Někteří sólo rodiče nemohou dát děti do školy. Chybí hlavně ranní družiny

Postupné otevírání škol nezohledňuje skutečnost, že mnozí lidé pracují od brzkých ranních hodin. Bez družiny je pro některé samoživitele a samoživitelky nemožné děti do školy posílat a zároveň chodit do práce.

Zdravotní sestry, prodavačky nebo například pekařky a všechny profese pracující na směny. To je jen pár příkladů zaměstnání, v nichž lidé tráví od brzkých ranních hodin nebo do pozdního večera. Rodiče, kteří se sami starají o dítě, často nyní nemohou vinou koronavirových opatření poslat dítě do školy, protože nefungují odpolední a hlavně ranní družiny. Zároveň se obávají, že když s ním zůstanou doma, nebudou mít nárok na ošetřovné v plné výši.

Fungování družiny je pro samoživitele, kteří mají mladší školní děti, naprosto zásadní a většina z nich ji využívá.

Tereza, která si z rodinných důvodů nepřeje být jmenována celým jménem, má dceru ve druhé třídě. Možnost dát ji zpátky do školy od 25. května se rozhodla nevyužít, protože by to pro ni ani nebylo technicky možné. Pracuje v pekárně na směnný provoz. Ranní směna pro ni začíná v pět hodin ráno. Za běžných podmínek dávala dceru do ranní družiny s pomocí babičky děvčete. Ta ji do družiny odvedla v půl sedmé a poté šla sama do práce. Bez ranní družiny je ale docházka dcery do školy pro rodinu prakticky nerealizovatelná, protože dítě ještě není ve věku, kdy by se mohlo samo o sebe postarat. Komplikací pro ni ale je, že má kvůli současné situaci méně peněz. A s podobnými problémy se v současnosti potýká mnoho rodičů samoživitelů v Česku.

Školy se po pauze způsobené koronavirovou krizí znovu otevřely minulý týden, v pondělí 25. května. Děti v nich jsou rozděleny do patnáctičlenných skupin, které se nebudou do konce školního roku měnit. Rodiče do škol děti mohou dát dobrovolně a každá škola si konkrétní podobu výuky určuje sama. V některých bude k dispozici odpolední hlídání na způsob družiny, v jiných ne, ale ve většině nebude k dispozici ranní družina. „Některé školy budou pro děti k dispozici jen na tři až čtyři hodiny vyučování denně bez možnosti oběda i družiny. Dokonce jsme slyšeli i o škole, která otevře na tři hodiny denně, ale děti se nebudou učit, půjde jen o zajištění hlídání,“ popisuje Halka Jaklová, expertka na problémy single rodičů z organizace Aperio, která poskytuje rodičům zdarma právní a psychologické poradenství.

Bez ranní družiny do finančních problémů

„Fungování družiny je pro samoživitele, kteří mají mladší školní děti, naprosto zásadní a většina z nich ji využívá,“ říká například Petra Krainová, ředitelka komunikace Klubu svobodných matek. „Pokud škola nedá k dispozici družinu nebo je její fungování omezené na dobu, která nepokryje běžnou pracovní dobu, pak je to samozřejmě problém,“ dodává. Škola, kterou navštěvuje dcera Terezy, například nabídla rodičům možnost dát děti do vyučování na čtyři hodiny dopoledne s tím, že mohou pak děti nechat do tří hodin odpoledne na hlídání ve stejných patnáctičlenných skupinách. Krainová popisuje, že toto téma řeší mnoho rodičů ve facebookové skupině, která sdružuje kolem dvanácti tisíc samoživitelek z celé republiky.

Některým samoživitelkám tak vyvstávají další finanční problémy a nejistoty. Zaměstnanci dostávají ošetřovné, to činilo v březnu šedesát procent mzdy, na duben ho pak vláda zvýšila na osmdesát procent, což by mělo podle zákona ve středu schváleného Senátem platit až do konce školního roku. Nárok na ošetřovné ve výši pět set korun na den mají i živnostníci. Na pomoc mají ale nárok lidé ve chvíli, kdy mají takzvanou překážku v práci. Důvody překážky budou rodiče v případě, že dítě do otevřené školy nepošlou, muset uvést na předepsaném tiskopise.

Mezi důvody bude podle zákona patřit to, že děti mají zdravotní potíže jako alergie a náchylnost k nemocem nebo že žijí ve společné domácnosti s lidmi z rizikových skupin ohrožených koronavirem, ale i nedostatečná kapacita a krátká provozní doba školních skupin. Pokud bude rodičům překážka uznána, budou mít zaměstnanci nadále nárok na osmdesát platu, živnostníci pět set korun na den a dohodáři na osmdesát procent denního vyměřovacího základu. Není ale předem zcela jisté, jestli se neotevření ranní nebo odpolední družiny bude jako překážka počítat. „Je otázka, jak a kdo bude důvody jednotlivých rodičů posuzovat a jak to ve výsledku s nárokem na ošetřovné bude. To ukáže zřejmě až praxe,“ uzavírá Halka Jaklová. Ještě v těžší situaci by pak mohli být rodiče pracující na dohodu o provedení práce formou různých brigád, což je podle Ilony Kleníkové z Aperia také častý způsob, jak si vydělávají samoživitelky. Ti mají na ošetřovné také nárok, pokud odváděli nemocenské pojištění.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies