Foto Pixabay
„Jízdu na lyžích dnes doprovázely sluneční paprsky začátku jara, takový teplý únor Česko nepamatuje desítky let,“ komentuje zpravodajka předpovědi počasí TV Nova záběry lidí na lyžích i rodinek na procházkách v parcích a zpravodajství přináší i názory občanů: „Loni jsme se brodili ve sněhu a dneska tady chodíme a je to skoro na motorku, takže je to nádherné.“ Následně zpravodajové v terénu přinášejí od občanů hodnocení kvality sněhu (blbě to jezdí, ale aspoň je na čem lyžovat) a reportéři pokrývají i zvýšenou četnost lidí na procházkách, včetně rozhovoru s dětmi v parku o tom, co dneska dělaly (skákaly).
V předpovědi počasí slovní spojení „klimatická krize“ neuslyšíte. Přitom popis jejích projevů zasazený do souvislostí by mohl účinně přispět ke vzdělávání obyvatel.
Od televizní předpovědi počasí většinou nechceme nic moc jiného než právě předpověď počasí. Bulvární televize ji běžně doplňují lifestylovými vsuvkami o rekreačních činnostech, ke kterým počasí zrovna vybízí – pivka na zahrádkách, koupání a lyžování. A to samé často dělají i veřejnoprávní média. U počasí si stejně jako u sportu můžeme oddechnout od špinavé politiky a problémů světa. A této logiky se editoři vysílání drží i v čase klimatické krize, kdy přestávají mimo jiné platit i ověřená očekávání jako třeba, že v únoru bude zima.
Podle někdejšího meteorologa britské BBC Francise Wilsona by ovšem toto odlehčené pojetí předpovědí počasí mělo skončit. Wilson si totiž myslí, že „v časech povodní a požárů“ je přímo morální povinností televizních moderátorů vysvětlovat příčiny globální klimatické krize. „Potřebujeme lidem sdělit, aby přestali ohřívat atmosféru, aby do ní přestali vypouštět oxid uhličitý,“ říká zasloužilý meteorolog. Zároveň by se podle jeho názoru mělo dbát na odbornost televizních meteorologů.
Podobné názory na klimatickou krizi a ohřívání planety má i česká meteoroložka, klimatoložka a moderátorka Taťána Míková. „Když teď neuděláme nic, tak to v roce 2070 bude něco hrozného,“ řekla v Radiožurnálu během loňské vlny veder. Fosilní paliva bychom podle ní měli používat co nejméně a měli bychom také zásadně omezit spotřebu. „Dnes se odhaduje, že v roce 2050 na tom bude Česká republika jako severní Itálie, ale pokud nezredukujeme nic, můžeme na tom být jako sever Sahary,“ poznamenala Míková ve vysílání. O souvislosti mezi vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry a klimatickými změnami nepochybuje.
Avšak předpověď počasí na České televizi tomu, co by podle Francise Wilsona měli dělat meteorologové v čase klimatické krize, zdaleka nedostojí. Nedá se přitom říct, že by zpravodajství o počasí na ČT nereflektovalo výrazné změny počasí a neinformovalo o nich v širším kontextu. „V Česku by měla vrcholit zima, přitom teploty odpovídají spíše druhé polovině dubna,“ referovala Alena Zárybnická 14. února o nebývale vysokých teplotách. V další části předpovědi věnované abnormálně malému množství sněhu pak informuje, že „míň sněhu, než je obvyklé, je taky v evropské části Ruska i na Sibiři a taky v jednom z nejexotičtějších lyžařských areálů na úbočí Etny, přitom lanovky v jižní části areálu vedou až do výše dvou tisíc šesti set metrů nad mořem. A teď už snímky ze sociálních sítí,“ řekne moderátorka a přejde na druhou stranu virtuálního studia ukázat fotky zaslané diváky. Následuje ještě vstup meteorologického oddělení do hlavních zpráv, kde Zárybnická s podporou infografiky ilustruje úbytek sněhu na horách. Tyto informace však zajímají redakci hlavních zpráv České televize kvůli reportáži o lyžování.
V předpovědi počasí slovní spojení „klimatická krize“ neuslyšíte. Přitom popis jejích projevů zasazený do souvislostí by mohl účinně přispět ke vzdělávání obyvatel v této oblasti. Nedávný výzkum agentury STEM ukázal, že Češi většinově nepopírají vliv člověka na klimatickou změnu, a naopak ji považují za závažný problém. Tato čísla ale nemusí být nijak optimistická, co se týče podpory klimatických opatření přímo v České republice, zvláště pak pokud bude chybět obecné povědomí o klimatických změnách. „Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku, a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ říká analytik STEM Nikola Hořejš.
Politická elita si osvojila jedno z předvolebních hesel ODS v komunálních volbách: „Z Prahy planetu neochladíme“, a servíruje tak veřejnosti v této věci především bezradnost. Naše snažení je vnímáno jako bezvýznamné, protože podíl Česka, nebo i celé Evropy, na celkovém vypouštění skleníkových plynů je procentuálně malý. Dezinformační mašinérie ohledně změn klimatu se zaměřuje i na tento bod a „klimaskeptikové“ mluví o přílišných nákladech. Když jim to po mnoha letech snahy nakonec nevyšlo s tím, že žádná klimatická změna není, a potom ani s tím, že klimatickou změnu nezpůsobuje člověk, uchýlili se k tvrzení, že se s tím nedá nic dělat, nebo že by opatření byla příliš ekonomicky nákladná – a tedy bude nejlepší nedělat buď změny žádné, nebo jen kosmetické.
Mluvit v předpovědi počasí o příčinách a důsledcích klimatické změny by mohlo být krokem, kterým bychom vykročili z bezpečné zóny a snu, že se vlastně nic neděje. Že existují na sobě dvě nezávislé entity – počasí a klima. Že klima se týká vědců a mezinárodní politiky a obyčejný člověk s tím nic nenadělá, zatímco počasí je naše, týká se letních a zimních dovolených, procházek a výletů a občas taky sucha na chatě. Prolomit tyto dva od sebe oddělené světy ve zprávách o počasí by mohlo pomoci propojit dopady klimatické krize s našimi každodenními životy. Počasí není totéž co klima, ale pochopit jejich vzájemnou souvislost pomáhá lépe si představit, co znamená klimatická krize. Alespoň Česká televize by k tomu mohla zkusit najít odvahu. Na Nově bude nejspíš navěky dál hlavně „hezky“, vlny veder budou vybízet především ke koupání a nedostatek sněhu bude problém hlavně pro lyžaře, kterým to na mokrém sněhu jede pomalu.
Autor je redaktor Alarmu.