Jak z pražského primátora vyrobit antisemitu snadno a rychle

Obvinění, že se Zdeněk Hřib účastnil antisemitské akce v bytě pronajatém přes Airbnb, opět ožívá. Zakládá se na řadě mylných předpokladů, neověřených faktů a nepravdivé informaci, že majitelé bytu byli z Izraele.

Jak se z pražského primátora stal antisemita? Zní to chytlavě: „Okupace bytu izraelského majitele“, „Židovi obsadili byt“, „Brutálně antisemitská akce v podání pražského primátora“.

Zavádějící informace

Tato fáma znovu ožila v souvislosti se senátorskou kandidaturou Tomáše Tožičky za Piráty. O co šlo? Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se v polovině února zúčastnil akce proti krátkodobým pronájmům v jednom z pražských bytů, který si organizátoři pronajali přes Airbnb a řádně zaplatili. Ono to ani jinak nejde, bez platby vám platforma žádný byt jednoduše nezpřístupní. Až do zaplacení přitom obvykle netušíte, od koho si byt pronajímáte. Do té doby vidíte jen to, co o sobě jednotlivec, skupina nebo firma uvádějí na profilu. V případě onoho pražského bytu je na profilu „Alex a Tanya“ jen stručný medailonek: „Jmenuji se Alex, já a mí přátelé žijeme v České republice, milujeme Prahu, všechny naše byty se nacházejí v centru města, takže si ho můžete užít i bez hromadné dopravy, těšíme se na brzkou shledanou.“ Alex a Tanya aktuálně nabízejí 71 bytů v centru Prahy ke krátkodobým pronájmům – což je zcela v rozporu s původní myšlenkou Airbnb a se sdíleným bydlením to nemá vůbec nic společného.

Každý novinář může udělat chybu, ale dobrý novinář ji napraví.

Protestní akci popsala několikerá média. V tištěné Mladé frontě DNES a na iDnes, Lidovkách, Expresu (všechny z vydavatelství Mafra) a Parlamentních listech se objevila informace o tom, že byt patří majiteli z Izraele. MfD pak citovala jednu z účastnic, která se vyjádřila v tom smyslu, že se majitele bojí. Lidovky a iDnes pro změnu spekulují, že si organizátoři konkrétní byt vybrali „možná i kvůli tomu, že majitel nemovitosti je z Izraele a jejich akci nemohl narušit“. Jenže:

1. Informace o původu majitele bytu je neověřená a stavět na ní další konstrukce nemá se seriózní žurnalistikou nic společného, navíc organizátoři ani účastníci akce o majiteli nemohli předem vědět vůbec nic – byt je totiž nabízen správcovskou firmou Abrupt, jejíž logo se u inzerované nabídky na Airbnb objevuje. A právě s touto firmou pronajímatel jedná a ta prostřednictvím Airbnb inkasuje peníze z pronájmu.

2. Logo firmy Abrupt je vidět i vně, bez přihlášení do Airbnb, pokud by novináři hledali podle klíčových slov Alex, Tanya a Airbnb (tato jména měli k dispozici od organizátorů akce). V obchodním rejstříku se firma Abrupt objevuje víckrát – tři z těchto firem mají sídlo na Václavském náměstí a podle modrobílého loga se dá firma dohledat i standardním vyhledavačem. Tak se dostaneme na webové stránky firmy, kde se rovněž uvádí sídlo na Václavském náměstí.

3. Komu patří firmy Abrupt? Opakuje se jméno Timur Kudinov (jednou je uvedeno jako Koudinov), všichni podílníci a jednatelé mají české občanství, všechna jména znějí rusky. Webové stránky stejně jako stránka na Facebooku jsou v ruštině, web má navíc doménu prvního řádu .ru. Firma je podle svých slov zaměřena na „nemovitosti, imigraci a podnikání v České republice“ a odvolává se na svou desetiletou zkušenost v oblasti podnikání, a to i dálkového (to znamená, že nežijete v zemi, kde podnikáte).

4. Kde se tedy vzala informace o majiteli z Izraele (kde žijí Židé, Arabové, Rusové, Arméni atd.), není jasné. MfD ji vložila do úst Julie, jedné z účastnic akce: „Bojím se izraelského majitele tohoto bytu, který jsme pro protest vybrali. Bydlím na hranici Vinohrad a Žižkova, kde je také hodně bytů pronajímáno přes Airbnb. A naše lokalita je také postižena tímto problémem.“

Celé je to zavádějící. Jak bylo řečeno výše, výběr bytu podle majitele je zcela nemožný. Nikde navíc není uvedeno, čeho přesně se dotyčná žena bojí, ani odkud má informaci o majitelově původu. A Julie si na svůj výrok v tomto znění vůbec nevzpomíná. Obavy skutečně vyjádřila: podle jejích slov se více účastníků bálo, že by na ně majitel mohl zavolat policii a akce by tím byla narušena (mínili tím možné perlustrace, protože nic nelegálního neprováděli: byt byl řádně pronajatý, zaplacený, nedocházelo k ničení majetku ani výtržnostem). Ovšem co se týče původu majitele, nevzpomíná si, že by ho zmiňovala. Nicméně to ani nevylučuje. „Vím, že se někdo z účastníků o majiteli z Izraele zmínil, ale nikdo to s jistotou nevěděl, ani to nebylo důležité. Akce byla namířená proti kšeftování s krátkodobými pronájmy a my si navíc mysleli, že majitel je spíš v České republice než v cizině, proto jsme se báli, že by mohl zavolat policii,“ říká po telefonu Julie.

Bez relevance

Základní pravidlo novinářské práce je ověřovat informace z více nezávislých zdrojů. Autoři zpráv o protestní akci ale nic neověřovali, informaci o majiteli z Izraele publikovali, a dokonce ji nesmyslně použili v titulku na iDnes, Expresu („Okupace bytu izraelského majitele“) a Parlamentních listech („Židovi obsadili byt“). O žádnou okupaci ani zábor se přitom nejednalo, šlo o řádný pronájem, samozřejmě uhrazený. Navíc je v tomto případě relevance údajů o národnosti nebo občanství majitele nulová.

A komu že skutečně patří onen byt? Nevíme. Podle veřejné databáze katastru nemovitostí se vlastnická práva na adrese činžovního domu, v němž se byt nachází, různě velkými podíly dělí mezi dvacítku fyzických osob a dalších subjektů, mezi nimiž je i hlavní město Praha. Největší podíl, zhruba čtvrtinový, pak připadá paní Ivaně Tykač, která je mimochodem známa svými aktivitami na poli realit a sama zveřejnila informaci, že v Praze turistům nabízí zhruba tisíc lůžek.

Fámu o antisemitismu pomohl na sociálních sítích rozšířit Tomáš Jirsa (PR pracovník placený firmou PPF Petra Kellnera za vylepšování obrazu Číny v českém veřejném prostoru), od něhož ji převzal jeho kamarád Michal Půr, šéfredaktor webu Info, kde Jirsa do skandálu s Čínou působil ve vedení firmy. Půr účast primátora Hřiba na akci v pronajatém bytě označil na Twitteru za „brutálně antisemitskou“, a přestože byl mnoha diskutujícími upozorněn na omyl, svůj příspěvek nesmazal. Navíc mu jako zkušenému novináři mohlo dojít, že informace ani v jednom z článků není ověřená. A jak známo, na jedné neověřené zmínce není možné vystavět text, natož ji cpát do titulku. Každý novinář může udělat chybu, ale dobrý novinář ji napraví.

Autorka je datová novinářka.

 

Čtěte dále