Foto Alexey Hulsov, pixabay.com
Koronovirová krize znamená pro některé i příležitost. Je to i případ Soni Pekové, která se v průběhu posledních týdnů stala vědeckou mediální hvězdou. Doktorka Peková se proslavila hned na začátku propuknutí epidemie v Česku, když stát zakázal její laboratoři testování na koronavirus. Získala tak image vědkyně-disidentky, díky své výřečnosti se stala celkem oblíbenou respondentkou rozhovorů a byla citována či parafrázována v řadě článků. Peková ovšem není viroložka a nikdy nepublikovala text, který by se virů jakkoli týkal. Její oblastí expertízy je molekulární diagnostika. Přesto je vnímána jako česká znalkyně koronaviru.
Podezřelý virus
Poslední dubnový týden se Peková objevila v pořadu Českého rozhlasu Host Lucie Výborné. „Nový koronavirus považuju za uměle vytvořený, nemá charakteristiky, které známe z přírody,“ láká diváky k poslechu kontroverzní tvrzení v titulku.
Hypotéza, že mohl koronavirus uniknout z laboratoří, případně tam byl dokonce vytvořen, se objevuje téměř od počátku pandemie, dodnes ji ale nepodpořil jediný důkaz.
V rozhovoru Peková svá tvrzení o laboratorním původu SARS-Cov-2 zdůvodňuje takto: „Virus se chová divně, nevyvíjí dobrou imunitu, jsou známy případy reinfekce. Má spoustu charakteristik, které jsme dosud v přírodě neviděli.“ Samotný průběh onemocnění je podle ní podezřelý a sekvence na začátku genomu viru se liší od jiných koronavirů. Peková zpochybňuje i přírodní původ příbuzných virů SARS a MERS – vidí totiž časovou souvislost mezi jejich vznikem a příchodem technik genového inženýrství. Její názory se v rozhovoru nesetkávají s žádným zpochybněním, Lucie Výborná se jen směje a přikyvuje.
Problém je ale v tom, že tvrzení Pekové stojí na vodě. Přirozenému vzniku nového koronaviru zatím nasvědčují všechny dosavadní studie a je to také verze, již zastává Světová zdravotnická organizace (WHO). Původem SARS-CoV-2 se zabývá březnový článek vydaný v odborném časopise Nature Medicine (česky k přečtení na stránce Ústavu biologie obratlovců AV ČR). Původ a vývoj viru sice zůstává dle týmu docenta Andersona nejistý – mluví se o přenosu od netopýrů či luskounů – vytvoření viru v laboratoři však rozhodně považuje za nepravděpodobné. Poukazuje i na to, že kdyby se jednalo o laboratorně upravený vir, vycházel by nejspíše z dobře prostudovaných koronavirů – ty ovšem svou strukturou nepřipomíná.
Nalákat, mlžit a vyděsit
Hypotézu o umělém vzniku nového koronaviru a jeho úniku z čínské laboratoře nelze vyloučit: není totiž možné nijak dokázat, že se tak nestalo. Je tedy na Pekové, aby ji podložila. A jak se říká, mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. Odvážný závěr ovšem stojí jen na úvahách – v rovině, že je nový koronavirus „nějaký divný“. V neformálním ranním pořadu Českého rozhlasu upřímně ani žádné pádné důkazy prezentovat nejde. Kdo by poslouchal popisy fylogenetických stromů a genetických sekvencí? Představení nových poznatků své místo má: recenzní řízení ve vědeckém časopise. Tam mohou být nové hypotézy detailně podloženy a zhodnoceny odborníky v oboru.
Vzhledem k tomu, že jen malá část populace má vzdělání v biologické oblasti, nahlíží většina lidí současnou situaci prostřednictvím vyjádření expertů. Ti by si měli uvědomit svou zodpovědnost a nepouštět do éteru cokoli, co je zrovna napadne. I když jde jen o jejich názor, není v silách moderátora ani posluchače jej dobře kriticky zhodnotit a oponovat mu. Část zodpovědnosti ale leží i na moderátorovi, který se snaží hosta dotlačit ke skandálním prohlášením a načíná spekulativní témata mimo svůj vlastní obor. A je v tom s ním i editor vybírající šťavnaté úryvky do titulku, který je často tím jediným, čemu lidé věnují pozornost.
Peková není první ani jediná, kdo v českém prostředí mluví o tom, že byl vir uměle vyroben nebo že unikl z laboratoře. Podobná vyjádření zazněla na konci března i z úst imunologa Jaroslava Svobody v DVTV. Ten sice řekl, že se jedná o spekulace, uzavření wuchanských virologických ústavů v únoru letošního roku však označil jako nápadné. V podobném duchu vyslovil i psychiatr Cyril Höschl v pořadu Jak to vidí… pro Český rozhlas, kde na Soňu Pekovou přímo odkazoval. Höschl byl zároveň signatářem tzv. Výzvy jedenácti, prohlášení lékařů z Univerzity Karlovy, které se vyjadřuje k uvolňování zavedených opatření. Je příznačné, že se tu autorita a tituly odborníků, často ze vzdálených oblastí, využívají k podpoře politických argumentů. Na to poukazují i jejich kolegové v reakci nazvané Výzva osmi.
Samé divoké fantazie
Hypotéza, že mohl koronavirus uniknout z laboratoří, případně tam byl dokonce vytvořen, se objevuje téměř od počátku pandemie, dodnes ji ale nepodpořil jediný důkaz. Nedávno o umělém vzniku koronaviru mluvil i prezident Spojených států Donald Trump, a to navzdory tomu, že rozvědka USA vydala prohlášení, že podle jí dostupných informací nebyl virus stvořen v laboratoři. Trump pro patogen navíc s oblibou používá přezdívku „čínský virus“, implikující vinu Číny.
Není to samozřejmě jediná konspirační teorie, která se koronaviru týká. Mnohé z nich zacházejí za hranice nepravděpodobného či do oblastí divoké fantazie. Podle zastánců těchto domněnek se například nejedná pouze o náhodný únik, ale přímo o biologickou zbraň. Z laboratorního vzniku nemoci vychází i další populární blud, podle něhož byl v roce 2006 koronavirus v USA patentován a o osm let později v Evropě i vakcína. Ani jeden z těchto patentů se ovšem nijak netýká letošní epidemie a uvedená vakcína se zabývala nemocí ptáků. Na sociálních sítích se také s oblibou příchod pandemie dává do souvislosti se spuštěním 5G signálu. A smyšlenky kolem nového viru se samozřejmě staly i součástí repertoáru antisemitských teorií o sionistickém spiknutí, jehož cílem má být ovládnutí světa.
V době pandemie jsou média lačná po informacích, a když je jich nedostatek, přicházejí na řadu i názory odborníků. Ne vždy jsou ale tyto názory podložené. Moderátoři a redaktoři by si tak měli dát pozor na to, co pozvaní vědci říkají, a být skeptičtí vůči velkým tvrzením. Je na místě pokládat nepříjemné dotazy, významně zdůrazňovat, která část rozhovoru je čistá spekulace, a kromě vědců, jako je Soňa Peková, zvát do studia i odborníky s opačným pohledem. Konspirace a zkratky poskytují možná pohodlnější, zábavnější a možná atraktivnější odpovědi, než jaké nabízí realita. Obzvlášť v době pandemie a krize bychom ale měli dbát na přesné a pravdivé informace. Těch skutečně ověřených zatím nemáme mnoho.
Natálie Sedláková je studentka genetiky. Ivan Loginov je historik vědy.