Chvála Bohu za potrat! Jak vypadaly oslavy MDŽ v Chorvatsku?

Sílící protipotratové a konzervativní hnutí se dá najít i v Chorvatsku. Za co tam ženy bojují, jak se proměnily oslavy MDŽ a proč se dnes kromě ženských práv mluví i o ekologii? Přinášíme reportáž přímo ze Záhřebu.

Spolu se stovkami mužů a žen kráčím centrem Záhřebu za ohlušujících zvuků místního samba bandu, který doprovází Noční pochod za práva žen. V průvodu se objevují transparenty kritické ke státní politice vůči potratům a katolické církvi nebo otevírající téma násilí na ženách. Ozývají se hesla, někdy izolovaně, jindy se uchytí a dav hromadně skanduje: „Každých 28 dní je zabita jedna žena“ nebo „Žena je revoluce“. V přední linii kráčí s bannerem „Nemohou nás všechny zabít“ dvanáct žen, které zastupují migrantský kolektiv Ženy ženám. V jednu chvíli se právě z jejich koutu rozezní: „Otevřete hranice!“

Po ukončení balkánského konfliktu se feministickým organizacím podařilo vrátit oslavy MDŽ do veřejného prostoru a využít je ke zviditelnění různých genderových témat.

Osmý březen byl v Záhřebu již popáté za sebou ve znamení pochodu za ženská práva, který organizovala feministická aktivistická skupina Faktiv. Tento rok byla účast o něco menší než v předešlých letech.

Výhrada svědomí

Podle statistik je až 81 procent obyvatel Chorvatska proti zákazu potratů. Kvůli tlaku ze strany různých pro-life zájmových skupin, chorvatské církve a také „zásluhou“ restriktivní praxe se ale toto téma znovu stává aktuálním tématem pro mnohé feministické skupiny. Vliv ultrakonzervativních kruhů úzce navázaných na chorvatskou katolickou církev je stále patrnější. Jejich agenda se neliší od podobných aktivit probíhajících v jiných částech Evropy, v Chorvatsku má ale katolická církev historicky velmi silnou pozici, a to nejen symbolickou, ale i politickou. Katolická církev velmi hlasitě vystupovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy a stále se snaží o omezení práva na potrat. Konzervativní skupiny řadící se do pro-life hnutí (kupříkladu skupina Ve jménu rodiny) neustále mobilizují k podpoře zákona, který by výrazně omezil právo na potrat.

Jak upozorňují mnohé feministické skupiny, už ve stávající podobě zákona existují omezení, která mnohým ženám ztěžují možnost volby. Každá žena má sice do deseti týdnů od početí právo na vykonání zákroku v každé gynekologické ambulanci, ale sama procedura stojí 250 až 400 euro (pokud se nejedená o potrat z důvodu ohrožení zdraví matky nebo dítěte), což je vzhledem k výši minimální mzdy v Chorvatsku (500 euro) velké množství peněz. Další překážkou je tzv. výhrada svědomí, která je zakotvená v zákoně a umožňuje lékařům odmítnout vykonání potratu, pokud to odporuje jejich svědomí. V důsledku tlaku konzervativních aktérů v politické sféře tuto možnost využívá čím dál více doktorů. Ženy tak mají ve složité situaci na výběr jen z několika málo ambulancí či nemocnic, které jsou jen ve velkých městech.

Debaty týkající se Istanbulské úmluvy, které se točily kolem genderově podmíněného násilí, dokázaly i v silně konzervativním Chorvatsku tuto problematiku dostat do povědomí širší veřejnosti. Tradice pochodů za ženská práva na Mezinárodní den žen začala v Chorvatsku v roce 2016 a loni se jednalo o nejmasovější protestní akci tohoto zaměření za posledních 25 let. Noční pochod upozorňuje na nutnost systémového řešení tohoto problému. Jedna z organizátorek vidí důvod zvyšujícího se zájmu o pochod právě v nárůstu zloby napříč společností, jehož příčinou je nedostatek vůle státních orgánů řešit násilí na ženách strukturálně a také selhávání justice v konkrétních kauzách. Noční pochod podle ní představuje jednu z mála příležitostí, jak onen vztek veřejně vyjádřit.

MDŽ ZAGREB
Foto Ludmila Böhmová

Nejen feministicky, ale i ekologicky

Letošní pochod byl rámován jako připomínka již vybojovaných bojů za práva žen. Kromě potratů a genderově podmíněného násilí se proslovy během letošního pochodu točily kolem témat, jako je reprodukce, ženská sexualita nebo postavení žen na pracovním trhu. Ozýval se tu hněv vyvolaný dlouhodobě neřešenými nerovnostmi mezi muži a ženami. Novým tématem letošního pochodu se stala ekologie, a to hlavně díky ekoaktivistické organizaci Zelena akcija.

Feministický antikapitalistický kolektivu Faktiv vznikl v roce 2016 v návaznosti na kampaň Převezměte zodpovědnost za vraždění žen. Příkladem Faktivu se inspirovalo dalších asi pět měst, která letos zorganizovala svůj vlastní pochod, kopírující ten záhřebský. Faktiv jim poskytl své vědomosti, vizuál nebo přetextovanou chilskou píseň Un violador en tu camino, která se v chorvatské verzi jmenuje Patriarchát znásilňuje. Od minulého roku tato nová feministická hymna proletěla skoro celý svět.

Historie oslav MDŽ

Oslavy Mezinárodního dne žen ale nevypadaly vždy takto. Jejich podoba a symbolika se měnila v návaznosti na geopolitické proměny bývalé Jugoslávie a celého Balkánu napříč celým 20. stoletím.

Mezinárodní den žen v bývalé Jugoslávii a následně v Chorvatsku má bohatou historii. Oslavy 8. března jsou od roku 1911 navázány na socialistickou tradici: za druhé světové války sloužil tento svátek k mobilizaci žen do Antifašistické ženské fronty, která se aktivně zapojila do odboje. Za socialistické Jugoslávie byl MDŽ spojen především s dělnickým hnutím, konkrétně s ženskými dělnickými organizacemi. Původně státem řízené masové akce, které upomínaly mimo jiné na boje žen za volební právo, pracovní práva a sociální rovnost, byly od šedesátých let postupem času čím dál depolitizovanější a začaly připomínat spíše Den matek či oslavy svatého Valentýna. Ženy dostávaly nejen doma, ale i v práci květiny a další dárky. Ještě během socialistické Jugoslávie se tak MDŽ postupně proměnil z oslav dělnického hnutí a vybojovaných práv do upevňování představ o ženě jako o něžném pohlaví a získal podobu milostných manželských večeří a veřejných romantických vyznání o křehkosti a kráse ženy.

Během válečného konfliktu na území Balkánu v devadesátých letech, ale vlastně už několik let před ním, kdy postupně vzrůstal nacionalismus v regionu, přišlo období retradicionalizace společnosti, při níž hrála roli i chorvatská katolická církev. Během této doby převládala snaha odsunout ženu zpět do privátní sféry, znovu byla vyzdvihována primárně její mateřská role jako nezbytná složka reprodukce národa. S touto vlnou se původní symbolika Mezinárodního dne žen vytratila úplně. Po ukončení války se feministickým organizacím podařilo vrátit oslavy MDŽ do veřejného prostoru a využít je ke zviditelnění různých genderových témat.

Mezinárodní den žen ale neslaví pouze feministické organizace či jednotlivci. Političtí představitelé se od devadesátých let snažili tento den propojit s politickými stranami nebo oficiálními státními aktivitami, přičemž většinově zastávali názor, že by se tento den měl nést spíše v duchu oslav Dnů matek, a vzdálit se tak jakýmkoli radikálním projevům. Feministické skupiny se mu dlouhodobě snaží vrátit jeho původní sílu a symboliku: vnímají jej jako připomínku boje za ženská práva a jako dědictví proletářského feminismu či Antifašistické ženské fronty, která se stala symbolem ženské emancipace.

Kritické hlasy upozorňují na to, že Noční pochod je v zásadě ojedinělá akce připomínající spíše oslavy než soustředěný politický protest. Jistě, bylo by určitě dobré mít více takových shromáždění přes celý rok, ale když chorvatskou situaci srovnáme s českým kontextem, je evidentní, že u nás se k masové mobilizaci tohoto druhu ani v nejmenším neblížíme.

Autorka je sociální pracovnice.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies