Foto Gage Skidmore, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)
Když v úterý 7. dubna večer projížděl patnáctiletý Arkan Hussein Kjo na kole poblíž nádraží v dolnosaském Celle, zaútočil na něj devětadvacetiletý Daniel S. a ubodal ho k smrti. Arkan byl z komunity jezídů a jako desetiletý uprchl se svou rodinou do Německa. Jezídi z Iráckého Sindžáru byli tehdy terčem genocidy rozpoutané Islámským státem.
Současná situace, kdy se politické strany snaží získávat popularitu rozdmýcháváním strachu a nenávisti, může vést v kombinaci s nejistotou a úzkostmi vyvolanými pandemií koronaviru k větší popularitě konspiračních teorií.
Pachatel vraždy byl na místě zadržen svědky události a následně zatčen policií. Ve vazbě však mlčí, a jeho motiv tak zatím jasný není. Podle policie vypadal při zadržení „zmateně“. Jak však zjistili novináři z deníku Die Zeit Michael Trammer a Henrik Merker, útočník patřil k fanouškům ultrapravicové konspirační teorie QAnon.
Další útok v řadě
Vražda z Celle se tak stává dalším z řady útoků spáchaných konspiračními teoretiky. Na začátku tohoto roku zavraždil Tobias R. v Hannau deset lidí. Útok směřoval primárně proti shisha barům, v nichž se scházela lokální kurdská komunita, poslední obětí pak byla útočníkova matka. V říjnu 2019 v Halle další útočník, Sebastian Balliet, neúspěšně napadl synagogu a poté zavraždil dva náhodné kolemjdoucí. Balliet i Tobias R. se před svými útoky ke QAnonu přihlásili. Útočník z Halle, který svůj útok streamoval na sociální média, ve videu prohlašuje: „Ahoj, jsem Anon a myslím si, že se holocaust nikdy nestal.“ Z provedení útoku je jasná inspirace Brentonem Tarrantem, teroristou ze stejného internetového prostředí, který v novozélandském městě Christchurch zavraždil 51 lidí. Jak Balliet, tak Tobias R. byli krátce po útocích německou policií označováni za „zmatené“ nebo „rozhněvané“ a rasový motiv byl připuštěn až poté, co k tomu policisty antifašisté a novináři tíhou důkazů donutili. Z dosavadních analýz online vystupování Daniela S. je patrná obliba konspiračních teorií a „humorných“ stránek s antisemitským obsahem, zároveň má ale daleko k jasné politické vyprofilovanosti předchozích dvou útočníků. Psychická nestabilita útočníků ale nesmí vést k ignoranci politických motivů – zatímco u džihádisticky motivovaného terorismu se s ní nesetkáváme, u terorismu krajní pravice k ní dochází často.
Zatímco klasičtí nazi teroristé jako NSU nebo vrah starosty Kasselu Stephan Ernst pocházeli z klasických ultrapravicových struktur, účastnili se demonstrací a dalších akcí krajní pravice (často po boku představitelů NPD nebo AFD), příslušníci nového typu ultrapravicového terorismu jsou často bez pevnějších kontaktů na organizovanou krajní pravici a proces jejich radikalizace probíhá primárně přes internet. Internetová fóra jako 4chan, 8chan nebo Gab se stala součástí trendu nových ultrapravicových hnutí. Zmiňovaná konspirační teorie QAnon vzešla právě z tohoto prostředí a jejím ústředním motivem je tvrzení o „deep state“ spiknutí za účelem odstranění Donalda Trumpa (deep state – neboli hluboký stát – je teorie, že je vláda manipulována klikou bezpečnostních složek a organizovaného zločinu – pozn. SK). Konspirátoři si získávají popularitu obviňováním různých známých osobností z participace na utajovaném sexuálním otroctví, v minulosti takto obvinili například Toma Hankse, Quentina Tarantina nebo Oprah Winfrey. Součástí teorie jsou také klasické antisemitské obrazy, například tvrzení o extrakci život prodlužující substance z dětské krve nebo vyobrazování George Sorose jako tajemného zákulisního hráče, který rozvrací svět řízenou migrací. QAnon je první konspirační teorií, kterou FBI zařadila jako potenciální zdroj domácího terorismu.
Kdo může za váš strach?
Teorie má své podporovatele i v Česku. Při brouzdání internetovými fóry působí většina zúčastněných dojmem zmatených padesátníků, kteří jsou přesvědčeni, že pití bělidla je ochrání před koronavirem, ale jak jsme viděli na příkladu Jaromíra Baldy, který se pokusil vykolejit vlak, od fantasmagorických teorií k pocitu ohrožení a činům není daleko. I první český ultrapravicový terorista nové vlny trpěl psychickými problémy, ale jeho hlavní motiv byl politický. A mezi českými konspirátory je ultrapravicová politika stejně častá jako new age esoterika.
Zatímco v Německu na nebezpečí terorismu „osamělých vlků“ upozorňují antifašisté již několik let, u nás je toto nebezpečí dlouhodobě podceňováno. Současná situace, kdy se mainstreamové politické strany snaží získávat popularitu rozdmýcháváním strachu a nenávisti, může vést v kombinaci s nejistotou a úzkostmi vyvolanými pandemií koronaviru k větší popularitě konspiračních teorií. Spíše než nových vítkovských žhářů nebo útoku džihádistů se tak pravděpodobně dočkáme dalšího aktu teroru v podání někoho, koho internet a politici přesvědčí, že za jeho strach můžou migranti, feministky nebo neziskovky.
Autor je publicista.