Foto pixabay.com
Skupina odborníků na biodiverzitu z Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) vydala zprávu, v níž varuje před dalším ničením životního prostředí. Podle těchto vědců je potřeba od základu změnit náš přístup k volně žijícím zvířatům a životnímu prostředí jako celku, jinak může lidstvo čelit ještě horším pandemiím, než je COVID-19.
„Za pandemii COVID-19 může jediný živočišný druh – my,“ začíná svou zprávu skupina vědců, která již minulý rok varovala, že v příštích desetiletích hrozí vymření až milionu druhů rostlin a zvířat. Ačkoliv vznik nákazy koronaviru byl vystopován k netopýrům prodávaným na čínských „mokrých trzích“, kde se zabíjejí živá zvířata, pandemie, jež lidstvo v posledních desetiletích zažilo, jsou důsledkem globálních finančních a ekonomických systémů založených na ekonomickém růstu za každou cenu. Koronavirus byl neškodným virem, který přenášeli netopýři v jihovýchodní Asii, podle zprávy ale neregulovaný trh s divokými zvířaty a ohromný nárůst letecké dopravy za poslední desetiletí způsobily, že se nekontrolovatelně rozšířil mezi značnou část světové populace a ochromil globální ekonomiku.
Více než 70 procent nemocí postihujících lidský druh pochází od domácích nebo volně žijících zvířat. K nekontrolovatelnému šíření nemocí dochází, když se velké množství lidí podílí na aktivitách, při nichž jsou v přímém kontaktu se zvířaty přenášejícími patogeny. „Přebujelé odlesňování, nekontrolované rozšiřování zemědělství, intenzivní obdělávání půdy, těžba a rozvoj infrastruktury, stejně jako vykořisťování divokých druhů zvířat vytvořily „dokonalou bouři“ pro šíření nemocí z volně žijících živočichů na lidi. K tomu často dochází v místech, kde žijí komunity nejvíce náchylné k infekčním chorobám,“ píší odborníci z IPBES. Podle nich existuje až 1,7 milionu dalších neidentifikovaných virů, které by se mohly podobným způsobem přenést na člověka a způsobit další pandemii.
Vědci poukazují na nebezpečí, že touha po rychlé obnově světových ekonomik by mohla lákat k zavádění praktik, které v důsledku jen zvýší riziko dalšího šíření podobných virů – jako například k podpoře intenzivního zemědělství a leteckého či fosilního průmyslu.
Poukazují proto na nutnost environmentálních regulací. Potřebné jsou podle nich také pobídky ze strany států k zavedení udržitelných postupů a technologií. Volají po „transformativní změně“, jež by od základů proměnila uvažování o současné ekonomice, konfrontovala se se zájmovými skupinami, které chtějí návrat ke stavu před pandemií, a prosazovala dlouhodobě udržitelná, zelená řešení.