Zmírněte sociální dopady pandemie, vyzývají organizace vládu

Podle odborníků na sociální politiku je nyní důležité ochránit nejvíce zasažené lidi a zajistit základní stabilizační prvky, například bydlení. Investoři mezitím vybízejí ke koupi bytů.

Už před vypuknutím koronavirové krize, tedy ještě v období ekonomické konjuktury, se 40 procent lidí v Česku nacházelo v ohrožené nebo strádající třídě. Někteří z nich neměli žádné finanční rezervy, a podle agentury STEM tak dnes hrozí až 300 tisícům lidí okamžité sociální ohrožení. Nemají uspořené peníze ani na jediný měsíc. Data serveru iRozhlas ukazují, že bez práce je 800 tisíc lidí. „Okamžitý dopad krize na ekonomicky zajištěné bude slabší než u nízkopříjmových rodin bez finančních rezerv. Data rozdíly potvrzují. Zatímco u dvou nejvyšších tříd – zajištěné střední a nastupující kosmopolitní – měsíční výpadek příjmů existenčně ohrožuje dvě procenta pracujících, v ohrožené třídě desetinu a ve strádající třídě pětinu pracujících lidí.“ Největší obavy panují ohledně exekucí a bydlení. Nejde přitom jen o hypotéky, ale i o placení nájemného. Vláda se prozatím k těmto otázkám nevyjadřuje – a proto vznikla výzva skupiny organizací, ve které se snaží vysvětlit kritickou situaci nezanedbatelné části české společnosti.

Nejistota, kam se podíváš

„Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří drobní podnikatelé a lidé pracující na dočasné smlouvy, dohody nebo přes agentury práce. Na těchto méně stabilních pozicích často pracují lidé s nižšími příjmy,“ uvádí ve své výzvě vládě Centrum pro společenské otázky SPOT.

Pandemie koronaviru prověří nastavení bytové politiky. Krize vyžaduje rychlé reakce ze strany měst, aby ochránila bydlení ohrožených skupin obyvatel.

Společně s dalšími organizacemi, například Platformou pro sociální bydlení, Člověkem v tísni nebo IQ Roma servisem, upozorňuje SPOT vládu, že ve stínu schvalovaných opatření pro živnostníky nebo podnikatele zůstávají ti nejzranitelnější. „Vláda v současnosti připravuje soubor opatření v řádech miliard korun, která mají udržet stabilitu pracovních míst. Opatření cílí na podniky, živnostníky a zaměstnance pracující na plný úvazek. Bohužel ale lidé pracující na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce nebudou před dopady krize nijak chráněni, a v delším horizontu pak ani zaměstnanci agentur práce,“ píše se ve výzvě. Limitovaná je podle autorů i ochrana pro malé živnostníky, která je postavena na principu podpory úvěrů a slev na pojistném. „Mezi drobnými podnikateli bude řada těch, pro které je vzhledem k nižší hladině příjmů, omezeným rezervám a nejistému výhledu přijetí půjčky velmi rizikové. Ohroženy jsou i rodiny s dětmi, které budou dlouhodobě odkázány na příjmy z ošetřovného, zejména samoživitelé a samoživitelky,“ upozorňují autoři.

Lidé potřebují bydlet

Jako klíčové stabilizační body organizace zmiňují především bydlení, ochranu minimálních příjmů a zdrojů pro návrat na trh práce nebo využití systému pomoci v hmotné nouzi. Apelují na vládu, aby zjednodušila dávkové systémy, a učinila je tak dostupnější pro všechny, kteří se dnes zmítají na hranici finančního kolapsu. „Vzhledem ke zkušenosti, kterou jako společnost máme s předlužením, považujeme za klíčové předcházet situaci, kdy jsou lidé ve finanční nouzi odkázáni na půjčky. Vyzýváme vás proto k zajištění dočasných nelegislativních úprav dávkového systému s cílem ochrany nejohroženějších skupin obyvatel. Finanční stabilita a rychlá možnost obnovy kupní síly obyvatel jsou klíčové pro udržení a rychlou obnovu ekonomiky.“ Organizace nabízejí řešení v pěti bodech, které obsahují třeba návrh na pružnější reakce dávek na akutní výkyvy příjmů nebo využívání dávky Mimořádná okamžitá pomoc pro snížení rizika ztráty bydlení.

Obavy, že se stávající krize nejvíce projeví právě v klíčové oblasti bydlení, sdílí i organizace Arnika. „Pandemie koronaviru prověří nastavení bytové politiky. Krize vyžaduje rychlé reakce ze strany měst, aby ochránila bydlení ohrožených skupin obyvatel. Na volném trhu ovšem velká část odpovědnosti leží na developerech a pronajímatelích, aby byli ochotni přistoupit na solidární řešení a umožnili například odklad nájemného nebo splátky hypotéky, pokud se jejich klient ocitne ve finanční nouzi,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. „Ve svízelné situaci je třeba si uvědomit, že bydlení je lidské právo, a nikoliv finanční komodita. Z toho by měla vycházet i opatření, mezi nimiž by neměl chybět odklad placení, regulace výše nájmu nebo zastavení spekulací s byty,“ uvádí Arnika ve své tiskové zprávě.

V zahraničí je otázka ochrany domova za současné krize hojně diskutovaná. Například Evropská akční koalice pro právo na bydlení a na město žádá po vládách celý balíček opatření, aby mohli lidé zůstat doma. Podobně mluví i zpravodajka OSN pro bydlení Leilani Farha – ta od počátku koronavirové krize zdůrazňuje, že střecha nad hlavou je dnes první linií v ochraně před nákazou koronavirem. Česká republika je však v oblasti bydlení z dlouhodobého hlediska na spodních příčkách v dostupnosti bytů. V roce 2017 zde rostly ceny bydlení nejrychleji v EU (o 12,3 procenta), v loňském roce růst zpomalil, ale Česká republika stále zaujímá šesté místo mezi unijními státy. Někteří investoři ovšem v krizi vybízejí k nákupu bytů. „Největší nárůst nájemného v penězích je vždy při krizi – místo nákupu bytů jdou lidé raději do pronájmu,“ vysvětlují a dodávají, že investiční nemovitost má oproti jiným typům investic velkou výhodu. „Má pravidelné cash flow postavené na neustálé potřebě lidí bydlet. Váš investiční byt na dobrém místě se bude obsazovat lidmi, kteří potřebují bydlet dnes i zítra.“

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies