Foto James Martin (CC BY 3.0)
V Amazonii dnes žije celkem 300 tisíc původních obyvatel. Už před pandemií byla jejich situace experty popisována jako historický boj o přežití. Kmeny Jižní Ameriky ohrožují zlatokopové a lesníci. Na místech, kde žijí, se nachází ohromné množství zlata, diamantů a samozřejmě dřeva. Příchozí nejenže zasahují do krajiny vzácných amazonských lesů, ale také sem přinášejí nejrůznější nemoci. Už v minulosti domorodci umírali na nemoci zatažené do lesů hledači zlata.
Prezident Brazílie Jair Bolsonaro se navíc dlouhodobě snaží zlatokopům z chudých brazilských regionů situaci usnadnit a vytěžit z toho politické body. Během své volební kampaně deklaroval těžařům podporu. Prohlásil, že rezervace Yanomami je pro 26 tisíc domorodců, kteří zde žijí, příliš velká a nerostné suroviny by měly být vytěženy. V únoru dokonce předložil zákon, který by komerční těžbu v rezervacích legalizoval. Pracovníci neziskových organizací zaznamenali výrazné zostření situace mezi domorodci a těžaři poté, co byl Bolsonaro zvolen.
Vědci přitom nevarují jen před nepříznivým vlivem zlatokopů na původní obyvatelstvo, které v posledních letech trápila hlavně nákaza malárií, šířící se ze zlatokopeckých kempů. Upozorňují také na to, že doly a lodě poškozují vzácný ekosystém amazonských lesů. Například rtuť, kterou zlatokopové používají k oddělení zlata od bahna, se usazuje v řekách a společně s bahnem zakalenou vodou mění chování ryb. Vědci našli vyšší než normální hladiny rtuti nejen v těle ryb, delfínů, ale i ve vlasech zdejších lidí. Vůdci kmenů si stěžují, že zlatokopové s sebou přivádějí také násilí a prostituci. Někteří mladí domorodci se dostávají s těžaři do kontaktu a pracují v jejich osadách. Z nevěstinců se pak mezi ně dostávají kromě malárie další infekční nemoci.
Největší brazilská rezervace Yanomami pojmenovaná po jednom z kmenů se rozkládá na skoro deseti milionech hektarů amazonských pralesů, což je plocha větší než Portugalsko. Domorodí lidé mají za sebou smutnou historii. Poté, co tam v osmdesátých letech přicestovalo asi čtyřicet tisíc hledačů zlata, pětina původních obyvatel podle organizace Survival International v následujících letech zemřela na infekční nemoci, na které nebyli zvyklí.
Strach, že by koronavirus mohl zničit domorodé komunity je tak velmi relevantní, v březnu navíc jeden z místních teenagerů na nemoc zemřel. Mnohým lidem to připomnělo právě epidemie nemocí, které mezi domorodce rozšířili stavební dělníci a hledači zlata v sedmdesátých a osmdesátých letech. „V některých vesnicích zabily spalničky polovinu obyvatel. Pokud to s onemocněním COVID-19 bude podobné, bude to masakr,“ řekl Guardianu Carlo Zaquini, italský misionář, který v oblasti tehdy strávil desítky let.
K situaci se vyjadřuje také petice, která má formu otevřeného dopisu adresovaného prezidentu Bolsonarovi. Stojí za ní brazilský fotožurnalista Sebastiao Salgado a podepsalo ji mnoho vědců, intelektuálů, ale i globálně známých zpěváků a herců z různých zemí. Signatáři petice doufají, že mezinárodní zájem by mohl vyvolat tlak na brazilskou vládu, aby situaci řešila, stejně jako se to povedlo v případě požárů amazonských pralesů minulý rok. Vláda tehdy povolala na místo i armádu, aby pomohla ohně uhasit.