Zabydlování stanového mista v Troji. Foto Magistrát HMP
V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru byly v Praze uzavřeny zimní noclehárny, které využívalo cca 330 osob bez přístřeší denně. Důvodem uzavření byla podle Adama Zábranského (Piráti) neudržitelná hygienická situace související s vysokou koncentrací lidí v jednom prostoru, navíc se společným sociálním zařízením a dalšími rizikovými prvky pro šíření nemocí, jako je třeba centrální vzduchotechnika. Proto se Praha rozhodla poskytnout lidem bez domova náhradní ubytování.
Město Praha tak ve čtvrtek mělo čtyři humanitární ubytovací zařízení, vytvořená z ubytoven, hotelů a hostelů, s kapacitou 166 lůžek, a dvě stanová místa pro celkem 150 lidí.
Cílem návazných opatření je zajistit, aby osoby bez domova mohly dodržovat nařízení vlády o omezení pohybu na veřejně dostupných místech a o pobývání v místě bydliště, a nezvyšovat tak riziko nákazy. „Lidé bez domova jsou velmi ohroženou skupinu nejen proto, že se nemají kam schovat před ostatními, nemají dostatečný přístup k hygieně, nebo možnost sehnat si povinnou roušku, ale také kvůli vysoké míře dalších zdravotních komplikací a často kvůli věku,“ vysvětluje radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě). Rizika, která jim hrozí, se bez rychlé reakce mohou podle Johnové zpětně proměnit v rizika pro jejich okolí. „Proto jsme sestavili zvláštní pracovní skupinu s poskytovateli sociálních služeb a jsme úzce napojení na krizový štáb, městskou policii a krajskou hygienickou stanici, odbory majetku a bydlení,“ vysvětlila radní Johnová postup města.
Město se snaží od minulého týdne zajistit humanitární ubytování pro lidi bez domova v levných hostelech a hotelech, které nabízejí oddělené pokoje s vlastní sprchou a záchodem. V těchto objektech s lidmi bez domova budou pracovat velcí pražští poskytovatelé sociálních služeb jako Naděje, Armáda spásy či Charita s podporou menších služeb a dobrovolníků. Město Praha tak ve čtvrtek mělo čtyři humanitární ubytovací zařízení, vytvořená z ubytoven, hotelů a hostelů, s kapacitou 166 lůžek, a dvě stanová místa pro celkem 150 lidí. Během příštího týdne by podle Mileny Johnové mělo město otevřít další tři humanitární ubytovny pro 152 lidí, z toho 45 míst s ošetřovatelskou péčí.
Pro potřeby ubytování stanovila pracovní skupina složená ze zástupců poskytovatelů a města cenový strop 7000 Kč/lůžko/měsíc, což znamená, že první měsíc této služby by měl stát 2,3 milionu korun. Během tohoto měsíce budou sociální pracovníci pracovat s klienty na tom, aby si co nejvíc z nich zařídilo dávky hmotné nouze a platili dále ubytování sami. Doplatek na bydlení se vypočítává jako 80 procent normativních nákladů na bydlení, což je dle tabulek MPSV 6861 Kč měsíčně. Je tedy dobrý předpoklad, že již od druhého měsíce se náklady města na ubytování budou výrazně snižovat, protože budou kompenzovány doplatky na bydlení. Ty budou zřízeny jako přímá platba na účet pronajímatele, tedy hl. m. Prahy. „Jednáme s vedením MPSV o zajištění dávek na materiální, potravinovou pomoc i na bydlení pro ubytované osoby. Problémem je však v současné době omezení provozu Úřadů práce, které přestaly přiznávat a poskytovat nové dávky, a situace lidí bez domova, kteří nemají doklady pro potřebné pro dokladování své situace a následné přiznání dávek,“ vysvětlil problémy financování Zábranský.
„Aktuálně hledáme řešení pro lidi bez domova, kteří mají prokazatelně diagnostikovaný COVID 19, nepotřebují nemocniční péči, ale nemají kam jít,“ doplnila Johnová další aspekt šíření viru pro lidi bez domova. Ubytovací kapacity ale nejsou podle radní celé řešení problému. „Pracujeme na lepší spolupráci, zapojení dobrovolníků a studentů sociální práce, posílení terénní sociální práce a jednotných postupech při screeningu a testování na přítomnost virového onemocnění,“ uzavřela radní.