Foto Terese Mae Baylon, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Modely nejhoršího průběhu globálního oteplování budou muset být asi revidovány, a to kvůli novým poznatkům o tom, jakou roli v nich hrají mraky. Nová data klimatických modelů totiž ukazují, že klima je mnohem citlivější na úroveň emisí CO2, než se dříve myslelo. Odborníci tvrdí, že nové projekce mohou být „velmi znepokojující“. O těchto úvahách jsme na Alarmu informovali už před rokem a vypadá to, že se postupně potvrzují. Odborníci ale zároveň podtrhují, že bude potřeba dalšího výzkumu na to, aby se nové výsledky dostatečně ověřily.
Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN nyní zpracovává data z více než dvaceti institucí a výsledky bude publikovat příští rok. Pokud tato data srovnáme s posledními závěry IPCC z roku 2014, celá čtvrtina modelů ukazuje prudkou změnu v propočtech. Dosud tyto modely počítaly s tím, že se globální teplota klimatu zvýší o tři stupně Celsia, pokud se koncentrace CO2 v atmosféře zdvojnásobí oproti období před průmyslovou revolucí. Nyní však mluví o zvýšení teploty až o pět stupňů Celsia. Tyto změny šokovaly celou řadu vědců, protože tyto předpoklady (tzv. klimatická citlivost, tedy vliv emisí CO2 na globální teploty) byly neměnné minimálně od osmdesátých let.
Johan Rockström, ředitel Institut pro výzkum dopadů změny klimatu v Postupimi, tvrdí, že se jedná o velmi znepokojivé zprávy. „Klimatická citlivost je svatým grálem vědy o klimatu. Jedná se o hlavní indikátor klimatických hrozeb. Celých čtyřicet let byla hranice klimatické citlivosti stanovena na tři stupně Celsia. A teď se najednou objevují velké klimatické modely na nejlepších superpočítačích, které nám ukazují, že vše může být mnohem horší, než jsme si mysleli.“ Zvýšení o více než pět stupňů Celsia by radikálně snížilo možnosti jakékoli lidské intervence ve věci řešení dopadů klimatické krize. Rockström tvrdí, že dosažení oteplení o 1,5 stupně Celsia je mimo hru a nejlepší možný výsledek znamená dosažení oteplení o dva stupně.
Profesor klimatické fyziky z Oxfordské univerzity Timothy Palmer prohlásil, že tato vysoká čísla původně vědce znervóznila. Mluvilo se prý o tom, jestli se nejedná o nějakou zásadní chybu v kódu, na němž klimatické modely běží. Nakonec se ukázalo, že velký vliv mají relativně drobné změny týkající se mraků a oblačnosti. Ty představují jednu z nejvíce nejistých oblastí klimatické vědy, protože je velmi obtížné jejich vliv vyhodnocovat. V závislosti na jiných vlivech mohou hrát buď oteplující, anebo ochlazující roli.
Předchozí zprávy klimatického panelu IPCC předpokládaly, že oblačnost bude mít spíše neutrální vliv, protože se ochlazující a oteplující zpětné vazby v konečném výsledku vynulují. V posledním roce a půl bylo ale nashromážděno dostatek důkazů o tom, že jejich výsledný efekt bude klima oteplovat. Za tato zjištění mohou přesnější a lépe zacílené počítačové modely a pokročilá mikrofyzika mraků.
Podle některých vědců je však potřeba výsledky podrobit další kritice a dalším testům, abychom je mohli přijmout za zcela relevantní. Johan Rockström sice uznává, že nové poznatky nemusí být nutně potvrzeny, ale stejně tak je možné, že modely skutečnou situaci stále podceňují a nezahrnují v plné šíři třeba takzvané body zvratu v zemské biosféře. Každopádně je však podle Rockströma potřeba okamžitě dekarbonizovat světovou ekonomiku.