Antifa se na násilí v USA podle FBI nepodílí. Další zdroje uvádějí, že se jedná o provokace

Podle zprávy FBI nic nenasvědčuje tomu, že by Antifa měla podíl na násilných nepokojích ve Washingtonu, DC minulý víkend. Rabování a žhářství může být podle některých informací vyprovokováno extrémní pravicí nebo policií. 

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nemá žádný důkaz, že by se Antifa podílela na násilí během protestů reagujících na usmrcení Afroameričana George Floyda americkým policistou ve Washingtonu DC minulý víkend. Vyplývá to z interní zprávy FBI, kterou získal webový deník The Nation od tajného zdroje. Prezident Donald Trump by přitom chtěl Antifu oficiálně zařadit mezi teroristické organizace, jak uvedl na svém Twitteru. K Trumpovi se brzy nato přidal také ministr spravedlnosti. „Násilí vyvolané Antifou a podobnými organizacemi v souvislosti s protesty je terorismus a podle toho se k nim také bude přistupovat,“ uvedl William Barr, republikán, který je ministrem spravedlnosti od loňského února. FBI i Donald Trump přitom pracují s představou, že je Antifa organizace. V USA je slovem Antifa označován pouze proud radikálních antifašistů, nejedná se o organizaci.

Experti na politické násilí upozorňovali, že rabování a žhářství, které se událo v Minneapolisu a dalších městech, nemuselo být způsobeno skutečnými protestujícími proti policejnímu násilí.

FBI vydává zprávy od začátku demonstrací každý den a žádná z nich podle zmíněného zdroje neuváděla, že by výtržnosti páchala Antifa. Naopak je ve zprávě zmíněna činnost ultrapravicových skupin, které nabádaly na sociálních sítích k provokacím během protestů. Zpráva je založena na zkoumání otevřených zdrojů, jako jsou sociální sítě, ale i sondování v terénu.

Také bývalý agent FBI a současný komentátor CNN Josh Campbell napsal na svém Twitteru, že místní úřady zaznamenávají případy podněcování k násilí ze strany rasistů na sociálních sítích. Experti na politické násilí upozorňovali, že rabování a žhářství, které se událo v Minneapolisu a dalších městech, nemuselo být způsobeno skutečnými protestujícími proti policejnímu násilí. Mohlo být podle nich dílem záměrných provokací ultrapravicových extremistů. Zajímavé je také to, že osmdesát z lidí zatčených při protestech ve městech Minneapolis a Saint Paul v Minnesotě bylo z jiného státu.

Podle některých verzí mohla za ničením stát i samotná policie, která by se tak snažila protesty zdiskreditovat a podkopat jejich legitimitu. Sociálními sítěmi se prohnalo video s muže s deštníkem, který během protestu rozbíjel okna kladivem a kterého začali ostatní demonstranti natáčet a obviňovat, že je policista. „Jeho chování bylo tak podivné, že okolní manifestující přestávali protestovat, natáčeli ho a křičeli na něj,“ píše server Atlanta Journal-Constitution. Několik lidí v Saint Paulu, kde se incident odehrál, tvrdilo, že muže na videu poznali a že jde o Jacoba Pedersona, pracovníka tamních policejních složek. Policie nicméně obvinění popřela a vydala prohlášení, že Pederson má kompletní alibi, byl prý se svými kolegy a nadřízenými.

Moc velký smysl nedává ani večerní útok na hlavní budovu CNN při protestech v Atlantě. Tito protestující se údajně chovali jinak než většina demonstrantů v ostatních městech i než demonstranti v Atlantě během dopoledne. Ráno vše začalo pokojným připomínáním památky George Floyda a Ahmauda Arberyho, který zemřel rukou policisty letos v únoru. Odpoledne kolem sedmé hodiny se podle výpovědí účastníků připojilo mnoho dalších lidí. V den protestů v Atlantě, v pátek 29. května, se přitom televize dostávala pod neobvyklou palbu útoků ultrapravicových extremistů poté, co moderátoři upozorňovali na zatčení reportéra afroamerického původu během protestů, zatímco jeho bílému kolegovi, výše zmíněnému Joshi Campbellovi o kousek dál nevěnovala policie pozornost.

Robert Evans, žurnalista investigativního webu Bellingcat, zdokumentoval účast ultrapravicové skupiny Boogaloo na protestech. Lídři skupiny Boogaloo se vyjadřovali, že doufají, že „horké počasí přinese ozbrojené kontakty s policisty a protesty budou mementem v počínající nové občanské válce v USA“. Na sociálních sítích také vyzývali své sympatizanty k účasti a hashtag boogaloo se v těchto dnech objevoval s memy hraničícími s podněcováním k násilí.