veškerý vytěžený uhlík předepsanou daň do fondu spravovaného například OSN a Světovou bankou. Daň bude zprvu nízká a každý rok bude růst. Scénář jejího růstu bude všem známý. Těžební společnosti budou nabízet vytěžené fosilní suroviny dalším zpracovatelům za své ceny navýšené o jednotnou celosvětovou daň. Zpracovatelé tedy budou fosilní suroviny nakupovat dráž. Každý koncový produkt, který se ke spotřebitelům dostane, bude ve své ceně odrážet jeho skutečnou uhlíkovou stopu. Tento trik nevyžaduje žádné výpočty uhlíkové stopy a složitou administrativu. Společnost tak vlivem postupně zdražujících fosilních paliv začne využívat zdroje bezemisní, které dostanou zelenou.

Planeta Země, stejně tak jako její atmosféra, je přece nás všech. Na vypouštění skleníkových plynů bychom proto měli mít jeden metr – zatížit emise jednotnou globální uhlíkovou daní. Ať už jsou vypouštěny v Číně, v Americe nebo u nás.

To zní logicky, ono to tak teď nefunguje?

Ne. Doposud si každý stát určoval způsob snižování emisí sám. Na summitech se pak hlásí k více či méně ambiciózním cílům, o kolik své emise sníží a do kdy. Nesplněné závazky ale nejsou sankcionovány. Pak se dá beztrestně naslibovat cokoli.

A kdo a jak by měl ty hříšné státy trestat? To by musela existovat celosvětová autorita s motivačními prostředky.

Máme tu OSN. Pokud by se jí líbil mnou představený plán, získá i ony motivační prostředky. Těmi je nashromážděná uhlíková daň, kterou by zaplatili těžaři na celém světě. OSN by pak zajišťovala její zpětné rozdělení všem státům podle počtu obyvatel. Tomu se říká stoprocentní dividenda. Američan, Číňan, Afričan i Čech – každý občan by dostal stejně. Všichni s podprůměrnými emisemi (tedy většina lidí a států na světě) na tom vydělají. Globální sociální nůžky se přivřou… tady v letáku mám popsány další blahodárné účinky [smích], grafy, výpočty, anebo se můžete podívat na www.globalcarbontax.eu.

To je dost ambiciózní. Ví OSN o vašich plánech?

Ano. Když jsem jim v létě psal, doporučili mi, abych se s myšlenkou obrátil na jednotlivé zástupce států a získal u nich podporu. A to hlavně tady na COP 25 dělám. Každý zastoupený stát tu má totiž své dveře, takže za pár dní je možné zaklepat na celý svět. Včera jsem byl v Africe a v Americe, teď jdu z Asie a zítra mám v plánu Evropu, nevládní organizace a univerzity.

Co jim říkáte?

Dobrý den, vyvinul jsem koncept jednotné globální uhlíkové daně. Prosím vás, dejte tento dokument odpovědným lidem ve své zemi. Přečtěte si ho a zvažte, jestli se jedná o rozumný návrh. Zajímá mě váš názor a rád bych vás požádal o podporu. Rád jsem vás poznal.

Také jsem vás ráda poznala.