Fotoreport: Koronavirem vylidněná Praha ukazuje na vychýlenost overturismu

Snaha zakázat krátkodobé pronájmy, ulice v centru, kterými lze v klidu projít, nebo klidné noci. Pandemie koronaviru názorně ukazuje, v čem jsou úskalí globálního masového turismu a jak nás ohrožuje Airbnb.

Foto Petr Zewlakk Vrabec

Kdybychom nečelili globální pandemii, byl by to v něčem až dojemně krásný pohled. Z Prahy v posledních dnech zmizely nekonečné davy turistů a město se poprvé za léta zklidnilo. Po Karlově mostě se neženou desítky tisíc lidí za den, ulice, které každou noc terorizovaly davy opilých turistů, jsou teď jako vyměněné. Bary, které byly cíleně orientované jen na jeden typ klientely a obyvatelům v okolí jen ztrpčovaly život, jsou zavřené. Pražský primátor na svém Twitteru upozorňuje, že zakáže komerční turistické autobusy typu HOP ON – HOP OFF, a zmiňuje i zákaz pivních kol, které se z centra přesunuly nejdříve do Karlína a potom do Holešovic. Starosta Prahy 1 hřímá, že se musí dočasně ukončit provozování krátkodobých pronájmů. Byty, které se dřív nabízely jen na Airbnb, se vrací do portfolií realitních kanceláří jako byty určené k dlouhodobému pronájmu. Koronavirová krize úzce související s masovým turismem a globální potřebou cestovat najednou ukazuje fenomén overturismu v úplně novém světle.

Riziko jménem Airbnb

Do Prahy přijelo minulý rok přibližně osm milionů turistů. Čísla zveřejněná Českým statistickým úřadem ale ukazují návštěvnost pouze v oficiálních ubytovacích zařízeních. Není možné do nich započítat krátkodobé ubytovací kapacity. Uvedené číslo tak bude pravděpodobně výrazně vyšší. Klidně můžeme uvažovat o tom, že Prahu navštíví ročně dvanáct až čtrnáct milionů lidí. Třikrát větší Berlín má tak mnohem méně turistů než naše hlavní město, v němž se navíc lidé koncentrují do příliš malého centra a naprosto ho přehlcují. Pro původní obyvatele představuje turismus každodenní problém. A koronavirus je jen jeho extrapolovaným důsledkem.

V domech, kam turisté nekontrolovatelně přijížděli, stále bydlí lidé, a můžou tedy patřit do ohrožených skupin. Kdo jim nyní zajistí například dezinfekci společných prostor? Airbnb?

„Já osobně jsem vyhodnotil jako největší riziko lidi, kteří k nám přicházejí ze zahraničí v systému Airbnb,“ řekl na počátku koronavirové krize Andrej Babiš. Kritici a kritičky krátkodobých pronájmů přitom na neprůhlednost systému ubytování upozorňují už delší dobu. Firmy typu Airbnb totiž neudávají informace o ubytovaných lidech, a de facto tak není možné mít přehled o tom, kolik bytů se tímto způsobem pronajímá, natož kdo se v nich ubytovává. Standardní ubytovací zařízení jako hotely, hostely nebo třeba penziony tyto údaje poskytují. Musí hosty nahlásit a identifikovat. To ale pro digitální platformy typu Airbnb absolutně neplatí. Členové a členky spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy zaslali tento týden starostovi Praha 1 i ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi otevřený dopis. Upozorňují v něm na to, že v domech, kam turisté nekontrolovatelně přijížděli, stále bydlí lidé, a můžou tedy patřit do ohrožených skupin. Kdo jim nyní zajistí například dezinfekci společných prostor? Firmy spravující desítky bytů, které ani nesídlí v Praze? Airbnb, které se u evropských soudů odvolává na to, že byty neposkytuje, ale je pouze platformou pro pronajímatele? Nebo Ivana Tykač, jejíž firmě patří stovky bytů pro turisty po celé Praze?

Memento pro lepší časy

„Ještě jsem u nás v domě nikdy neviděla nikoho, kdo by po odjezdu ubytovaných osob byt pečlivě dezinfikoval a ‚hosty‘ poučil, jak mají dodržovat hygienické normy. Že by je poučil vietnamský prodavač z večerky, u kterého si vyzvednou klíče, nebo že by měli příslušné informace v ‚mrtvé schránce‘? Nebo že by se ukrajinská uklízečka pečlivě starala o dezinfekci bytu a zdraví ubytovaných osob?“ uvádí se v dopise. Řada stížností směřuje také na to, že majitelé bytů ani v takto závažné situaci nekomunikují. „Tak už máme první případ, kdy nelegálně ubytované osoby v jednom z bytů byly testovány na přítomnosti onemocnění koronavirem. Hygienickou službou, která nás kontaktovala, máme potvrzeno, že testy byly pozitivní u dvou Francouzů. Majitelka bytu je Ruska a v katastru nemá uvedenou adresu v ČR. S výborem SVJ nekomunikuje.“ Takových příběhů (jenom bez koronaviru) je přitom stránka spolku plná už více než rok. Doteď je nikdo nebral vážně.

Fotky z prázdné Prahy nám můžou sloužit jako memento. Připomínají nám, kam až nechali politici kritické situace zajít, jak dlouho se vyhýbali řešením, po kterých obyvatelé volali. Stejně jako v řadě jiných oblastí je i v otázce turismu najednou možné jednat. Musíme ale myslet za horizonty krize a už dnes uvažovat o prevenci do budoucna. Pokud se máme poučit a vyjít z krize „lepší“, nebude možné se vrátit k původnímu chování, naopak musíme celou řadu věcí přehodnotit. Zkrocení overturismu je bezpochyby jednou z těch největších a nejdůležitějších výzev, jež Prahu čekají.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies