Foto Anna Pantelia/ Lékaři bez hranic
Extrémně nehygienické prostředí, neadekvátní sanitační zařízení a omezená lékařská péče, to je životní realita asi dvaceti tisíc lidí v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos a dalších tisíců na jiných místech v Evropě.
„V některých částech tábora Moria je jen jeden vodovodní kohoutek na 1300 lidí a k dispozici není žádné mýdlo. Pěti či šestičlenné rodiny musí spát na prostoru velkém maximálně tři metry čtvereční. To znamená, že doporučená opatření proti šíření viru, jako je časté mytí rukou a nesdružování se ve velkých skupinách, jsou v těchto podmínkách nemožné,“ varuje lékařka Hilde Vochten, zdravotnická koordinátorka Lékařů bez hranic v Řecku.
Problémem ale může být i přerušení dodávek pomoci do uprchlického tábora. Během minulého týdne byli totiž lékaři a pracovníci nevládních organizací napadáni extremisty, kteří využili rostoucího napětí na řeckých ostrovech. Části tábora včetně skladů jídla a školy, kterou provozují dobrovolníci, zničil požár založený extremisty.
Britský deník Guardian přinesl výpověď jedné z obyvatelek tohoto tábora. „Minulý týden jsem nemohla sehnat žádné pleny ani léky a nebylo ani dost jídla,“ říká žena, která se představila jako Sherzad. „Nikdy tady není dobré jídlo a já nemám dost mléka pro svého syna, který pláče hlady.“
Uprchlíci patří k nejohroženějším
Pracovníci organizace Lékaři bez hranic jsou údajně zaplaveni pacienty s různými zdravotními problémy. Mie Terkelsen, koordinátorka sester v Lékařích bez hranic, říká: „Dotýká se mě situace mladistvých. Viděla jsem třeba třináctiletého chlapce se zápalem plic, který musí přespávat venku pod olivovníkem. Je tu svrab i vši a všechno je to důsledek špatných hygienických podmínek.“
Česká lékařka Hana Pospíšilová, která v táboře často působí jako dobrovolnice, napsala na svém facebookovém profilu: „Jestli je v Evropě nejvíce ohrožená skupina, tak jsou to tito lidé v táborech, jsou nemocní, jsou podvyživení, jsou oslabení, mají avitaminózy, žijí v přeplněném táboře obklopeni odpadky.“
V táboře není teplá voda, i nemocní lidé musí spát ve vlhkých stanech, na jídlo se běžně čeká ve velké zimě tři hodiny a lidem krvácejí dásně z nedostatku vitamínů.
„Myšlenka na evakuaci těchto lidí se může zdát v dobách pandemie jako strašidelná. Nutit je, aby zůstávali v přeplněných, nechráněných a nehygienických táborech, je však na hraně zločinu,“ píše se ve zprávě, kterou vydali Lékaři bez hranic.
Před kritickou situací varoval i Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Je zapotřebí urychlená mezinárodní pomoc státům, ve kterých se uprchlické tábory nacházejí, aby zlepšily služby jak migrantům, tak místním komunitám. Selhání může ohrozit zdraví všech a přinese riziko další stigmatizace a nepřátelství vůči běžencům,“ upozorňuje úřad na svých stránkách.
Chybí krizový plán
Řecké zdravotnické úřady by měly přijmout plán zahrnující opatření pro prevenci a kontrolu infekcí, osvětové aktivity i zrychlený postup při identifikování a případné izolaci případů s mírnými příznaky nemoci. Důležité je také zavedení krizových postupů ve chvíli, kdy by se objevil pacient v kritickém stavu. Nic z toho však zatím není k dispozici.
„Jsme v kontaktu s místními zdravotnickými úřady, abychom mohli společně koordinovat nezbytné aktivity včetně sdílení informací a managementu jednotlivých případů, ať už se jedná o místní obyvatele či žadatele o azyl,“ dodala Vochten. „Musíme být ale realističtí, v takových táborech – jako jsou ty na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros či Kos – by nebylo možné dostat propuknutí nákazy pod kontrolu. Do dnešního dne jsme neviděli žádný nouzový plán, jak se o lidi postarat a ochránit je v případě propuknutí nemoci.“
Pokud nedojde k evakuaci lidí z uprchlických táborů, může nastat nejhorší možný scénář. Na řeckých ostrovech zůstává momentálně v pěti různých tzv. hotspotech zadrženo 42 tisíc žadatelů o azyl.
Čas na přijetí opatření se ale krátí. Podle dosavadních dostupných údajů zatím neexistuje žádný zaznamenaný případ onemocnění COVID-19 mezi uprchlíky a žadateli o azyl. „Virus může postihnout kohokoli a je naší kolektivní zodpovědností do globálních opatření zahrnout všechny lidi včetně běženců,“ varuje Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky.
A situace se netýká jen řeckých ostrovů, další migranti žijí v podobných podmínkách i v jiných balkánských zemích. Podle Lékařů bez hranic jde o důsledek současné evropské politiky. „Taková politika byla vždy nezodpovědná, nyní už je ale na pokraji zločinu, nebudou-li opatření na ochranu tamních lidí přijata,“ tvrdí organizace.