Záhy poté, co se před necelými pěti lety stal lídrem Labour Party stoupenec socialistického křídla Jeremy Corbyn, bylo zřejmé, že ho nečeká boj pouze s vládnoucími konzervativci, ale i s mainstreamovými médii a s částí vlastní strany. O rok později následovalo vypsání nových vnitrostranických voleb v důsledku referenda o brexitu. Tábor Corbynových odpůrců tehdy vinil labouristického předáka z váhavého přístupu k brexitu, kdy zastával spíše vlažnější pozici „remain and reform“ (zůstaňme, ale reformujme). Drtivá většina labouristických poslanců poté hlasovala o nedůvěře vedení strany (172 hlasovalo pro nedůvěru a pouhých 40 vyslovilo Corbynovi důvěru). Jeremy Corbyn následně sice vyhrál vnitrostranickou volbu s ještě lepším výsledkem než v předchozím roce, ovšem jeho odpůrci ve snaze zbavit se „nenáviděného radikála“ nepolevili.
Uniklá zpráva
Nejhlasitěji kritizovali tehdejšího lídra zastánci blairovského (pravicovějšího) křídla, kteří byli také z velké části zastoupeni v Organizačním výboru labouristické strany. Na sklonku Corbynova předsednictví někdo vypustil materiál dokumentující aktivity proticorbynovského tábora. Zprávu pojmenovanou The work of the Labour Party’s Governance and Legal Unit in relation to antisemitism 2014–2019 vydal orgán Governance and Legal Unit, který má na starost kontrolní mechanismy strany, pravidla a přijímání závažných stížností. Zpráva byla schválena nynější generální tajemnicí Jennie Formby. Jejím cílem mělo být očistit jméno strany a doložit, že vedení problém antisemitismu nepřehlíželo. Materiál však obsahuje uniklé emaily a zprávy aplikace WhatsApp od labouristických funkcionářů, kteří se mezi sebou dohadovali o tom, jak stranu co nejvíce poškodit a zdiskreditovat Corbynovo vedení. Kdo je za únik informací zodpovědný, není zatím známo, je však pravděpodobné, že to byl někdo nakloněný bývalému předsedovi.
Materiál obsahuje uniklé emaily a zprávy aplikace WhatsApp od labouristických funkcionářů, kteří se mezi sebou dohadovali o tom, jak stranu co nejvíce poškodit a zdiskreditovat Corbynovo vedení.
Jednu z hlavních zbraní proticorbynovského tábora představovala obvinění z údajného antisemitismu, ať už přímo Corbynova, nebo jeho laxních postojů k antisemitům ve stranických řadách. Uniklá zpráva však staví tato nařčení do úplně nového světla. Bývalý generální tajemník labouristické strany a zastánce blairovského křídla Iain McNicol měl v kompetenci řešení stížností, díky nimž věděl o antisemitských členech ve straně. Nicméně dle uniklých informací v této věci nijak nekonal, a naopak informoval kancelář předsedy, že problém už byl vyřešen. Média tak mohla stranu obvinit, že se antisemitů nezbavila. Vina pak dopadla samozřejmě na Corbyna, nikoli na McNicola. Naopak byli suspendováni mnozí přesvědčení antirasisté jako Chris Williamson, bývalý starosta Londýna Ken Livingstone a dokonce i mnozí labouristé s židovskými kořeny. Poslanec Chris Williamson byl například dočasně vyloučen za výrok, že Labour Party je ve věci nařčení z antisemitismu příliš defenzivní. Vedle nezpochybnitelných antisemitů byli také vylučováni kritici izraelské politiky, přičemž tuto stranickou autocenzuru praktikovali i mnozí lidé z Corbynova okolí, zatímco sám předseda nad tím spíše přivíral oči.
Zkouška pro nového lídra
Ve světle uniklé zprávy znovu vyvstává otázka, jak moc byla kauza účelově přiživována s cílem poškodit corbynovské křídlo. Labouristická strana čítá přes půl milionu členů a za každého z nich nemůže vedení nést odpovědnost. Strana by ovšem měla řešit konkrétní stížnosti. Pokud ale McNicol skutečně dával vedení mylné informace, byl to pro Corbyna obtížný úkol. Skutečných antisemitů ve straně byly řádově stovky, což je promile z celkového počtu členů. Navíc u konzervativců se problém rasismu diskutoval v porovnání méně, ačkoli podle průzkumu protirasistické iniciativy Hope Not Hate až dvě třetiny členů této strany považovaly za hlavní hrozbu naší civilizaci islám.
Tím však odhalené aktivity odpůrců Jeremyho Corbyna nekončí. Anticorbynovci podle uniklé zprávy aktivně usilovali o to, aby Labour Party neuspěla v parlamentních volbách v roce 2017. Tyto volby dle očekávání strana sice prohrála, podařilo se jí ale rozbít konzervativní většinu v parlamentu a získat nejvíce hlasů od roku 1997. Zpráva dokonce dokládá příklady uniklé konverzace „spiklenců“, kteří se domlouvali, jak skrýt rozčarování nad překvapivým výsledkem voleb, který rozhodně nemohl vést ke kýžené Corbynově rezignaci či vypsání nové volby předsedy.
Uskupení socialistických členů Labour Party zvané Socialist Campaign Group vydalo oficiální stanovisko, v němž klade následující požadavky: zveřejnění zprávy v plném znění, transparentní prošetření celé kauzy a upřesnění stanoviska, jež by obnovilo důvěru ve stranu. „Nebýt sabotáží, mohli jsme v roce 2017 vyhrát. Představte si, jak moc by naše zem teď byla jiná. Labouristé, kteří obětovali svůj volný čas pro boj za lepší společnost a labouristickou vládu, mají můj největší respekt. Ostatní se pěkně vybarvili,“ napsal ke kauze uniklých informací na Twitteru Richard Burgon, bývalý člen Corbynovy stínové vlády, který se v poslední volbě ucházel o post místopředsedy.
Novým šéfem Labour Party byl počátkem dubna zvolen s přesvědčivým výsledkem Keir Starmer, který v roce 2016 na popud Corbynových odpůrců na svou funkci rezignoval (řetězec rezignací pak vedl k opakované volbě předsedy). Starmer se po svém zvolení zbavil téměř všech corbynistů ve stínové vládě a některé pozice obsadil přívrženci blairovského pravého křídla. Nový lídr si tedy nejspíše nebude chtít znepřátelit ani levé, ani pravé křídlo strany, avšak po nedávném skandálu spousta Corbynových přívrženců netrpělivě požaduje vyloučení nespolehlivých členů. Vyřešení tohoto sporu by mohlo napovědět, jak schopným lídrem Starmer bude.
Autor je publicista.