Právo a spravedlnost v Polsku trvá na volbách během epidemie, opozice je proti

Kvůli epidemii koronaviru budou mít květnové prezidentské volby korespondenční formu. Opozice upozorňuje na jejich protiústavnost, polská pošta zase předpovídá obrovské logistické problémy. 

Organizovat volby během epidemie vysoce nakažlivé a smrtící nemoci, kdy platí omezení volného pohybu? Zní to jako neuskutečnitelný záměr, předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński na něm nicméně trvá za každou cenu. Ačkoli Kaczyński nezastává žádnou vládní funkci a působí pouze jako řadový poslanec a předseda nejsilnější strany, není žádným tajemstvím, že právě on skutečně řídí zemi. Řešení koronavirové nákazy nechal na premiérovi a odpovědných ministrech a sám se k tématu největší zdravotní a ekonomické krize posledních desetiletí ani nevyjádřil. Zajímá ho jen jedno: jak zajistit, aby v květnu proběhly volby, v kterých má být znovuzvolen současný prezident Andrzej Duda. Ten plní veškeré příkazy vládního tábora – je pro Kaczyńského potřebný proto, aby nadále podepisoval kontroverzní zákony.

Vzpoura ve vládním táboře

Z ústavního hlediska je situace kolem voleb složitá. Volby se musí uskutečnit mezi 10. a 23. květnem, nejpozději 75 dní před koncem mandátu současného prezidenta. Za časů koronaviru, kdy jakákoli forma voleb bude nutně představovat veřejné zdravotní riziko, by dávalo smysl je o několik měsíců odložit. To ovšem polská ústava umožňuje jen v případě vyhlášení stavu živelné pohromy, výjimečného stavu nebo stanného práva. Přitom vyhlášení živelné pohromy by se v této situaci zdálo odpovídající. PiS k němu ale nechce přistoupit ze dvou důvodů. Za prvé by v takovém případě měl stát povinnost kompenzovat ztráty podnikatelům, za druhé – a zde s jistotou tkví vysvětlení – by mimořádné pravomoci získal premiér Mateusz Morawiecki a Jarosław Kaczyński by naopak ztratil značnou část své moci. Vláda proto vyhlásila stav „epidemického ohrožení“, ačkoli o ničem takovém se v polské ústavě nepíše.

Polsko s korespondenčně znovuzvoleným prezidentem Dudou už nebude možné považovat za právní stát a demokracii.

I Právu a spravedlnosti je jasné, že opatření omezující volný pohyb osob, která jsou v Polsku ještě přísnější než v České republice, zabrání občanům dostavit se k volebním urnám. Vláda proto navrhla korespondenční volby. První hlasování o nich v pondělí 6. dubna překvapivě v Sejmu ovládaném PiS neprošlo. Rezignoval totiž jeden z klíčových politiků Pis Jarosław Gowin, který takové řešení odmítl. Opozice se už začala radovat z rozpadu vládního tábora, ovšem předčasně. Lehce upravený návrh zákona nakonec v pondělí večer prošel i přes značné neregulérnosti v parlamentní proceduře, jak informoval deník Gazeta Wyborcza. Volby tedy v květnu budou.

Opozice i odborníci na ústavní právo ale upozorňují, že jde v zásadě o protiústavní řešení. Změny ve volebním kodexu nelze uskutečnit méně než šest měsíců před volbami – a zde se jedná o zásadní změnu pouhý měsíc před termínem voleb. Dále jsou pak namístě námitky, zda budou zachovány základní charakteristiky svobodných voleb jako právo na tajné hlasování. Navíc není jasné, jakým způsobem chce stát garantovat, že se hlasovací lístky včas dostanou skutečně ke každému občanovi.

Přetížená pošta a riziko nákazy

Podle plánů PiS má volby logisticky zajistit pošta. Z toho důvodu byl pro jistotu už před několika dny vyměněn generální ředitel pošty a na jeho místo zasedl náměstek ministra obrany. Pošťáci se ale bouří. Celá akce se totiž bude muset odbýt v nepředstavitelně rychlém tempu. Zákon o hlasování poštou musí ještě potvrdit Senát. V něm má opozice většinu a zákon pravděpodobně vrátí do dolní komory po uplynutí lhůty třiceti dní. Teprve tehdy ho Sejm bude moct potvrdit, a vejde tedy v platnost teprve pár dní před plánovanými volbami. I proto se nyní spekuluje o přeložení voleb o týden nebo dva na nejzazší možný termín. Pošta by ale i tak musela podat nadlidský výkon v situaci, kdy 30–40 procent jejích zaměstnanců nepracuje z důvodu karantény, nemocenské nebo kvůli péči o školní děti. Server OKO.press spočítal, že aby se ke každému občanovi dostaly volební lístky, musel by každý listonoš roznést více než dva tisíce dodatečných zásilek během jediného týdne. Jen těžko si lze představit, že to už tak přetížení pošťáci skutečně zvládnou. Do toho tu jsou ještě zdravotní rizika spojená s tím, že zaměstnancům pošty zoufale chybí ochranné a hygienické pomůcky. Šéf odborů pracovníků pošty proto spekuluje, že dosazení osoby právě z ministerstva obrany  na post ředitele pošty nebylo náhodné. Mohlo by podle něj dojít k převzetí pošty armádou a listonoši by poté roznášeli volební lístky rozkazem. A v armádě nelze samozřejmě ani pomyslet o stávce.

Tím ovšem logistické problémy nekončí. Celá řada občanů oprávněných k hlasování nebydlí na adrese svého trvalého bydliště, mnoho poštovních schránek evidentně není vůbec používáno, jsou přeplněny letáky a hlasovací lístky se do nich nevejdou. Není také jasné, jak přesně by měli hlasovat nakažení, aby se zabránilo přenosu viru na lístku či obálce, nehledě na to, že i tak by neměli vycházet ze svých bytů ke schránkám, jsou-li v karanténě, a nebudou ani moct svůj hlas doručit do speciálních, pro tento účel zřízených schránek, na něž má dohlížet policie a armáda. I přívrženci PiS musí proto v této situaci začít pochybovat, zda je zdraví občanů pro vládu skutečně prioritou. Jasné není ani to, jak se zajistí, že každý občan v soukromí svého domova skutečně vlastní rukou zaškrtne kandidáta, kterého si zvolil, a jak bude „hlasování“ probíhat třeba v domovech důchodů či jiných sociálních zařízeních, kde běžně dochází k manipulacím i při běžných volbách.

Volby bez platnosti

Poláci si zvykli během posledních let často vycházet do ulic a protestovat proti vládním krokům. Teď jim to ovšem opatření proti šíření koronaviru nedovolí. Musí se tak spolehnout na opozici. Ta, jestli má jen špetku cti, na účast v nedemokratických a protiústavních volbách nepřistoupí. Kandidátka na prezidentku nejsilnější opoziční strany, Małgorzata Kidawa-Błońska prohlásila, že se jedná o „státní převrat“. Nic ale nenaznačuje, že by byla připravena svou kandidaturu stáhnout, ačkoli opozice se shoduje, že za těchto podmínek volby nemohou proběhnout regulérně, a nelze je tedy ani uznat za platné. Navíc na rozdíl od prezidenta Dudy, který se během epidemie neustále objevuje v médiích, nemají opoziční kandidáti kvůli omezením ani možnost vést veřejnou kampaň.

Co se stane, budou-li opozice a její voliči volby bojkotovat? Lze očekávat, že tvrdé jádro příznivců PiS hlasovat bude, ale mnozí voliči této strany mohou být formou voleb odrazeni. Bude možné uznat za platné volby s mizivou účastí, v nichž s drtivou většinou zvítězí současný prezident Duda? O to PiS zřejmě jde a s demokratickými zásadami si hlavu neláme. Koronavirus je pak skvělou zástěrkou pro takováto „řešení“ a Polsko může počítat s tím, že v době kdy se Evropská unie potýká s obrovskou ekonomickou krizí ve spojitosti s pandemií, nebude její prioritou zabývat se demokratickými procesy v jedné členské zemi, přestože Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě 7. dubna na polskou vládu apelovala, aby své rozhodnutí ještě zvážila. Stejně tak teď nemají evropské instituce čas se skutečně koordinovaně postavit k oklešťování demokracie v Maďarsku. Ostatně po vzoru Maďarska, které se ihned začalo zabývat omezením práv transgender osob, PiS zařadilo na program parlamentního hlasování na příští týden téma potratů. Ty se snaží dlouhodobě úplně zakázat. Koronavirus nedemokratickým lídrům tak trochu spadl z nebe a nebudou váhat využít ho k zavedení opatření ve svůj prospěch. I takových, která jim demokracii navzdory zajistí dlouhodobou vládu. Až totiž zdravotní riziko pomine, padne zodpovědnost a hněv za ohromnou ekonomickou recesi právě na ty, kteří jsou dnes u moci.

Polsko s korespondenčně znovuzvoleným prezidentem Dudou už nebude možné považovat za právní stát a demokracii. Reakce na tuto situaci, jak ze strany polských občanů, tak Evropské unie (přežije-li sama toto období v současné formě), ale bude muset počkat na skončení koronavirové krize.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále