Polsko si prezidenta nezvolí. Kaczyński prohrál bitvu o bleskové korespondenční volby

Tuto neděli si Poláci nakonec prezidenta nevyberou. Způsob odložení voleb ale také vyvolává řadu otázek nad jejich právoplatností.

Ještě ve středu večer se sešli kandidáti na polského prezidenta v televizní „superdebatě“ v polské veřejnoprávní (nebo spíše státní) televizi, aby obhájili svůj politický program před nedělními volbami. Záhy po debatě ale vyšlo najevo, že volby byly odvolány. Je to jedině dobře. I nad novými volbami ale visí mnoho otazníků.

Právní chaos

Organizovat celostátní hlasování v době pandemie nemůže nikdy být snadné. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) chtěla vzhledem k epidemiologické situace volby uspořádat korespondenčně, s pomocí pošty. Spíše než starost o zdraví občanů ale motivací předsedy PiS Jarosława Kaczyńského bylo mít volby co nejrychleji za sebou, aby v době koronaviru, kdy opoziční kandidáti nemohli vést standardní kampaň, mohl vsadit na znovuzvolení loajálního prezidenta Andzreje Dudy. Ten sice „kampaň“ také nevedl, za to se ve spojitosti s koronavirovou krizí prakticky každodenně prezentoval ve státem sponzorovaných médiích. Bezradná opozice na situaci reagovala chaoticky. Místní samosprávy se předháněly v prohlášeních, zda poště vydají či nevydají údaje o voličích. Kandidátka největší liberální opoziční strany Małgorzata Kidawa-Błońska prohlásila, že se nedemokratického korespondenčního hlasování účastnit nebude, ale svou kandidaturu oficiálně nestáhla. Voliči se oprávněně mohli ptát, kdo se v tom má vyznat. Anebo celou situaci prostě přestali sledovat.

Šanci reálně porazit Andrzeje Dudu asi nemá nikdo, ale dostanou-li protikandidáti prostor pro normální kampaň (což není jisté), mohla by to být alespoň příležitost pro zviditelnění jiných názorů než těch, které zastává vládní strana.

Háček je i v tom, že Polsko s korespondenčním hlasováním nemá (na rozdíl od některých jiných států) žádné zkušenosti a pro toto řešení chybějí i odpovídající zákony. Kaczyński vsadil na rychlé přijetí odpovídající legislativy, opoziční senát ale zákon parlamentu vrátil. V praxi se tak o nedělních volbách mělo v Sejmu hlasovat teprve tento čtvrtek. Že by polská pošta stihla během dvou dní roznést 30 milionů volebních lístků oprávněným voličům, v to asi nevěřil ani sám předseda Kaczyński. Nehledě na to, že by vůbec nebylo možné zorganizovat korespondenční hlasování pro Poláky v řadě zahraničních zemí. Podle ústavy by navíc změny volebního zákona, jako je například zavedení korespondenčního hlasování, měly proběhnout alespoň šest měsíců před volbami. Jenže ústavní soud je zcela v rukou PiS a jistě najde vysvětlení pro pochybné postupy vládnoucí strany.

Volby nebudou, proto jsou neplatné

Vypjatá situace, která vzbudila ohlas i v zahraničních médiích, skončila nečekanou politickou dohodou mezi Kaczyńským a jeho koaličním partnerem Jarosławem Gowinem. Ten od počátku protestoval proti poštovnímu hlasování a naléhal na odložení voleb. Vládní koalici tak hrozil nedostatek hlasů v Sejmu pro prosazení svých plánů. Bitvu o bleskové korespondenční volby Kaczyński prohrál. Vládní tábor tak nakonec dospěl k nestandardnímu právnímu řešení. Volby se v neděli konat nebudou, a proto je Nejvyšší soud prohlásí za neplatné. Předsedkyně dolní komory pak vyhlásí termín nových voleb. Spekuluje se o červenci. Jak ale upozorňuje v deníku Gazeta Wyborcza právník Łukasz Chojniak, plán zahrnuje tolik právně pochybných postupů, že se i tyto nové volby jeví jako protiústavní. Boje o výklad nastalého právního chaosu tedy budou pokračovat.

I nové volby se navíc podle společného prohlášení Kaczyńského a Gowina mají konat korespondenční formou. Nehledě na řadu logistických problémů spojených s pandemií je tu zásadní otázka: jak vlastně předsedové dvou politických stran vědí, co učiní Nejvyšší soud po nedělních „nevolbách“? A jak může uznat volby za neplatné, pokud se vůbec nekonaly? Kaczyński nemusí věštit z křišťálové koule, aby věděl, co se stane – posledních pět let věnoval soustavné politizaci justice a může si být jistý, že soudy udělají to, co se Právu a spravedlnosti hodí.

Změna kandidátů?

Není zatím ani jasné, zda volební kampaň bude muset začít úplně od nuly, anebo zda budou současní kandidáti automaticky soupeřit i v nových volbách. Pro nepřesvědčivou opozici by jistě bylo příležitostí, kdyby mohla kandidáty ještě vyměnit. Zcela necharismatická Kidawa-Błońska dělá jeden přešlap za druhým a podle průzkumů nemá nejmenší šance. Ani kandidát Levice Robert Biedroń se nezdá být nejšťastnější volbou. I toto politické uskupení by se mělo nad dalším postupem zamyslet.

Šanci reálně porazit Andrzeje Dudu asi nemá nikdo, ale dostanou-li protikandidáti prostor pro normální kampaň (což vzhledem k epidemii není jisté), mohla by to být alespoň příležitost pro zviditelnění jiných názorů než těch, které zastává vládní strana. Nejvyšší preference po Dudovi mají zatím bezpartijní kandidát Szymon Hołownia – moderátor a katolický publicista známý Polákům z televizních obrazovek – a Władysław Koszyniak-Kamysz, lídr lidovců. Ti v konzervativním Polsku přitahují voliče, kteří vyznávají tradiční rodinné a katolické hodnoty, ale národně-konzervativní revoluce PiS je pro ně už přece jen moc silná káva.

Volby za dva měsíce mají demokratičtější tvář, jejich právní podklad je ale také pochybný. Pokud se ale opozice chce efektivně dožadovat právního státu, musela by dokázat táhnout za jeden provaz. A když ji k tomu nedonutila ani vidina korespondenčních voleb bez řádného ústavního ukotvení zorganizovaných během třech dní, nelze to očekávat ani do budoucna.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies