Evropa má problém s vylidňujícími se regiony

Ekonomika Evropské unie způsobuje obrovské demografické změny. Vylidňují se regiony a rostou bohatá centra, kam se stěhují mladší a vzdělanější Evropané.

V Evropské unii chybí kvalifikovaná pracovní síla a chudší regiony se vylidňují kvůli odchodu mladých lidí do bohatších velkoměstských oblastí. Problém se týká nejvíc východní a jižní Evropy, ale také chudších oblastí západoevropských států. Tento demografický problém pak zvyšuje politické napětí. Evropská unie přislíbila, že se bude věcí zabývat.

Nejlépe problém s vylidňováním znají lidé ve východní Evropě. „Odchod mladých lidí vysvětluje, proč v tolika zemích najdeme krásná nová dětská hřiště zaplacená z evropských dotací, na kterých si ale nehrají žádné děti,“ popsali Ivan Krastev a Stephen Holmes situaci v mnoha oblastech nových členských států v textu o pádu liberalismu ve východní Evropě. Podle autorů za obrovskými demografickými změnami můžeme hledat i příčinu úpadku liberálních hodnot ve východoevropských zemích. Po vstupu do Evropské unie v roce 2007 například z Rumunska odešlo do roku 2015 tři a půl milionu lidí – větší emigraci v tomto období zaznamenala na celém světě jen Sýrie. Ze zemí odcházejí zejména mladší a vzdělanější lidé, kteří teď chybějí v ekonomice a službách a také snižují šance liberálních uskupení ve volbách.

Masivní odliv mladých lidí z východního Německa hraje velkou roli v úspěchu ultrapravicové AfD v této části země.

Chorvatský premiér Andrej Plenković nedávno vyzval Evropskou unii k řešení problému a varoval, že vylidňování je v současnosti pro Chorvatsko existenční hrozbou. Kombinací nízké porodnosti a vysoké emigrace se po čtyřech letech od vstupu Chorvatska do Evropské unie v roce 2013 počet obyvatel v zemi snížil o pět procent a tento trend dál pokračuje. Do roku 2050 by tak mohl počet obyvatel klesnout o 17 procent. Chorvaté chtějí vylidňování protlačit jako hlavní téma svého půlročního předsednictví Unii, které začalo v lednu. Chorvatská eurokomisařka Dubravka Šuica má v komisi na starost portfolio demokracie a demografie. To svědčí o velkém významu, který Chorvati tématu přikládají.

Celkem deset ze zemí Evropské unie od svého vstupu zaznamenalo pokles počtu obyvatel, obvykle v důsledku odlivu pracovníků do bohatších oblastí Evropy. V celém Německu sice počet obyvatel v průměru roste, to ale zdaleka neplatí o jeho východní části. Vylidňování východního Německa je zrychlené kvůli absenci jazykové bariéry, která nikomu nebrání v přesunu do bohatší západní části. Devatenáct z dvaceti regionů s nejmenším podílem mladých lidí mezi osmnácti a třiceti čtyřmi lety se nachází právě ve východní části Německa.

Problém se přitom netýká jen východo-západních vztahů, byť na této úrovni má největší politické dopady. Vylidňují se i celé venkovské a postindustriální oblasti v bohatých západoevropských státech a podobnou dynamiku má vnitrostátní migrace i v chudších východoevropských zemích, včetně České republiky. „V Evropě je velký odliv lidí z méně prosperujících oblastí do těch úspěšnějších. To ještě více prohlubuje sociální propasti a projevuje se to i politicky,“ říká John Sprongford z centra pro Evropskou reformu. Připomíná, že právě masivní odliv mladých lidí z východního Německa hraje velkou roli v úspěchu ultrapravicové AfD v této části země.

I velké ekonomiky jako Německo nebo Španělsko řeší nedostatek pracovní síly v některých odvětvích. Německo nyní zjednodušuje systém udělování pracovních povolení migrantům ze zemí mimo Evropskou unii – pomýšlí zejména na pracovníky z Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny, ale i Mexika nebo Filipín. Španělsko zase plánuje více začlenit všechny nešpanělské pracovníky stejně jako lidi, kteří by se mohli kvůli své periferní pozici cítit na druhé koleji. Ekonomické změny a volný pohyb osob každopádně výrazně mění mapu Evropy. Eurokomisařka Dubravka Šuica proto plánuje nastartovat program pro malé vesnice a vylidňující se regiony. Evropští politici by na tyto regiony měli podle ní myslet při sestavování dalšího sedmiletého unijního rozpočtu. Do roku 2024 by ráda změnila demografický trend, masivně podpořila lokální ekonomiky a zavedla wi-fi zdarma do každé vesnice v EU. Změnit demografický trend se jí ale podaří těžko. „Myslím, že trend je stěhovat se do měst, a nevidím možnost, jak to změnit. Musíme přemýšlet, jako to zvládnout,“ říká Niclas Poitiers z think tanku Bruegel European.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies