Tiengemeten, Holandsko. Foto Bert Kaufmann, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
„Holandské hlavní město je dlouhodobým světovým lídrem v otázkách boje proti povodním a teď se snaží přijít na nejlepší způsob, jak zachránit svoje mokřady,“ píše americký web CityLab. „Pokud vycestujete z centra Amsterdamu na jeho severní okraj, objevíte pás mokřadů jako z obrazů holandských mistrů 17. století. Právě tento pás, který donedávna žádné označení neměl, Nizozemci pojmenovali „Amsterdamské mokřady“ a vyčlenili 9 milionů dolarů pro jejich záchranu.
I zemědělství může podle tamějších odborníků udržet krajinu v dobrém stavu.
Současné zemědělské metody louky spíše vysouší, a ty pak podléhají erozi. Nizozemci proto chtějí skrze spolupráci tří agentur na ochranu životního prostředí v této části země klíčové pro budoucí podobu Amsterdamu udržet vodu. Pokud se plán povede, má ukázat, že záchrana krajiny nemusí znamenat vždycky jen návrat k divoké přírodě. I zemědělství, pokud používá správné metody, může podle tamějších odborníků udržet krajinu v dobrém stavu. Holandsko momentálně žije tématem ochrany krajiny více než kdy dříve. Každý dobře spravovaný kus země totiž může být v krizových momentech klíčový.
Známý amsterdamský historik a novinář Rutger Bregman, kterého nedávno proslavilo virální video z Davosu, v němž mluvil o nutnosti vysokého danění kvůli nerovnoměrně rozloženému bohatství na světě, nedávno vydal knihu Voda přichází. Připomíná v ní příběh inženýra Johana van Veena, „otce“ systému nizozemských protipovodňových opatření, který se začal stavět po záplavách v padesátých letech a nízko položená země se díky němu drží nad hladinou moře. „Příběh ukazuje, že bitvu proti vodě můžeme zase vyhrát,“ píše Bregman. Nizozemí je také jedna z předních zemí věnujících se rozvoji udržitelné architektury. V nové čtvrti v Utrechtu budou například každé tři rodiny moci sdílet jedno auto.