Birds of Prey: když holčičí gang válcuje klučičí party

Dlouhodobě stagnující filmová produkce DC komiksů se odhodlala k odvážnému kroku. „Holčičí“ film Birds of Prey je drzý a zábavný.

Ve stínu fenoménu Marvel Cinematic Universe (MCU) už několik let živoří i konkurenční DC Extended Universe (DCEU). Kdoví, možná jeho producenti museli tak dlouho poslouchat, že to pořád ještě není ono (na rozdíl od Marvelu), až se rozhodli udělat odvážný krok. Nejnovější přírůstek do DCEU nejenže se nepodobá svým starším bratříčkům, v drtivé většině konzervativně pojatým superhrdinským adaptacím, ale ani žádné z „marvelovek“.

„Podivuhodná proměna Harley Quinn“, jak zní v češtině zvláštně učesaný podtitul Birds of Prey (v originále jde o „Fabulous Emancipation“), se nejvíc blíží dvojici filmů o supermutantovi Deadpoolovi. Rozjívená psychopatka Harley v první čistě ženské týmovce, doslova surfuje na vlně estrogenu a dokazuje, že synonymem komiksově rozpustilé infantilní zábavnosti nemusí být debilní sexistické vtípky. Jak prohlásila Margot Robbie, představitelka hlavní role a také producentka filmu, jejím cílem bylo udělat „an R-rated girl gang film“, což se jí povedlo na výbornou. Birds of Prey mírou drzosti, ale i zábavnosti zválcovaly v rámci žánru nejednu (převážně) klučičí partu.

Konec temnot

Jen těžko lze DCEU nesrovnávat s MCU. Doba slávy komiksových filmů z DC je dávno pryč. Supermana a nekonečnou řadu batmanovských restartů dávno odsunul na druhou kolej provázaný marvelovský vesmír. Kevin Feige navzdory varovným hlasům, že to nemůže vyjít, úspěšně převedl do filmové podoby univerzum formované tvůrčím gejzírem génia Stana Leeho, který v průběhu několik dekád vytvořil většinu z nepopulárnějších marvelovských superhrdinů. Oproti tomu lze o DCEU s filmy spíš jen volně pospojovanými říct, že se snaží jen horko těžko zůstat ve hře.

Birds of Prey jsou nepochybně nejfeminističtější mainstreamová superhrdinská adaptace, jaká zatím vznikla. Holčičí drive prostupuje celým filmem s takovou sebejistotou, jako by to na světě ani jinak chodit nemohlo.

Producenti DCEU se dlouho pokoušeli o epické, rozmáchlé a zpravidla příliš dlouhé filmy, které jeden za druhým selhávaly. Skoro to vypadalo, že na posledním úspěšném blueprintu, jímž byla Nolanova batmanovská trilogie, trvají z čiré bezradnosti. Batman sice skutečně na čas určil trend (nejen) komiksových filmů, ale nakonec temnotu a až antickou tragičnost zválcovala barvotisková a s postupem času čím dál lehkovážnější přímočarost marvelovských hrdinů. Teprve loni se DCEU povedlo prolomit tenhle začarovaný kruh komediálním Shazamem. A Birds of Prey na tento směr svým způsobem navazují, byť v tomto případě došlo je posun spíš v řádu než ve stupni.

Harley Quinn v podání Margot Robbie vystupuje už v jednom z předchozích pokusů franšízy, superpadoušské týmovce Suicide Squad (2016). Ta podle všeho měla být odpovědí na antihrdinskou partičku Guardians of the Galaxy. Tým zlých kluků a holek, násilím naverbovaný aby zachránil svět, ovšem připomínal spíš parodickou týmovou pasáž z druhého Deadpoola. Ačkoli film neuspokojil asi nikoho a čeká jej reboot v režii Jamese Gunna, Margot Robbie se už v roce 2015 povedlo přesvědčit studio Warner Bros., aby investovali do spin-offu s Harley. Milenka šíleného padoucha Jokera, jednoho z Batmanových úhlavních nepřátel, se objevila poprvé v roce 1992 v poněkud atypicky v animovaném seriálu Batman. Psychiatrička Harleen Qinzel, která se během terapie zamiluje do Jokera a vytvoří si novou, objektu své touhy přiměřenější osobnost (její jméno odkazuje na harlekýna z commedie dell’arte), se od té doby těší mezi fanoušky značné popularitě. I díky tomu se posunula z vyložené záporačky spíš do antihrdinky – a právě takto vystupuje i v Birds of Prey.

Superhrdinky a šílenci

Suicide Squad si na komiksovou adaptaci, na kterou děti do kina nevezmete, spíš jen hrál. Že je určen pro dospělé publikum, bylo poznat hlavně z toho, že si členové týmu navzájem dětinsky nadávali. Birds of Prey, který se inspiruje u zmíněného Deadpoola, tak skutečně funguje a také je plný gore efektů a nadávek, aniž by se bral jen o trochu vážněji, než je nezbytně nutné.

Samotný název Birds of Prey se týká čistě ženského superhrdinského týmu. Ten se dočkal už televizního zpracování v roce 2002, zapomenutelný seriál byl ale zastaven hned po první sezóně. Film začíná tím, že se Joker s Harley rozejde, načež ona po (sebe)destruktivním tahu v depce symbolicky vyhodí do vzduchu chemičku, která byla „jejich“ místem. Do jaké míry tím zasáhla Jokera se nedozvíme, veřejně se tak ale zřekne ochrany, kterou jí vztah zaručoval. Bezprostředně poté se na ni sesypou všichni ti, kterým ublížila.

Tým, který se nakonec spíš pod vlivem okolností než motivačních proslovů v duchu Justice League dá dohromady, sestává krom Harley ze zpěvačky se schopností ultrasonického křiku Black Canary (Jurnee Smollett-Bell), pomstychtivé Huntress (Mary Elizabeth Winstead), zneuznané gothamské policistky Renee Monotoya (Rosie Perez). Všechny společně chrání malou zlodějku Cassandru Cain (Ella Jay Basco) před psychopatickým vrahem Black Maskem (Ewan McGregor) a jeho o nic méně vyšinutým a vražedným poskokem Zsaszem (Chris Messina).

V první půlce Birds of Prey místy trochu příliš okázale předvádějí, jak moc chtějí být jiné než dosavadní DC adaptace. Zběsilé montáže, komiksová infografika, přeházená chronologie vyprávění, které je dané zmateným vypravěčstvím Harley. Ta totiž každou chvíli něco zapomene, a tak musí skákat tam a zpět. To je doprovázené jejím záměrně otravným vypravěčským hlasem, který doslova opakuje to, co ji vidíme dělat na plátně. I díky němu ovšem je patrné, jak se v průběhu stopáže Harley skutečně emancipuje nejen od závislosti na Jokerovi, a naše sympatie k ní rostou. První polovině by pomohlo, kdyby namísto snahy ukázat, jak moc chce být crazy a že umí pracovat s chaotickým vypravěčem, měla Harley víc úderných punchlines a celý snímek sevřenější scénář. V druhé půlce, která je přímočařejší, už je ale podobných zádrhelů minimum a Birds of Prey v ní jsou nejen roztomile bizarní, ale zdařile kombinují over the top akci s příkladným „buddy movie“ pošťuchováním mezi postavami.

Girl power

Krom toho, že jde o první čistě ženskou superhrdinskou týmovku před kamerou, byl do velké míry ženský i tým za ní – krom již zmíněné Margot Robbie coby producentky jde o čínsko-americkou režisérku Cathy Yen a britskou scénáristku Christine Hodson. Díky téhle sestavě jsme se dočkali „eRkového“ (ve Spojených státech filmy nepřístupné do 17 let bez doprovodu dospělého) komiksového filmu, kde postava Ewana McGregora, který svého času hrával moudrého Obi-wana Kenobiho, nechává svým obětem stahovat kůži z obličeje a v němž se Harley během přestřelky na policejní stanici schová za paletu plnou balíků s kokainem a následně přečíslení vyřeší tím, že vzduch plný bílého prášku důkladně nasaje do obou nosních dírek.

Birds of Prey jsou nepochybně nejfeminističtější mainstreamová superhrdinská adaptace, jaká zatím vznikla. Marvel čelil oprávněné kritice, že na první ženskou sólovku, Captain Marvel, se dostalo až v roce 2019. To už se počet filmů z MCU přehoupl přes druhou desítku. DCEU zvládlo vyrukovat s Wonder Woman už v roce 2017, snímek ale trpěl všemi nešvary franšízy včetně nedostatku originality, na nichž fakt, že je v hlavní roli superhrdinka, nic nezměnil. Feminismus v Birds of Prey je podáván s naprostou samozřejmostí. Film své hrdinky nebere vážně a skutečnost, že (pokud nepočítáme hyenu Bruc) ve filmu není ani jedna kladná mužská postava, vyplyne tak nějak sama sebou. Ne že by úplně chyběly narážky tvůrců, že jsou si vědomi, jakou hru s námi hrají. Patří k nim třeba scéna, v níž ještě nevyoutovaná Black Canary v klubu padoucha Black Maska zpívá píseň It’s a Man’s World od Jamese Browna. Holčičí drive ale prostupuje celým filmem s takovou sebejistotou, což je v nemalé míře zásluhu Margot Robbie, jako by to na světě ani jinak chodit nemohlo. Vlastně až zpětně vám dojde, že jste viděli komiksovou adaptaci, která postrádala byť jen náznak obvykle povinné milostné linky. A když jsou ve finále hrdinkami brutálním způsobem zmasakrovány zástupy chlapů, sotva jich někomu může být líto.

Implicitní odpovědi na Birds of Prey ze strany MCU se dočkáme už za pár měsíců. Prvního května by měl mít premiéru film Black Widow. Vzhledem k mainstreamovému zaměření celé franšízy ale půjde spíš o pokračování směrem, na který jsme zvyklí, než o překvapivou a obrazoboreckou divokou jízdu. Birds of Prey napravují reputaci filmového DC a jsou dalším důvodem, proč očekávat reboot Suicide Squadu, v němž se Harley vrátí. Zvlášť když jeho režisérem je James Gunn, který režíroval oba díly Strážců galaxie.

Autor je redaktor A2 kulturního čtrnáctideníku.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies