Jak zastavit „Clubsterben“? Berlínské kluby chtějí stejný status jako operní domy

Zástupci tanečních klubů tvrdí, že bez právní ochrany nedokážou čelit gentrifikaci a zvyšujícím se nájmům. Usilují tedy o legislativní změnu, která by je postavila na stejnou úroveň jako divadla a koncertní haly.

Věhlasné berlínské kluby usilují o to, aby měly stejný kulturní status jako operní domy a divadla. Chtějí se tak účinněji bránit gentrifikaci. Skupina vlastníků klubů a jejich podporovatelů je odhodlaná bojovat za záchranu nočního života v německém hlavním městě. Svou kampaň za zvýšení právní ochrany klubů tento týden dostala až do německého parlamentu. Celá řada podniků musí v posledních letech zavírat, aby uvolnily místo nové výstavbě. Problémem je také stále větší počet obyvatel podávajících stížnosti na zvýšenou úroveň hluku v okolí klubů.

V posledních deseti letech muselo skončit asi sto hudebních klubů a dalších dvacet pět je nyní v ohrožení. Situace je tak vážná, že už pro ni existuje i nové slovo: Clubsterben (vymírání klubů). Kolektiv Clubcommission sdružující podporovatele a majitele klubů, který sesbíral zmiňovaná data o mizení berlínských klubů, prohlásil v německém parlamentu před Výborem pro výstavbu, životní a městský rozvoj, že hudební kluby určují rytmus celého města a hrají zásadní roli v berlínském kulturním životě. Do místní ekonomiky navíc dodávají ročně miliony eur.

Clubcommission tvrdí, že kvůli nabídce místních hudebních klubů do Berlína každoročně zavítají přibližně tři miliony turistů. Hudební kluby podle jejich výpočtů v minulém roce do místní ekonomiky přinesly asi jeden a půl miliardy eur. Při slyšení v Bundestagu také zazněl argument, že noční život slouží jako magnet pro mladé pracovníky zaměstnané v místní startupové scéně. Bez klubů prý město riskuje ztrátu atraktivity pro tento typ lidí.

Kluby jako nevěstince a herny?

V právní klasifikaci prospěšnosti pro město jsou dnes hudební kluby oficiálně na stejné úrovni jako nevěstince a kasína, což developerům zjednodušuje jejich potlačování a rušení, pokud brání v nové výstavbě. Hudební kluby postrádají práva a ochranu, jakou mají divadla a další kulturní prostory. Rozšíření rezidenčního bydlení v Berlíně také vede k častějším sporům mezi kluby a obyvateli jejich okolí. Hned tři kluby byly v poslední době donuceny ukončit svoje působení poté, co jim vlastníci nemovitostí odmítli prodloužit nájemní smlouvy kvůli sporům o vysokou úroveň hluku v jejich okolí.

„Hudební kluby jsou podle zákona na stejné úrovni jako další zábavní místa, například herny, tedy místa, která lidé ve svém okolí rozhodně mít nechtějí. Chtěli bychom mít stejná práva jako koncertní a operní domy, což by naše postavení zcela proměnilo,“ říká k tomu Axel Ballreich, předseda sdružení Livekomm, jehož součástí je 580 klubů z celého Německa.

Mezi hlavní podporovatele této iniciativy z řad politiků patří Zelení a Die Linke. Tichou podporu návrhu ale vyjadřuje i CDU nebo liberálně pravicová strana FDP. Společně se pokoušejí prosadit zákon, který by hudební kluby uznal za kulturní prostory. Pamela Schobess, majitelka berlínského klubu Gretchen, výboru řekla, že současná právní klasifikace klubů visí nad jejich existencí jako Damoklův meč. „Není prostě fér, když jsme na stejné úrovni jako nevěstince a herny,“ prohlásila a dodala, že kvůli této klasifikaci je existence klubů velmi nejistá a prekérní.

Bývalý majitel jiného berlínského klubu, Jakob Turur, prohlásil, že pokud se zákon nezmění, stanou se kluby obětí komercionalizace a gentrifikace. „Už teď vidíme, jak jsou kluby vytlačovány na okraje měst kvůli vysokým nájmům a také kvůli tomu, že investoři odmítají uzavírat dlouhodobé smlouvy. To skutečně není správný recept na pestrou kulturní nabídku.“

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies