Ředitel Muzea dějin polských Židů odchází. Boj o historické instituce pokračuje

Bývalý ředitel Muzea dějin polských Židů ve Varšavě (POLIN) Dariusz Stola, uznávaný profesor moderních dějin, se v přímočarém prohlášení zřekl nároku na znovujmenování do funkce. A to i přesto, že po skončení pětiletého funkčního období opět vyhrál výběrové řízení v květnu minulého roku. Od té doby ho ovšem ministr kultury Piotr Gliński odmítl jmenovat. Stola v kritickém prohlášení uvedl, že hodlá odstoupit, aby situaci uklidnil. Zároveň napsal, že ministr své otálení odůvodňuje „falešnými záminkami“.

Zdánlivě osobní spor má širší politický kontext. Ačkoliv muzeum pod vedením Stoly dosáhlo značných úspěchů (včetně ocenění Evropské muzeum 2016) a přilákalo velké množství návštěvníků (670 tisíc v roce 2018), vládnoucí garnituře není řada jeho kroků po chuti. Ministr například tvrdil, že ředitel Stola odmítl v muzeu zorganizovat konferenci věnovanou zesnulému prezidentovi Lechovi Kaczyńskému. Muzeum se proti tomuto tvrzení ohradilo. Trnem v oku PiS ale byla zejména velmi úspěšná výstava o událostech března roku 1968, kdy v Polsku probíhala protižidovská kampaň, jež vedla k emigraci tisíců polských občanů židovského původu. Během této výstavy byly jako příklady nenávistných projevů použity i tweety publicistů blízkých Právu a spravedlnosti. Stolovi zřejmě nepomohlo ani to, že kritizoval novelizaci zákona o Institutu národní paměti, nechvalně proslulé jako „zákon o holokaustu“ v roce 2018. Ten měl kriminalizovat tvrzení, že se Poláci během druhé světové války podíleli na nacistických zločinech, které je ovšem v souladu s poznatky řady historiků. Po ostré diplomatické potyčce s Izraelem byla legislativa upravena.

Nejistota ohledně situace v muzeu dokonce vedla některé sponzory ke stažení svých darů. Krizí v muzeu po nejmenování Stoly se zabývala i zahraniční média jako časopis New Yorker. Ten upozornil na to, že případ POLINu není jediným příkladem evidentně politicky motivovaného zasahování do chodu historických institucí ze strany současné polské vlády. Ta se netají svou nacionalistickou orientací a snaží se veřejné instituce podřídit svému výkladu dějin. V roce 2017 například dosadilo Právo a spravedlnost svého člověka na pozici ředitele Muzea druhé světové války v Gdaňsku namísto historika Pawła Machcewicze. Od té doby byla trvalá expozice pozměněna, aby lépe vyhovovala vládní vlastenecké interpretaci dějin, v níž byli Poláci především nevinnými obětmi nacismu i komunismu, a zároveň proti oběma režimům hrdinně bojovali.