Akademici a akademičky v Nizozemí žádají radikální ekonomické a společenské změny

Skupina odborníků a odbornic zaslala nizozemské vládě pětibodový program, který má zaručit spravedlivou, ekologickou a udržitelnou transformaci.

V Nizozemí představilo 170 akademiků a akademiček pětibodový plán pro transformaci ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi. Otřes, který způsobila pandemie, zvýraznil nerovnosti ve společnosti a neudržitelnost současného ekonomického modelu. Vedle viru je totiž jako viník nastávající ekonomické krize vnímaný právě neoliberalismus.

Maximalizace zisku, stále rostoucí cirkulace zboží a lidí, akcelerace ekologických problémů, ztráta biodiverzity a ekonomická nerovnost podle akademiků způsobily, že dnešní společnost nebyla na pandemii připravená. Krize proto dopadla především na ty znevýhodněné. Například celý veřejný sektor a profese, které jsou v posledních týdnech označovány jako nezbytné, musely v posledních dekádách bojovat proti škrtům.

Zároveň jsou ale už teď vidět i některé pozitivní důsledky krize – ubývá znečištění, zpomalil se nárůst skleníkových plynů a také jsme svědky vlny solidarity a kolektivních akcí. Avšak bez radikálních strukturálních změn půjde jen o dočasné fenomény. Bez zásadního obratu nebude společnost připravena na další krize a výzvy, které lidstvo čekají. Na základě existujících výzkumů a poznatků tak odborníci a odbornice předložili nizozemské vládě pět návrhů.

Pět kroků pro lepší svět

Zaprvé požadují změnu současného modelu ekonomického růstu. Ekonomika se podle nich má rozdělit na sektory, do kterých je třeba investovat. Mezi ně řadí oblasti péče, veřejný sektor, vzdělání nebo ekologické hospodářství. Jiné sektory potřebují naopak „scvrknout“, a to kvůli jejich environmentální neudržitelnosti či podněcování k nadměrné spotřebě. V dokumentu se mluví především o těžbě fosilních paliv nebo reklamnímu sektoru.

Druhým bodem je změna hospodářské politiky státu, která zajistí základní nepodmíněný příjem. Toho má být dosaženo silně progresivním zdaněním příjmů, zisku a bohatství. Dále by měl stát přistoupit ke zkrácení pracovního týdne a většímu zhodnocení práce ve zdravotnictví, vzdělávání a pečovatelském sektoru.

Manifest také navrhuje transformaci zemědělství na principech udržitelnosti, konzervace biodiverzity, podpory lokální produkce potravin, omezení produkce masa a férových podmínkách v zaměstnaní. K zásadní změně podle akademiků a akademiček musí dojít v oblasti konzumu. Mají se radikálně omezit luxusní a nešetrné formy spotřeby a cestování.

Poslední bod se týká odpuštění dluhů. Ty mají být odpuštěny nejen zaměstnancům, lidem v režimu OSVČ nebo všem malým podnikatelům v Nizozemsku, ale také rozvojovým zemím ze strany bohatých států a mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.

V Nizozemí nejsou podobné návrhy náhodné. Podobně progresivním směrem se už vydala amsterdamská radnice, která vyhlásila, že po koronavirové krizi se její ekonomická politika bude řídit tzv. donutovým modelem, který má blízko k tomuto návrhu svým důrazem na omezení růstu v neudržitelných sektorech ekonomiky a cílením na sociální a ekologickou spravedlnost.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies