Proč je obyčejné mýdlo nejefektivnějším zabijákem koronaviru?

Přestože dezinfekce může být také velmi účinná, pokud jste poblíž umyvadla, vždy sáhněte raději po mýdlu. Pokud mytí věnujete dostatek času, viry na svých rukou doslova rozcupujete.

Když vám někdo doporučí nesahat si na obličej, často vás hned začne svědit natolik, že se musíte za každou cenu poškrábat. Jedno z hlavních doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a Světové zdravotnické organizace, tedy nesahat si na obličej, se tak podaří jen málokomu stoprocentně dodržet. I studenti medicíny si na něj sáhnou v průměru třiadvacetkrát za hodinu a frekvence tohoto obvykle neuvědomovaného zvyku narůstá ve stresových situacích. Jelikož se respiratorní viry nezřídka šíří pomocí rukou, není to v době koronavirové pandemie úplně ideální stav.

Naštěstí máme skoro všichni jeden z nejúčinnějších prostředků proti koronaviru SARS-CoV-2 takřka nonstop k dispozici. Mýdlo „je něco jako demoliční jednotka, která bourá budovu tak, že zničí úplně každou cihlu“, prohlásil pro server Vox australský profesor chemie islandského původu Palli Thordarson, jehož vlákno na Twitteru ohledně účinnosti mýdla proti koronaviru se stalo virálním hitem. Thordarson v něm vysvětluje, že když si myjete ruce mýdlem, viry z rukou pouze nesplachujete, ale přímo je ničíte.

Mýt minimálně dvacet vteřin

Pokud nejste poblíž umyvadla, může být dezinfekce (s minimálně šedesáti procenty alkoholu) velmi účinná. Jakýkoli druh mýdla ale bude vždycky lepší volbou. Mýdlo patří mezi takzvané amfifilní látky, které mají současné lipofilní i hydrofilní vlastnosti. Mýdlo tedy obsahuje molekuly dvojí povahy. Hydrofilní molekuly přitahuje voda, ale odpuzují je tuky a proteiny a u lipofilních molekul je tomu přesně naopak. Když nalijete olivový olej do vody, olej se s vodou nesmíchá. Pokud ale do této směsi přidáte mýdlo, olej se rozptýlí. Lipofilní molekuly přitáhnou tuk a ty hydrofilní ho zase táhnou k vodě. V důsledku se tak jeho jednotlivé částice rozpadnou.

Podobné je to s koronavirem. Většinu virů totiž tvoří genetická informace RNA (podobný princip jako DNA), kterou chrání vrstva proteinu a vrstva tuku. Thordason viry označuje za „tukové koule v nanovelikosti“. Chemické vazby proteinu a tuku držící virus pohromadě nejsou naštěstí příliš silné, takže je lipofilní molekuly mýdla dokáží rychle rozložit. Ty hydrofilní pak vystaví neškodné zbytky viru vodě, která je spláchne. Mýdlo dokáže smýt bakterie a viry, které jsou ještě silnější než koronavirus. Celý proces ale vyžaduje určitý čas, právě proto se obvykle doporučuje minimálně dvacet vteřin mytí rukou. Kůže je vrásčitá a mýdlo tak potřebuje nějakou dobu, aby se dostalo do všech záhybů a dostatečně se vypořádalo s veškerými částicemi viru. Zmíněných dvacet sekund by mu na to ale mělo stačit.

Dezinfekce dokáže viry ničit taky, ale potřebuje k tomu vysokou koncentraci alkoholu, jehož molekuly mají také amfifilní povahu. Účinnost dezinfekce ale mohou snižovat zpocené nebo mokré ruce. Díky svému chemickému složení je zkrátka jakékoli mýdlo proti virům dostatečně efektivní, pokud mu dáte dostatek času, aby začalo efektivně působit. Z tohoto důvodu si nepotřebujete na aktuální virovou epidemii pořizovat ani antibakteriální mýdlo, jak upozorňuje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies