Foto pxhere
Americká farmaceutická společnost Moderna oznámila, že test na prvních osmi zdravých dobrovolnících proběhl úspěšně a že druhá fáze testování vakcíny proti onemocnění covid-19 bude zahrnovat 600 dobrovolníků a začne už zanedlouho. Třetí fáze by měla proběhnout v červenci a bude zahrnovat tisíce zdravých lidí. Americký úřad pro kontrolu potravin a léků už dal Moderně povolení k zahájení další fáze testů.
Naléhavá celosvětová poptávka po miliardách dávek vakcíny daleko přesáhne produkční možnosti jednoho výrobce. Mezi vědci ale panuje obava, aby spěch při výrobě očkování neohrozil bezpečnost očkovací látky.
Pokud testy dopadnou dobře, mohla by být podle šéfa výzkumu Tala Zakse vakcína dostupná pro veřejnost už na konci tohoto roku nebo na začátku rok 2021. Desítky dalších firem a univerzit se rovněž snaží vyrobit očkování proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, a několik výrobců už začalo i s testy na lidských dobrovolnících, Moderna je ale první výrobce, který zveřejnil pozitivní výsledky předběžné studie. Lidé, očkovaní v první fázi testů, byli zdraví dobrovolníci ve věku od 18 do 55 let. Po vakcinaci vytvořil jejich imunitní systém protilátky, které byly testovány na infikovaných buňkách v laboratoři a byly schopny zastavit množení viru. Míra protilátek dosahovala nebo dokonce přesahovala úrovně protilátek naměřených u pacientů, kteří se zotavili po nákaze covid-19. Moderna oznámila, že testy u myší, které byly očkovány a poté infikovány virem SARS-CoV-2, ukázaly, že očkování u myší zabraňuje množení viru v plicích. Zvířata také vykazovala hladiny protilátek srovnatelné s těmi naměřenými u lidí, kteří obdrželi vakcínu.
Tělo vyrobí proteiny viru
Technologie, kterou Moderna používá, je relativně nová a využívá genetický materiál viru, nazvaný mRNA. Ve vývoji je dnes už řada vakcín tohoto typu, na trhu ještě však není žádná schválená mRNA vakcína. Tato by mohla být první. Tento typ očkování způsobí, že tělo očkovaného začne samo vyrábět některé proteiny viru.
Zkratka mRNA znamená „messenger RNA“. Jde vlastně o molekulu, která převádí genetickou informaci do akce. V buňce je mRNA používána jako vzor, podle kterého se vyrábí bílkovina. Ve vakcíně je obsažena syntetická verze mRNA, kterou virus používá ke stavbě svých infekčních proteinů. V těle potom tato genetická informace vzbudí reakci, během níž buňky vyrobí proteiny viru, které jsou ovšem samostatné a nikdy se nespojí a nevytvoří celý původní virus. Imunitní systém na ně však i tak zareaguje, a vytvoří si proti nim obranný mechanismus.
Výzkumníci z Moderny a Národního institutu pro alergie a nakažlivé nemoci identifikovali část genetického kódu viru SARS-CoV-2, který určuje, jakým způsobem se vytvářejí proteinové „hroty“ na povrchu viru, jimiž se virus připojuje k lidským buňkám. Nová očkovací látka vlastně použije mRNA, která předurčuje tvorbu právě tohoto proteinového hrotu. V těle vybudí imunitní reakci, která vytvoří protilátky blokující tomuto hrotu proniknout do buněk.
Celosvětová poptávka
Očkování je podle odborníků stále nejúčinnější a možná jediné možné řešení, které může zastavit či zpomalit šíření nemoci covid-19. Tou se už nakazilo téměř pět milionů lidí po celém světě a 320 tisíc lidí na ni zemřelo. Práce na nové vakcíně začaly už v lednu – hned, jak čínští vědci zveřejnili genetickou sekvenci viru na internetu. Experti se shodují, že je v zájmu všech, aby bylo vyvinuto více očkovacích látek. Naléhavá celosvětová poptávka po miliardách dávek vakcíny daleko přesáhne produkční možnosti jednoho výrobce. Mezi vědci ale panuje obava, aby spěch při výrobě očkování neohrozil bezpečnost očkovací látky.
Vakcína byla testována ve třech typech dávkování: nízkém, středním a vysokém. První výsledky jsou založeny na testech nízkých a středních dávek. Zatím jediným zjištěným vedlejším účinkem očkování u testovaných osob při těchto dávkách bylo zarudnutí místa vpichu na ruce jednoho z pacientů a mírná bolest v tomto místě. U vysoké dávky se ovšem u tří pacientů dostavila horečka, bolest svalů a hlavy. Tyto symptomy odezněly během jednoho dne. V dalších testech už nebudou vysoké dávky očkovací látky používány. Ne tak kvůli vedlejším účinkům, ale proto, že se ukázalo, že pro vyvolání dostatečné imunitní odpovědi jsou účinné i nižší dávky. To dává naději, že bude možné vyrobit větší množství vakcíny.
Akcie firmy Moderna šly okamžitě nahoru. Dvě hodiny po otevření trhů posílily o více než 23 procent. V tuto chvíli ještě pokračuje testování v první fázi, během níž otestují skupiny dobrovolníků ve věku od 55 do 70 let a 71 let a více. Firma se nezmiňuje o plánech zahrnout do testů děti. Ty ale obvykle nejsou do testování zahrnuty, dokud se neukáže, že je vakcína bezpečná u mladých dospělých.